čtvrtek 5. května 2016

Dopis bývalému muži

Zdroj  Pinterest
Vzpomínáš na naše první rande, kdy jsme se pořád jen smáli a skákali si do řeči?
Vzpomínáš na naše rozhodnutí, že chceme spolu bydlet a mít dítě?
Vzpomínáš na ty krásné ,vzácné chvíle samoty bez všech našich dětí, kterých bylo jako šafránu?
Vzpomínáš na naši překrásnou svatbu, plnou smíchu,hudby a báječných hostů?
Na náš obřad, který byl protkaný laskavými verši básníka, byly o andělech a lásce nesmírné.
Plačící, dojatí svatebčané a my dva, kteří jsme si slíbili "v dobrém i ve zlém" napořád?
Vzpomínáš na naši nádhernou svatební cestu, kde jsme tančili, objímali se,spali v písku na pláži a kráčeli ruku v ruce společné rodině a budoucnosti?

Jistě,že si dobře vzpomínáš.

A u toho všeho byl i náš syn.

Náš vytoužený chlapeček, kterého všichni milují pro jeho citlivost a laskavost.
Vzpomínáš na ten den,kdy se potvrdilo mé těhotenství a já Ti to sdělila po telefonu, protože si s námi nebyl a plnil jsi si své sny daleko na moři?
Jak Ti tehdy bylo?Co si cítil ve svém srdci?

Vzpomínáš na ten den, kdy se narodil?
Byl si u toho, když se poprvé rozplakal a také u toho, když se zasmál svým prvním šťastným miminkovským úsměvem.
Oba jsme ho učili jíst a také chodit.
Oba jsme byli nadšení, když řekl poprvé "táta" a "máma".

Po rozvodu zůstal maličký se mnou.
Už je to pár let, co jsme se od sebe odloučili.Nebyli jsme si souzeni.
To je naše cesta.

Naše dítě je však stále NAŠE a pořád jsme jeho RODIČE.
Dříve jsem hodně plakávala pokaždé, když si  ho nechtěl vidět, nebo odmítl pomoci při péči o něj, když byl malinký.Dnes už to nedělám, ale nepřestávám doufat a věřit.
Dávno jsem Ti odpustila a přeji Ti hodně štěstí ve Tvém novém životě, ale pokaždé, když odmítneš vidět svého syna, prolétnou mi v hlavě ty šťastné chvíle, společně prožité s naším synem a mám pocit, jako by Tě někdo zaklel zlým kouzlem, pod jehož vlivem nedokážeš vidět, vnímat,ani cítit.

Moc bych si přála,aby si konečně zvládl přemoci všechny temné démony Tvého já a uvědomil si,že svému synovi tvoříš jeho budoucí svět.
Tvými činy a postoji se od Tebe učí , jak se chovat k ženám, závazkům a svým dětem.

JSI SPOKOJENÝ S TÍM, JAKÝ OBRAZ NYNÍ NAŠEMU SYNOVI PŘEDÁVÁŠ?

Moc bych si přála,aby si pochopil,že čas a chvíle,které můžeš prožít se svými dětmi Ti nenahradí ani práce, peníze,ani Tví kamarádi.
I když mě Tvé odmítnutí bolelo už tolikrát, stále věřím,že se jednou probudíš a pochopíš.
I když už nejsme manželé, jsem stále matkou Tvého dítěte, která nosí Tvé příjmení a zaslouží si přinejmenším úctu a pomoc v péči o něj.
Moc si přeji ať pochopíš, jaký je naše dítě velký dar, který je potřeba chránit a hýčkat,aby z něj mohl vyrůst poklad.
MŮŽEME TO UDĚLAT JEN MY DVA.SPOLEČNĚ.JSME JEHO RODIČE.
Jen tohle jsem Ti chtěla napsat....


TENTO DOPIS VĚNUJI VŠEM "ZAKLETÝM "MUŽŮM S VELKOU VÍROU A NADĚJÍ V JEJICH "PROBUZENÍ".

"Nezáleží na tom co se stalo v minulosti.
Minulost už nemá nad námi žádnou moc.
Záleží jen na tom, kým se rozhodneme být dnes,



22 komentářů:

  1. Dopis se mnou silně zarezonoval...
    Moc bych si přála, aby pomohl tam, kde má.
    Díky, Brigit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel znám Ten příběh z druhé strany a Gábora obdivuji, pro jeho morální sílu. Nevím já bych se možná na jeho místě neudržel a smíchy bych se válel pozemi, ale mi jako naprosto nezúčastněné osobě celá věc vyznívá spíše trapně pro autorku, která řadu podstatných faktů zamlčela. Chytrý čtenář, který čte tento blog ví, jak ještě několik dní před rozchodem svého manžela opěvovala a jen pár hodin na to jej brutálně fyzicky napadla a to si nemůže dovolit ani žena k muži, když sama vzpomíná na jeho "nežnou lásku". Ta akce s nožem k tomu prostě nesedí!!! A i následné výpady autorky, jsou zjevně neslučitelné s textem!!!

      Vymazat
    2. Milý Anonyme.Vidím,že Vám mé články nedají spát.Každá mince má dvě strany,tak jako ten příběh,který údajně znáte a popisujete.Udělala jsem v životě spoustu chyba nic nezastírám.Za rozpad manželství mohou vždy oba zúčastnění.Byla to má obrovská životní chyba.Je logické,že pokud je Gábor Vaším přítelem znáte jen jeho verzi příběhu..Není celý.A není objektivní.Nesuďte prosím ženu,jejíž boty nenosíte a nevíte co si s Vaší přítelem prožila.To že o tom nepíšu a nevyprávím,jako on neznamená,že se nic hrozného nedělo..Dělo a já jsem to dovolila.Proto si to řeším sama,jako následky svých činů,ne jako ublížená chudinka.Pokud si budete chtít popovídat na kávě, klidně se ozvěte.Nemám co tajit.Ps: Vy jste u toho brutálního útoku byl? Znovu opakuji a doporučuji, nesuďte člověka,kterého neznáte.Opět mě mrzí,že chybí podpis.Pokud se nemáte ani odvahu podepsat,pak zřejmě něco není v pořádku.

      Vymazat
    3. Ano mám strach. Jsem otec dvou dětí a nechtěl bych aby se staly sirotky. Normálně se všude podepisuji, ale z Vás mám skutečně strach. Ta Vaše rozpolcenost a vnitřní běsy, mě doslova děsí! Strašně rád bych si vyslechnul i druhou stranu, protože uznávám, že každá mince má své dvě strany, ale právě proto vím jak nevyvážený obraz svého manželství zde vykreslujete. Vzhledem k tomu, že Vašeho Ex znám mnohem a mnohem déle než Vy a že jsem s ním asi strávil možná i více času než vy, tak jeho citlivé duši rozumím o něco lépe. Vy jste si tu práci nedala a jeho laskavou duši jste nikdy nepochopila. ono mít s někým dítě je jednoduché obzvláště pak pro herečku, ale citlivé duši muže většina žen vůbec nerozumí, protože právě ony jsou mylně přesvědčeny, že jen ony mají právo na "citlivou" duši a naše tajná mužská zákoutí většinou zcela ignorujete. Znám je z vlastního života velmi dobře. Ženy s ní o velké lásce, ale nejsou ochotny skutečnou a opravdovou mužskou lásku a otevřenost akceptovat a to je bohužel moc smutné. Ženy pořád chtějí ve svýách mužích mít supermany a Arnoldy či dokonce všeuměly typu Belmonda, ale citlivou mužskou duši vůbec nechápou a to je zjevně viz. Vaše články i Váš případ!

      Vymazat
    4. Víte, tohle je opravdu už trochu příliš,dělat tady ze mě nějakou násilnici a neustále mě odsuzovat a napadat aniž mě znáte.Nevíte nic o tom,jek jsme s manželem žili.Znáte jen jeho podání.Nevíte jaká jsem já a jak moc ho milovala a jak moc věřila v to,že celou situaci zvládneme už kvůli našim dětem.Opravdu velmi tenký led věřte mi.Děkuji za Vaše názory.Jak jistě vidíte,nic z toho, co jste tady nepsal nemažu,i když bych tedy zřejmě měla,když jsem podle Vás tak hrozná násilnice plná vnitřních běsů a rozpolcená s psychiatrickou diagnozou.každý má právo na názor,byť negativní.Jsem upřímný a chybující člověk a vím jaká jsem.Za každou chybu jsem náležitě zaplatila a ze některé,jako například za sňatek s Gáborem platím dodnes na mnoha úrovních,ale to Vy nevíte a vědět nemůžete,protože znáte jeho odvrácenou tvář,kterou v sobě nosíme všichni.Díky za názory a už tedy nebudu stát o setkání,když se mě tak bojíte.S tím co ženy od mužů chtějí a co žijí za sebe nesouhlasím.Mám to jinak.Naschledanou

      Vymazat
    5. Vůbec nechápu co tu plácáte o nějaké psychiatrické diagnoze, nevím co mi tu chcete podsunout, asi něco stejného co podsouváte chudákovi Gabrielovi. Pokud v mém textu naleznete jedinou zmínku o nějaké psychické diagnoze, tak by jste jej asi skutečně měla vyhledat, protože my normální lidé totam nikde nevidíme. Já jsem psal o citlivé duši Gabriela a o Vás milá autorko jsem se ani neotřel a to jsem viděl následky téhle vaší něžné agrese na vlastní oči! Takhle škaredě bych Gabrielkovi nikdy nedokázal ublížit. Známe se více než 30 let a to co tady na něj kydáte je skutečně již nehorázná špína a ještě navíc se snažíte podsout něco i mi, co je úplně neslýchané! Pouze jsem se již musel Gabriela zastat, když mu mediálně nedáte pokoj! Na rozdíl od Vás bych nikdy na veřejnosti nepral špinavé prádlo, na němž máte minimálně stejný podíl jako Gabriel. Nebo snad chcete popřít, že Gabriel je něžná a romantická duše, která si svámi zažila na zemi peklo, znějž se chudák léčí dodnes! My muži máme alespoň tolik hrdosti, abychom se zastali týraného muže! Vím že včesku se o týrání můžů nesmí mluvit, ale nejste první žena, která brutálně týrala některého z mých kamarádů. Chudák Gabriel Nemůžu zapomenout jak zdrcený a poničený došel v biží den vánoční od Vás, kdy byl rád, že si zachránil holý život. Nevím zda jste ten amok měla tak silný že si nic nepamatujete, ale Gabrielovi se ty modřiny hojily několik týdnů. Chudák. Ještě dnes mi je ho líto jak tam venku stál a nevěděl co bude dál. Vyštípat na den božího narození manžela od svátečního stolu je vskutku smutné a dodnes mě to přivádí k slzám jak jste to mohla udělat. Něco takového by normální člověk ani zvířeti neučinil, zrovna v den, kdy si máme všechny my boží stvoření vyjadřovat lásku, tak vy jej vyženete ven do mrazu a chladu. Smutný to příběh jedněch vánoc! Mi osobně je úplně jedno co jste si vzájemně řekli, člověku občas něco vyletí zúst co už nevezme zpět, ale takhle umlátit a "ukopat" vlastního muže v době kdy si lidé mají vzájemně odpouštět jak říká náš pán Ježíš, je to moc smutné. Na druhé straně chápu, že si Vás se Gabriel vzal vdobrém i vezlém i se všemi vašimi náladami a chmurami a měl to ještě zkusit vydržet jak říká náš pán Ježíš, ale rozumím, že když člověk brání holý život, tak mnohdy zapomene navšechny dřívější sliby. Nejhorší ze všech lidských běsů je nenávist a tou naštěstí náš Gabriel nikdy netrpěl a vždy uměl velkoryse odpouštět, kčemuž jste mu Vy bohužel nikdy nedala příležitost. Doufám, že se o naše drahého souvěrce přestanete otírat a dáte mu konečně zasloužený klid a mír! Skuste se někdy vhloubi srdce ale upřímně zamyslet nad vším špatným co jste tomuto skvělému muži kdy učinila!!! Naučte se žít reálný život a přestaňte obviňovat ze všech svých chyb ostatní! Naučte se vyjít nejdříve sama se sebou a pak možná pochopíte, že urážet své bývalé muže je nespolečenské a lidsky nedůstojné! Nechť pravda a láska zvítězí na celem světě! Na neshledanou a neviděnou!

      Vymazat
    6. Co na to říct? Podle toho co píšete ,jste věřící člověk.Pak tedy asi jediné.Bůh byl s námi ve všech našich těžkých chvílích.Jen on nás smí soudit.Tohle co tady píšete jsou velmi vážná obvinění.Nejsou pravdivá...Napíšu opět to stejné.Vím kdo jsem,jaký život žiji a jak se chovám.Každý si následky svých činů odžijeme sami.

      Vymazat
    7. Zdravím Gábore nebo snad raději anonymní příteli pana Gabrielka, Tvé trapně dojemné komentáře, které nebyly k věci a vůbec se neslučovaly s obsahem článku, mě opravdu pobavily. Divím se Brigit, že odpověďmi na ty tvé patologicky vykonstruované lži ztrácela čas a energii. Chtěla bych poznat tu ženu stošedesát centimetrů vysokou o váze cca 60kg, která fyzicky týrá a brutálně napadá svého 1,5 metrákového a stodevadesát centimetrů vysokého manžela. Ubožáček maličký! A také bych ráda poznala pana soudce,který přidělil děti této duševně narušené ženě plné vnitřních běsů... Ale všem zúčasněným čtenářům musí být jasné, že to jsou jen zoufalé (zcela čitelné) výkřiky člověka, který se nemůže poprat s tím, že si pisatelka dovolila vyřknout pravdu a trefila se do jedné ješitné narcistické dušičky rozpolecené osobnosti. Gábore nebuď triktní a raději svůj čas a energii věnuj svým dětem...

      Vymazat
    8. Otevřu diskuzi a opět ta feminizovaná lesba Mimoska narušuje průběh diskuze svým neomaleným napadáním. Mne to připadá, že tady promluvil opravdový přítel Gábora. Jsem sám zvědavý, zda tady ještě něčím přispěje, neboť mne to přijde, že přispěvatel nebyl pouze kamarádem Gabora, ale že mezi nimi, podle textu bylo i něco více? Jak lehce se opravdové kamarádství přehoupne v opravdovou lásku? Není snad odchod či útěk Gábora způsoben více než přátelstvím mezi těmito muži? Uvidíme čeho se ještě dočkáme v této plodné diskuzi, nebyl by to první případ, kdy hysterická nemocná ženská, poslala svého muže do náruče jiného muže. Pěkný den

      Vymazat
  2. Já děkuji Tobě Barunko za zpětnou vazbu.Třeba to jednou pánové pochopí,že dítě je živý tvor a né hračka na občasné použití.Moc nám to všem přeju a hlavně těm dětem.Je toho kolem mě teď nějak moc.
    Měj krásné dny a buď šťastná se svou rodinou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážená Brigit, občas si Váš blog přečtu a nemohu se zbavit dojmu, že se považujete za anděla. Jistě chápu, že tyto blogy slouží většině lidí pro tzv. "tahání se za triko", ale u Vás mi to přijde už jako psychiatrická diagnóza. Neuvažovala jste někdy o terapii? Tyhle duševní nemoci jsou často velmi závažné a jejich neléčení se časem prohlubuje. Mějte se.

      Vymazat
    2. Milý Anonyme.Díky za názor i doporučení.Za anděla se rozhodně nepovažuji a trochu nechápu,proč ke mě vlastně chodíte, když Vás mé články tak prudí:-)mějte hezké dny a příště se klidně podepište.

      Vymazat
    3. Drahá přítelkyně, rád bych se podepsal, ale táži se, je to důležité? Není, protože nezáleží na jménu, nýbrž na tom co nosíme v srdci. Za anděla se sice nepovažujete, nicméně se do této role vžíváte a prezentujete se takto. Chodím k Vám rád, to nemohu popřít. Váš neukojený přístup k životu, mne určitým způsobem motivuje, abych Vám nezištně pomáhal. Ostatně Vy také tak pomáháte jiným. Má motivace doporučení Vám psychiatra, pramení z touhy pomoci Vám, protože mi na Vás záleží, vlastně Vás mám svým způsobem i rád, respektive Váš blog.

      Vymazat
    4. :-):-)tak po tomto krásném vyznání o tom začnu opravdu vážně uvažovat:-)děkuji

      Vymazat
    5. Fakt se bavím...tady je to jedna odborná diagnóza za druhou. Očividně milý anonym (pan G) je odborník přes psychiku a duševno. Spíše bych řekla, že tady anonym projektuje své vnitřní (duševní) rozpoložení do pisatelky tohoto blogu. Otázka zní, kdo je tady vlastně na léčbu zralý a realitě na hony vzdálený?

      Vymazat
    6. Paní Mimosko, Vy se tady pasujete do role jakési ochránkyně Bibi, nicméně Vaše výlevy spíše připomínají feminizovanou lesbickou přítelkyni, která bez jakéhokoliv argumentu, plive síru na neznámé přispěvatele. Oholte si kníra a skuste být zase na chvíli ženou.

      Vymazat
  3. Obdivuju odvahu takový dopis zveřejnit. Sama si ho stále píšu ve své hlavě, ale asi ho nikdy nedám na papír nebo web. Bojím se, že by si to bývalý muž mohl přečíst

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Wiki.Myslím,že to je právě to,co mnoho žen blokuje..Ten strach,co by tomu muž řekl,co by tomu řekli ostatní.Co hrozného se může stát,než to,že se někdo naštve?Je to můj pohled a pocity spousty samotných maminek,které znám a kterých přibývá jako hub po dešti.Někteří muži se třeba aspoň zamyslí..Tuto záležitost už řeším pár let a ne jen já.Mnohokrát jsem to řekla nahlas a zatím bez výsledku.Stále věřím,že se to jednou povede.Dělám to pro svého úžasného syna.Krásné dny v upřímnosti Ti přeji a moc děkuji za komentář.

      Vymazat
    2. Brigit, čtu anonymní komentáře a nakonec jsem se rozhodla také napsat komentář. Nenechte si tím zkazit náladu! Oni muži špatně nesou, když žena projeví své já a dupne si. Je to velký zásah pro jejich ego pánů tvorstva.

      Vymazat
  4. Mimosko a Wiki, děkuji vám za podporu. Ráda bych uzavřela tuto smutnou a nikam nesměřující debatu. Když jsem napsala tento dopis, bylo to s vědomím toho, že jistě někteří muži zareagují a vezmou ho možná jako útok. Stalo se. Dotklo se to tam,kde to mělo zabolet, kde není uzdraveno a odpuštěno.I pro mě byla tato debata velmi přínosná a mnoho věcí jsem si díky komentářům uvědomila. Upevnila jsem se v tom jaká jsem, jaký život žiju a jak se chovám k lidem. Stojím si za svým názorem, že někteří bývalí muži prostě s rozvodem zapomenou na vše hezké a hlavně na své děti, vídají se s nimi jen dle rozpisu,někteří vůbec a plačící děti,které pak matkám doma vykládají, jak se těší na tatínka a sourozence a proč s nimi zase nemůžou být ,už řešit nemusí.Vím,že se to nepěkně čte těm,kterých se to týká.Taky špatně snáším věci,které ještě nejsou zpracované.Každopádně stále věřím,že je možné spolu dobře vycházet i po rozvodu a ne jen kvůli dětem,ale také z úcty k tomu druhému.Naštěstí se mi to povedlo se svým prvním partnerem,který má už nyní novou rodinu a troufám si říct,že jsme se stali, i díky jeho skvělé ženě, její součástí.Někdy prostě nemůžeme mít všechno a růžové brýle často spadnou a rozbijí se.Nedovolme,aby nám strach vzal naši odvahu projevovat svobodně svoje pocity.O emocích a pocitech byl můj článek...

    OdpovědětVymazat
  5. Milá děvčátka,

    krásně si zde přihříváte svá zatuchlá a zahnívající ega a melete něco o mužích, kterým vůbec nerozumíte. Ne nadarmo si tady autorka ztěžuje v každém třetím výplodu na jednoho muže za druhým. I jen podprůměrně inteligentní tvor jako např. želva pochopí, že problém leží někde úplně jinde než v mužích. Bohužel většina žen již dnes neumí unést tíhu společenského úpadku a své frustrace se snaží přenést na někoho jiného a samy sobě zdůvodňují že tomu tak není! Ale milé dámy pamatujte si, problém je vždy jen toho kdo jej takto vnímá. Jakýkoliv problém jenž se zrodí, stejně jako pocit, je jen Váš osobní. Nikdo jiný vně vašeho těla s tím nemá nic společného! Problémy si obecně lidé tvoří sami ve svých myšlenkách. Čím dříve to pochopíte tím dříve naleznete své štěstí a přestanete ztrácet čas klábosením pod blogy jednoho přebujelého ega. Jedna z Vás mě tady ve své ješitnosti nazvala dokonce Gabrielem, ale mohu Vás všechny na tomto místě ujistit, že jsem více sám sebou než můj dlouholetý přítel Gabriel, kterého zde některé z Vašich alter eg obvinilo z anonymního psaní na tyto stránky! Jak směšné! Můj drahý přítel Gabriel by se k takovým podlostem jaké páchá dlouhá léta jeho lehce hysterická Bibi. Smutným faktem této rodinné tragedie zůstává, že po každém z desítek brutálních útoků autorky na Gabriela, jsem jej musel utěšovat na svých prsou a potěšit jeho dušičku, několika něžnými slovy, kterými Bibi nikdy nevládla. Ta měla pro jeho citlivou duši vždy jen slova opovržení. Vím naprosto jistě, že Bibi Gabriela nikdy skutečně nemilovala, a vše jen byla jen a jen její herecká role, kterou však nikdy nezvládala a proto se i této profese vzdala! Jen já jsem dokázal po celá ta léta zahrnovat Gabriele skutečným lidským teplem, kterého jsou schopni jedině dva mužové, kteří dokázali zahodit svá lidská ega, a přiblížit se tak svému božskému já. Pro Vás egoistky jsou stále důležité Vaše ega, Vaše jména -Bibi, Wiki, Mimoska atd, atd. Jen my skuteční bohové tohoto světa, jsme od všech těchto problémů oproštěni, jelikož jsme splynuli v jedno veliké světlo, které ozařuje šeď Vašich bídných lidských schránek, honících se za pozlátkem mamonu. Jen dál přihlouple sněte o nehynoucí lásce mezi mužem a ženou, která byla příčinou vyhnání prvních lidí z ráje! Nikdy skutečně nepochopíte, že pravá a skutečná boží láska je jen výsledkem splynutí dvou čistých mužských srdcí! Ženy za svůj prvotní hřích nesou navždy na svých ramenech stigma tohoto prvotního hříchu (utržení jablka), které jim navždy zavřelo možnost jak se vrátit zpět do ráje. Skutečný ráj již totiž dávno patří mužům, kteří si jej již dávno vybojovali zpět. Je jen Vaší osobní tragedii, že nechápete, že za činy Evy budete ještě dlouhá staletí trpět tího svých eg, která schovává ten za plky o mateřské, partnerské či jiné lásce, ale ve skutečnosti nikdy toto nemůžete pochopit a jen těm z Vás žen, které se dokáži od svého ega alespoň částečně oprostit, může některý z mužů poodhalit tajemnou lásku božského bytí. Je mi Vás milé dámy, z celého srdce líto a budu se denně modlit za Vaše prozření a aby Vaše dušička, alespoň někdy v budoucnu nalezla kousínek klidu k tomu oproštění se od všech emocí, které produkují Vaše zatuchlá ega, jak o nich tady píše před třemi tečkami Bibi. Bůh s Vámi Sestry v Kristu.

    OdpovědětVymazat
  6. Amen:-)tato odpověď platí na všechny anonymní útoky,které jsou napsány jedním pisatelem.Už se dále k těmto lžím nehodlám vyjadřovat.Myslím,že obrázek si udělá každý sám.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..