pondělí 18. prosince 2017

Intimity mé Duše- HVĚZDA



Kdybych Tě nepotkala,
nedokázala bych popsat slovy,
co prožívám uvnitř.

Kdyby nebylo Tvého dlouhého mlčení,
nedokázala bych pochopit, 
kolik pravdy a moudrosti mi přináší ticho
a neuměla uslyšet SEBE.

Kdybych Tě neviděla svýma vlastníma očima,¨
myslela bych si,
že jsi jen přelud v mé hlavě,
který mizí s každým novým ránem.

Kdybych nepocítila Tvé objetí,
nedokázala bych pochopit,
kolik něžnosti a jemnosti,
se skrývá v mužském těle.

Kdybych nepochopila, 
co mi přinášíš,
co pro mě znamenáš a
nechala bych Tě odejít,
v tu chvíli by na nebi zhasla jedna HVĚZDA,
která mi svítí na cestu.

HVĚZDA, která září, 
i když je ode mě vzdálená
tisíce světelných let.
HVĚZDA, která nikdy není jen má,
protože je všech.

HVĚZDA, která mi svítí na cestě tmavou nocí
a promlouvá ke mě v tichu,
jen skrze své paprsky,
zatímco ostatní spí.

DĚKUJI TI HVĚZDIČKO.........

pátek 15. prosince 2017

INTIMITY MÉ DUŠE-Vnitřní hlas

Zdroj Pinterest
Tvůj hlas je němý,
i když říká spoustu slov.
Když zavřeš oči a přestaneš mluvit,
ucítíš touhu žít, bez těch písmen.
Touhu, říkat jen to, co bije Tvé srdce,
tak rychle, zběsile a o překot.

Slova nám často brání popsat to němé.
Hluboké, prožité a zdánlivě zatracené.
Slova jsou mostem do světa lidí.
Často jich slyšíš říkat moc
a srdce se pak stydí.

Stydí se za chvíle,
kdy neumíš projevit, to co bije.
Je smutné častokrát, 
že za slova se všechno skryje.

Jediným způsobem, 
jak tuhle lekci zvládnout,
je pochopit SEBE,
USLYŠET SE 
a přerodit vše v ČIN.

Slova jsou krásná,
však neměla by vládnout.
Ať Tvoje skutky, rozezní Tvůj HLAS.

Pak přestaneš mluvit a Tvůj hlas venku začne slábnout,
a Tvoje srdce,
skrze Tvé skutky a pochopení,
se uvnitř rozezní, 
jako ten nejsilnější a nejjasnější ZVON.

BIM BAM BOM

neděle 3. prosince 2017

Sexuální automat

Zdroj Pinterest

Kráčel městem, pouliční lampy už svítily a od úst mu stoupala pára.
Byla pěkná zima, pod nohama to klouzalo a musel obezřetně našlapovat. Každopádně se moc těšil na svou hodinku slasti a uspokojení. Velmi rád si objednával tyhle noční hodiny, protože pak si mohl nerušeně užívat i cestu domů a nechat doznívat ty slastné pocity orgasmu a pohody.
Vůbec mu nevadilo, že musí připlácet dost velkou částku, aby jeho kabinka byla jen pro něj, ve stejný den, stejnou hodinu a pravidelně už několik let. Vybral si pátek v deset.
Už dávno nechodil na žádné bouřlivé mejdany, přátelé ho po těch letech pěkně nudili, protože si pořád jen stěžovali na všechno a na všechny.
Chvíle slasti a pravidelné páteční pohody si nenechal od nikoho vzít.

Manželka mu umřela před pár lety a od té chvíle se hodně uzavřel do sebe.
Velmi se milovali. Děti neměli, protože manželka byla nemocná, už když se v mládí potkali.
Nelitoval jediného dne s ní.
Byl to láska jeho života a nedokázal jí nikdo a nic nahradit.
Párkrát se pokusil pozvat na kávu některou ze svých kolegyň z práce, nebo pozval na rande svou rozvedenou kamarádku, ale všechno záhy skončilo, protože si uvědomil, že nechce žádnou náhradu. Jeho žena žila v něm a s ním. Provázela ho všude každý den.
Když umřela, byl ještě poměrně mladý chlap. Bylo běžné, že se spolu milovali i po těch letech 4-5 týdně a najednou nic.

Doba se během těch let hodně změnila. Lidé se od sebe odcizili natolik, že přestal potkávat na ulici milence, kteří se drželi za ruce. Na lavičkách v parku, nebo na trávě u řeky, kde se se svou ženou vášnivě mnohokrát líbali a poslouchali to krásné zurčení vody, byly jen partičky mladých lidí, kteří seděli vedle sebe, každý držel v ruce mobilní telefon a vůbec se spolu nebavili. Občas někdo pronesl tichou větu do prostoru, která stejně zmizela v prázdnotě a nenávratnu.
Většinou měli lidé oddělené domácnosti, ženy se staly ještě více emancipované a muži ještě více nezávislí. Každý si dělal co chtěl.
Muži chodili za ženami jen kvůli sexu, ženy s nimi spaly jen kvůli penězům.
Slovo láska se stalo nepochopitelným pojmem, který byl spojován se starými časy.
Objetí a polibky člověk mohl vidět už jen ve filmech pro pamětníky.
V téhle době přišel jeden podnikatel s nápadem vytvořit sexuální automaty, tzv kabinky potěšení.
Byly opravdu dokonalé. Svůj pobyt jste si přes internet objednali a zaplatili. Den a hodinu, kdy chcete přijít.
Dále jste si zvolili, jakou silikonovou figurínu si přejete, jaké má mít vlasy, barvu spodního prádla, velikost zadku i poprsí. Figuríny byly samo oplachovací a dokonale sterilní. Dovážely se odněkud z Ameriky a byly opravdu perfektní, krásné, no prostě jako živé.
Dokonce si klient mohl vybrat, jaké zvuky vášně má jeho umělá kráska při aktu s ním vydávat.

Dnes si vybral brunetku v modrém prádle. Podvazky se mu vždycky líbily. Rozhodně nesměly chybět. Chvíli váhal, jestli si vybere jazz, nebo dnes chce být v tichosti.
Kabinka byla provoněná jeho oblíbeným jasmínem, hudba hrála a kráska byla připravená v pozicích, které si předem navolil. Vše probíhalo, jako vždy. Když se pak šel osprchovat, tak se přistihl, jak myslí na jednu skutečnou, živou ženu. Tentokrát to nebyla jeho manželka.

Včera, když šel po ulici, uklouzla na chodníku před ním jedna neznámá žena. Přiskočil a podařilo se mu ji zachytit. Když ji zvedal z chodníku, podívala se na něj vděčným pohledem a v jednu chvíli si obal uvědomili, že se dotýkají a jsou velmi blízko u sebe. Drželi se za ruce a on jí pomáhal na nohy.
Když se to povedlo, tak proti sobě chvíli stáli, mlčeli a koukali. Jak dlouho tohle nezažil. Ten přirozený dotyk a teplo lidského těla.
Byla přibližně v jeho věku. Oba si ještě pamatovali, jaké to bylo, když se lidé milovali, dotýkali, objímali a líbali.
Oba uviděli v očích toho druhého odraz stejných myšlenek.
Poděkovala mu a rozloučila se. Ještě dlouho za ní koukal a nemohl odejít.Ona se raději už ani neohlédla.

Vzpomněl si na ni právě, když si to perfektně užil se svou sexuální automatickou ženou, která byla po všech směrech perfektní. Ale.Nebyla živá.
Nemohl přestat myslet na ten teplý dotyk jejích rukou, na ten pohled, který říkal všechno.Zaplavil ho obrovský smutek a z očí mu samovolně začaly téct slzy, které nešly zatavit. Tak moc mu chybělo pohlazení, políbení na rozloučenou, tak moc mu chyběly pro milované noci na loukách a v autě,  které si v mládí užíval plnými doušky. To držení za ruce a nenápadné osahávání u večeře, když si se ženou pozvali přátele a dostali na sebe chuť.
Ve chvíli, kdy se svému smutku a vzpomínkám oddával hluboce a dlouze, začalo něco hlasitě zvonit.
"Zase ten pitomý mobil" pomyslel si.

Vždycky si vypínal zvonění. Dneska zapomněl. Zvedl to, aby přerušil ty nepříjemné zvuky a uslyšel plačící ženský hlas, který na něho křičel:
"Prosím Tě lásko otevři oči!"
" Hned!"
" Prosím Tě!"
" Bojím se o Tebe!"
Znělo to z velké dálky. Upadl na zem. Nic si nepamatoval. Hlas mizel v dálce, jako ozvěna.

Najednou ucítil něco mokrého a teplého na svém obličeji.
Otevřel oči.
Uviděl před sebou svou plačící ženu. Když procitl, tak rychle začala utírat slzy a pokoušela se o vlídný úsměv, aby neviděl, jak se o něj bála.
Dlouho nebyl schopen mluvit. Stále dokola ji objímal a prožili celý den spolu v posteli.Ten společný čas naplnili dlouhým hlazením a milováním. Nikdy jí neřekl co prožil. Nikdy jí neprozradil, jakou strašlivě smutnou fantazii ve svém snu uviděl.
Díky tomuto prožitku si uvědomil, že má jeden z nejcennějších pokladů na světě a tím je LIDSKÁ BLÍZKOST.