sobota 18. listopadu 2017

JEDNO SRDCE



Kdykoliv zavřeš oči a zklidníš dech, tak můžeš po chvíli uvidět celý svět.
Svůj svět.
Takový, jak ho vidíš Ty.
Nejoblíbenější místa, která máš ve svých vzpomínkách, ale také úplně nová, která si můžeš vytvořit svými představami a svými pocity.
Jen my víme, kdy se cítíme šťastní, co nám dělá dobře na Duši a na těle.
Jen my víme, co je pro nás nejlepší a která barva, vůně, který zvuk, člověk, či živá bytost, nebo prožitek nás nejvíce potěší.

Jsme to jen my a zároveň propojení.
Propojení se všemi, jako v nekonečné pavučině.
Spojení se životy a vnitřními rozhovory všech kolem nás.
Všichni jsme jedno.
Dobře to víme.
Splýváme v jednu nekonečnou řeku, která se vlévá v jediný oceán.

Všichni máme srdce, které bije.
Někomu silně a radostně, jinému potichoučku a opatrně, aby ho nikdo více nezranit.
Všichni máme srdce, které prožilo spoustu radosti ale i trápení, spoustu lásky, ale i pádů a zranění.
Všichni do jednoho. Jsme totiž jedno.

Zkus se teď projít po své nádherné voňavé louce, či prohřáté pláži, které si Tvá představa a mysl vytvořila.
Zkus navštívit to místo, kde je Ti nejlépe a tam pár okamžiků posečkej.
Ve chvíli, kdy je Ti příjemně a blaženě, ve chvíli, kdy cítíš naprosté uvolnění, kdy máš pocit, že jsi jen Ty, Tvá pohoda, klid a nic a nikdo kolem to nezmění, právě v té chvíli, až uslyšíš, krásné tóny písně bez hudby, až ucítíš ty vůně a příjemné zvuky, které  k Tobě přicházejí, v této chvíli, kdy je Ti nejlépe, jak jen to je možné, v této blažené chvíli, si představ, své srdce.

Zkus ho uvidět takové, jaké opravdu je. Bez příkras a iluzí.
Představ si ho, jako chrám s mnoha komnatami a velkými kovanými dveřmi.
Chrám s obrovskou zahradou.
Tou zahradou jsou Tvá přání a sny, které si přeješ naplnit.
Jak často chodíš na svou zahradu?
Jak často pečuješ o své stromy, květiny a všechno živé, které již roste, nebo se právě rodí?

Uprostřed zahrady stojí krásný chrám srdce.
Tvého srdce.
Dobře se podívej, jaké má dveře.

Jsou pevně uzavřené, nebo dokonce zamčené? Stojí u nich stráž?
Ta stráž, jsou Tvé myšlenky strachu, zklamání, bolesti a ublížení. Také odmítnutí a nepochopení.
Je to silná a pevná stráž, která Ti brání otevřít Tvé srdce, Tvůj chrám.
Odrazuje Tě a vyvolává pochybnosti.
Pomalu přistup k té stráži.
Poděkuj za její služby, promluv s ní vlídným slovem, obejmi a nechej ji s láskou odejít.
Už nemusíš mít srdce zamčené, ani hlídané, protože si pochopil.
Pochopil jsi, že všichni jsme jedno.
Pokud Ty cítíš a vydáváš lásku, pak Ti jí projevují i ostatní.
Když Ty projevíš soucit a pomoc, pak k Tobě začne samovolně proudit.
Nepotřebuješ stráž a zámky svého strachu, protože už jsi moudrý natolik a dobře víš, že svými slovy, myšlenkami a skutky si tvoříš svůj nový svět.
Chápeš, že otevřeným sdílením a upřímností otevíráš srdce jiným, kteří se ještě bojí propustit svou stráž.
Udělej to pro sebe a pro všechny okolo. Sdílej a běž do hloubky.
Pamatuješ?
Všichni jsme jedno.

Když vstoupíš do svého srdcového chrámu, otevři dokořán všechny dveře, přivítej se, se všemi, které si tam uzavřel a řekni DĚKUJI.
Každý člověk, který k nám přichází, přináší velký dar.
Každý člověk, každé setkání nám něco předá, něco nás naučí a někam nás posune.
Prosím naslouchej, dívej se kolem a prociťuj.

Pokud si ve svých představách dokázal dojít až sem, pak máš jen krůček k naplnění svých přání.
Cokoliv dokážeme vidět a představit si, pak můžeme žít v reálném životě.
Tak, jako můžeme uvidět nově náš svět ve svých představách, můžeme si uzdravit své srdce.
Je už jen na nás, jak často se budeme vracet do našeho srdcového chrámu, ať se postaráme o zahradu, nebo pořádně vyvětráme ve všech komnatách.
Možná si náš chrám vyzdobíme nádhernou barvenou malbou, květinami a příjemným a pohodlným nábytkem, ve kterém si budeme spokojeně a klidně rozjímat a užívat si krásu, kterou ve svém srdcovém paláci objevíme.
Kdo ví?

Vše je jen na nás.
Je to náš svět, naše prožitky, našeho rozhodnutí.
Náš život.
Jen my sami si můžeme pomoci.
Jen my sami si můžeme dávat lásku a blízkost, po které tak toužíme od jiných lidí.
Nikdy jsme nebyli opuštění ani samotní.
Jsme součástí všech a všeho.

VŠICHNI JSME JEDNO SRDCE PLNÉ LÁSKY.

4 komentáře:

  1. Bože, to je krásný...Jen ze srdce mohou vyjít taková slova.
    Děkuji za krásný zážitek Bi.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Henrietko moc děkuji.
      Ano, bylo to velmi spontánní.
      měj krásné dny
      Bi

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..