pondělí 30. července 2012

Velikost


Když se tak koukám na náš nádherný výhled z okna a vidím vysoké a majestátné hory v pozadí,často mě v poslední době napadá,jak jsme my lidé ve srovnání s nimi nicotní..
Dostávám se teď velmi často do situací,které mě nutí konfrontovat se s nejrůznějšími pohledy na "lidskou velikost",která se v naší společnosti měří hlavně tím,jak je kdo úspěšný v práci,jaké má postavení a zda-li má dost peněz a hmotných statků..
Začíná to už ve škole ..Většina rodičů chce,aby jejich děti vynikaly..
V čemkoliv...Nejlépe ve všem..známkami počínaje,chováním a vyhráváním nejrůznějších soutěží konče..
Pro většinu rodičů je to správný přístup..
Je přece normální chtít pro naše děti to nejlepší..
Dělám to občas i já..
Otázkou zůstává,jestli to chtějí i naše děti?:-)
Myslím si,že kvalita,ani"velikost"člověka se nadá ohodnotit známkami a tímto způsobem v našich dětech,tak jako to kdysi nevědomky dělali naši rodiče,zabíjíme kreativitu,schopnost poučit se z neúspěchu a přijmout ho jako znamení,že tudy cesta nevede a možnost vydat se jinam..

Většinou je jakýkoliv neúspěch vnímán jako to,že člověk není dost dobrý a hodně často vede k tomu,že se dotyčný neúspěšný začne křečovitě snažit v čemkoliv vyniknout,oslnit,zaujmout,ale jeho vnitřní spokojenost a sebeláska pomalu mizí..
Těžko pak  v sobě  hledá kreativitu a vyjímečnost,kterou máme všichni a přichází jen touha být perfektní a zalíbit se..
Momentálně se s tímto tématem potýkám sama u sebe, v souvislosti s výchovou svého synka Kubíka,kterému bude letos 9 let..
Pokaždé,když něco"provede",stane se mu nějaký úraz,neposlouchá žádné autority,nebo reaguje jinak než by se očekávalo,okamžitě to začnu vztahovat na sebe a je narušena má úspěšnost a dokonalost,která mi byla již od mala nevědomky vštěpována..
Začnu pochybovat..
O tom,jak ho vychovávám..
Jak je možné,že já mám tak"nemožné" dítě,když dělám co můžu a snažím se,aby byl "perfektní",jako to moji rodiče nevědomky chtěli po mě?!
Ale ten můj Kubík lumpík už perfektní a dokonalý je..Přesně takový jak má být..
Dokonalý a úžasný,jako my všichni...
Děkuji svému Kubíkovi,manželovi,ostatním synům a svým drahým přítelkyním,za lekce neúspěchu,které mi poskyrují,protože skrze ně nalézám cestu,jak se zachovat,co změnit a kudy se vydat dále..

Pokaždé,když vidím z okna naší ložnice ty krásné,veliké a majestnátné hory,uvědomím si svou malost a to,že jediný úspěch,který je pro mě v životě důležitý je,abych ten život sám zvládla a prožila, jak nejlépe dokážu se svým nejlepším vědomím a svědomím,abych si jednou mohla říct,že i když jsem se nestala slavnou herečkou,ani navydělala spousty peněz,tak mě ten můj život pěkně bavil..
To stejné přeji i vám..
Hezkou zábavu..
Brigit

sobota 28. července 2012

Rodinná setkání

Krásné ráno všem..

Teď v pátek jsem zažila skvělé setkání..
Jedna má sestřenice dostala před časem výborný nápad a zorganizovala sešlost sestřenic a bratranců..
Očekávala se hojná účast,protože byli pozváni i partneři a děti..
Andrejka na baráčku gruntovala a honila se,jak už to bývá..
Účast byla opravdu hojná,nepřijela akorád "slovenská sekce"na což jsme ale docela zvyklí,takže nám to až tak nevadilo:-)

Přijela i sestřenice Xeňka,která žije s rodinkou v Canadě(doufám,že jsem to nespletla,protože se často stěhují a já během večera popíjela vínko:-),od té jsme se dozvěděli,jak trpěla na jedné letní brigádě hladem a pojídala na místních polích a loukách co se dalo:-):-):-)
Ještě teď mě bolí břicho od smíchu při vzpomínce na její barvité líčení...

Sestřenice Darinka má zase dvojčátka,která byla v podstatě do pátého měsíce v utajení,protože nic nenasvědčovalo jejich přítomnosti v maminčině bříšku:-)Byl to docela šok,když milá Darča zjistila,že je těhotná a hned se dvěma:-)
Synáček Samík nesnáší svatby a dcerka Vaneska zase Samíka:-)..

Další bratranec Martin pracuje u policie a říkáme mu Colombo:-)Ten byl se svou ženou Jankou po letech na pár dní na vinařské stezce v Lednici(té jihomoravské) jen s přáteli,bez dětí a udělalo jim to náramně dobře...

Andrejka,která setkání vymyslela má autistického synka Filípka a při té péči o něho stihli s manželem pořídit další holčičku,postavit dům a Andy stihla i studium..Už jsem vám o ní u mě psala.
http://srdcovcesta-brigit.blogspot.cz/2012/04/andy.html

Každopádně jsem si při setkání s nimi uvědomila,jak moc mě všichni zajímají,kolik máme krásných společných zážitků z dětství ,na které se dá dlouho vzpomínat,kolik zajímavých věcí všichni prožívají  a věřím,že i trápení..
Na ta ale na tom našem rodinném setkání nebyl čas..
S Andrejkou jsme se domluvili,že uděláme v tom našem potkávání nějakou pravidelnost a doufáme,že se připojí alespoň místní...
Zase jsem si uvědomila,jak moc fajn je mít velkou rodinu a bude moc fajn najít si ten čas a vídat se s nimi častěji..
Jak to máte se svou rodinou vy?
Mějte se moc hezky a přeji vám všem spousty krásných a veselých,nejen rodinných setkání..

Brigit

sobota 21. července 2012

Manželské "prázdniny"


Krásné ráno drazí moji.
Hlásím se vám po delší době a ráda bych se svámi podělila o skvělou a velmi významnou zkušenost,byť to na začátku vypadalo spíše černě..
Na konci června tohoto roku,tedy před pár týdny,se na mě všechno začalo sypat ze všech stran,domácnost,děti,manžel a všemožné situace nabraly na obrátkách,které mě dostávaly do neskutečného tlaku a cítila jsem se velmi nesvobodně a nešťastně..
Jednoho dne,po další zátěžové situaci,jsem se konečně vědomě rozhodla,že takhle NE!!! a že tyhle prázdniny si  konečně užiju...

Po mém rozhodnutí se věci daly neskutečnou rychlostí do pohybu..
Můj milý manžel byl zrovna pracovně pryč,já sbalila kufry,zařídila synovi volno na poslední týden ve škole,odvoz do "světa" jsme měli také domluvený za pár hodin..
Pokaždé,když něco tak krásně bezproblémově plyne,jako po máslíčku,tak vím,že jsem na správné cestě..
Druhého dne od mého rozhodnutí jsme se octli i s dětmi u mé drahé přítelkyně v Brně..
Vůbec jsem nevěděla jak dlouho se zdržíme, ani kam to povede,jen jsem si moc přála,aby toto mé rozhodnutí bylo dobré pro všechny..
V prvních dnech to rozhodně nebylo lehké,neboť můj drahý muž přijal tuto situaci s nevolí,ale postupem času,kdy jsem mu vysvětlovala vážnost mého stavu a přesvědčovala ho a významnosti tohoto rozhodnutí pro naše manželství,přijal,pochopil a dokonce začal velmi významně pomáhat,ať jsme oba šťastnější...

A co se stalo ve mě a se mnou?
Navštívila jsem s dětmi spoustu skvělých míst,potkala se s přítelkyněmi,které jsem neviděla i několik let,chodila tančit,hodně jsem se smála,uvědomila jsem si,jak moc mám ráda náš dům,zahradu,hory kolem a ten úžasný kousek přírody,který jsem v Brně neměla,jak moc jsem ráda za náš zahradní bazén, ve kterém mé děti mohou řádit bez omezení a nemusí se tlačit na koupališti..
Nejdůležitější proměna však proběhla ve mě.
Nalezla jsem opět svou vnitřní bytost,která tak toužila po svobodě, po lásce a i když i teď po návratu domů občas pláču a říkám si"proč já?":-) cítím,že tam někde uvnitř je mé pravé já,které mi vždycky pomůže a rádo mi dá rozřešení,když ho požádám a dovolím mu promluvit..

A můj drahý manžel?
Musím napsat,že teď prožíváme krásné období plné lásky,zamilovanosti,doteků a náklonosti..
Tolik nádherných zpráv a hovorů,které proběhly, jsme zažívali snad jen při našem seznámení..
Po dobu tří týdnů,kdy jsem byla s dětmi pryč, o víkendech skvělě pečoval o své tři syny a poznal co vlastně v domácnosti a pro celou naši rodinu dělám..
Hold někteří si to musí nejdříve prožít ,aby pochopili a já jsem velmi šťastná,že jsem si vybrala skvělého muže,který pochopil..
Miluji ho celým svým srdcem,tak jako všechny naše čtyři syny..

Drahé ženy poslouchejte svoje Duše a srdíčka,buďte odvážné a vyleťte do světa...
Uvidíte,že to ocení i vaši muži..
Znovu ve vás,díky malým "manželským" prázdninám,můžou nalézt tu skvělou holku,do kreré se před lety zamilovali a vy můžete poznat,jak schopné a romantické máte muže..
Přeji vám všem hodně odvahy a krásné dny plné láskyplných rozhodnutí..
Brigit