Vánoční dar..

Krásný předvánoční čas..

Dlouho jsem tady nebyla,ale myslím na vás stále..Pohltila mě má nová práce,zabydlování,nový režim s dětmi a také mě polehoučku malými a opatrnými krůčky začala opět navštěvovat a potkávat láska partnerská...

Dnes bych vám ráda popsala svůj poslední nádherný a nevšední předvánoční zážitek..
V posledních dnech  jsem již cítila velkou psychickou únavu a urputně aplikovala meditační techniky na navození vnitřního klidu:-)
Absolutní zklidnění do ticha proběhlo na našem "předvánočním firemním posezení"..
Začalo to jako běžná porada,s tím rozdílem,že jsme hned u dveří dostali chlebíček a zákusek..
Moc příjemné..
Pak se začalo povídat,bilancovat a chválit:-)
Vše pro mě bylo normální a běžné až do chvíle,než nám naše milá metodička pustila audio záznamy s paní Janou Hrdou,která byla u zrodu osobní asistence v naší zemi..
Z těch krátkých audio nahrávek jsem se začala dozvídat,jak se ve svých 30 letech stala spoluúčastnicí  nehody,kdy jim do protisměru vjelo velké auto a ona zůstala ochrnutá od krku dolů..
Její motto"hlava mi zůstala" má v této souvislosti opravdu velkou hloubku.    

V té době měla malé děti a šťastné manželství.
Během vteřiny se jí život změnil k nepoznání a protože se jednalo o velmi inteligentní a houževnatou ženu,tak se rozhodla tuto situaci kvůli sobě,dětem a všem milovaným zvládnout..
Samozřejmě se neobešla bez cizí pomoci,kterou její nehybné tělo vyžadovalo skoro 24 hodin denně..
Tehdy se začaly realizovat první kroky,aby jí tato péče mohla být poskytována,aby osobní asistentky,které se u ní střídaly,mohly dostávat za svou pomoc zaplaceno státem..
Plno papírů,setkání ,rozhovorů,proseb i pláče probíhalo celé ty roky..
I přes svůj obrovský handicap,i přestože jí po třech letech opustil manžel,i přestože se víře v Boha musela teprve "naučit",aby pochopila a přijala smysl toho všeho,přes tohle všechno a mnoho dalšího to dokázala a pojem osobní asistence,který v sobě zahrnuje mnohem více,než fyzická pomoc potřebným,mnohem více než "paní na úklid" či organizátor potřebného..
Osobní asistence je pro mě velmi osobní a křehkou disciplínou,kdy je člověk člověku tak blízko,prožívá s ním tak intimní a osobní chvíle,že se stává jeho součástí a v mnoha případech,rukama,nohama a třeba i očima či ušima..
Paní Hrdá letos v létě opustila tento svět ve věku 62 let..
Dokázala pro sta tisíce lidí vykonat něco tak smysluplného,statečného, odvážného ,potřebného a snad i neměnného,až se mi z toho tajil dech..

Ve většině firem,kde jsem pracovala jsem dostala plno" nepotřebných" dárků,aby se neřeklo,přes čaje,šampaňské až po hrnečky a propisky s logem:-)

To co jsem zažila letos,kdy jsem poprvé v životě pocítila obrovskou vděčnost,hrdost a pýchu,že mohu vykonávat takovou práci mi nikdy nikdo nevezme..Nedá se vypít,sníst,ani rozbít...
Má práce...

Tento nádherný den uzavřelo zpívání koled pod vánočním stromem ,které zpívaly děti ze základní školy,včetně mého Kubíčka..
Překrásná tečka a absolutní ztišení,kdy jsem do pozdních nočních hodin sama ve tmě a tichu vstřebávala emoční zážitky toho dne..

Proč vám tohle všechno píšu?
Aby jsme si všichni,ne jen v čase vánočním dokázali uvědomovat a uchovávat v srdci ty překrásné dárky nehmotné,které k nám přicházejí každý den a pokud si jich budeme všímat,tak nám dodají tolik lásky ,soucitu, pochopení a radosti,že nám v životě tyto prožitky nemohou chybět..
Budeme jimi přetékat..

Přeji vám všem krásný advent,klidné,radostné a láskyplné vánoce..

S láskou
Bi