Jak pomíjivá je ta lidská vášeň a ta milenecká chemie:-)
Dnes mi to opět došlo,jak to vlastně funguje..
Potkala jsem dva muže,nezávisle na sobě,nezávisle na místě..
Naše pohledy se střetly..Oba byli mladí a velmi přitažliví..
Podle toho,jak se na mě dívali,tak jsem se zamlouvala i já jim..
Jejich oči se na mě koukaly,takovým tím pohledem"hm,ta by stála za hřích":-)
Líbili se mi oba dva,prostě mezi námi proběhla chemie...Normální a běžné,pro většinu lidí..
Nejdříve mě to také potěšilo,ale pak jsem si uvědomila,že já už to mám jinak..
V posledních letech jsem potkávala partnery,u kterých ta chemie,ani fyzická přitažlivost při prvních setkáních vůbec neproběhla..
Takové ty typy,které by mě normálně vůbec nezaujaly a nemá to nic společného s jejich fyzickou krásou..
Mohu říci,že někteří mě spíše odrazovali..
Jakmile jsem se však s nimi začala vídat častěji,začala trochu poznávat jejich duši,jejich příběh a zažívala jsem s nimi situace,ve kterým nám bylo moc hezky a příjemně,začali mě přitahovat jako muži a pak byl jen krůček k lásce..
Myslím,že je to dost častý jev..
V mládí jsme potkali desítky lidí,kteří náš uchvacovali a přitahovali"na první pohled"..
Vášeň nám zatemnila mozek a mysleli jsme jen tím jedním:-)
Říkali jsme tomu láska..:-)
Ty dnešní zážitky mi pomohly uvědomit si,že teprve ve svých 39 letech jsem poprvé zažila něco úplně nového,kdy se láska rodila pomalu a vědomě na základě prožitého krásného sdílení a poznávání s mým protějškem..
Najednou jsem ho začala vidět v jiném světle,nedostatky se ztrácely a svítilo z něj jen to nádherné..
Velice přitažlivé a vzrušující..
Malé doporučení pro vás,kteří jste někoho právě potkali a ta patřičná"chemie"se nedostavuje..
Zkuste trávit více času se svým vyvoleným,zkuste prožívat s ním zážitky a věci,které má rád a naplňují jeho duši radostí a štěstním..
Zkuste pozorovat ,jak reaguje v nejrůznějších situacích a jesli se vám to líbí..
Se vzájemné přítomnosti a poznávání se může zrodit velká přitažlivost,která přeroste v hlubokou lásku..
Většina lidí v dnešní době a mém věku,má spoustu negativních zkušeností,jsou bolaví a zranění..
Praxe vypadá tak,že když vztah vzniká,tak se ti dva vidí pomálu a nijak moc intenzivně,pokud tam není ta pověstná přitažlivost..Je to ze strachu..
Bojíme se vztahu,dalšího zranění a říkáme si,že nás ten druhý stejně "moc nebere"..
Mnohokrát si nedáme tu šanci..
Přitom když do toho půjdeme se srdcem na dlani,budeme chtít co nejvíce poznat a nasdílet toho druhého,můžeme mnoho získat a navíc po pár měsících víme na čem jsme..
Každý si zaslouží šanci,čas a prostor ukázat kolik lásky a radosti se v něm skrývá..
Pak i ta nejstudenější kry roztají a člověk toho druhého uvidí v úplně jiném světle..
Najednou se nám zdá přitažlivý a milující..
Máme prostor milovat..
Samozřejmě se může stát,že ani po pár měsících intenzivního setkávání se ve vás nic nezlomí a není to pro vás to ono..
Nemusíte se proto trápit..Když do lásky jdeme naplno,se srdcem na dlani a beze strachu,víme,že jsme proto udělali vše..
Myslím,že i když ta láska a vztahy někdy pěkně bolí (a já o tom vím své, věřte mi),tak stále stojí za to o lásku bojovat a budovat,abychom jednoho dne s radostí mohli překročit svůj stín...
Jak to máte s přitažlivostí vy?
Dokážete se zamilovat bez chemie?
Krásný den
Bi