pátek 20. června 2014

Vydejme se vlastní cestou..

Zdroj Pinterest
Krásné ráno všem, milí čtenáři..

K napsání dnešního postu mě  vyprovokoval rozhovor dvou paní pokladních ,které kritizovaly dnešní děti a mládež..Jedna paní ve věku mé maminky,druhá slečna,mladší než já..
Předešlé dny jsem poslouchala další kritiky nejrůznějších lidí,jak ten dělá "blbě" to a ten zas ono..

Milí zlatí já vás zastavím..
Co děláte špatně vy?
Ukážu vám to na mém příkladu..Můj starší syn je divoký,nespoutaný,někdy pěkně drzý(upřímný) a občas ve škole mluví sprostě a pere se..
Hodně z těchto vlastností mám i já,ale už s nimi samozřejmě umím pracovat..Navíc jsem žena..
Představte si,že bych já,která mám co dělat,abych z něho vychovala správného chlapa,respektujícího systém(problém i pro mě,co se obecných pravidel týče),představte si,že bych vám teď tady dělala přednášky a vynášela soudy,jak se vychovávají děti a co děláte špatně..
Pro mě absolutně absurdní představa,pro většinu lidí norma..
Raději, než aby se zaměřili na zmírňování svých nedostatků,zlepšovali vztah s dětmi,s partnerem a nejbližšími budou neustále kritizovat a upozorňovat na chyby ostatních..

Jak to v praxi vypadá?
Paní učitelka mi zavolá,že moje dítě mluvilo ve škole sprostě..Většina rodičů děcka seřvou na dvě doby..Já protože o sobě vím,že jsem cholerický excentrický typ a v případech vypjatých mi nadávka ujede i před potomkem vím,že za tohle můžu seřvat akorát tak sebe,protože jsem ho to svým chováním naučila..
Samozřejmě mu domluvím a řeknu,že to správné není..

Tatínkové,kteří neustále ponižují své manželky,neřku-li na nich použijí hrubé síly,nemůžou očekávat,že se jejich synové budou k ženám chovat s úctou a láskou,stejně jako maminky,které sledují jen seriály,zajímají se o drby a vlastní život neřeší,nemohou vychovat slečny,které budou skvělé manželky a partnerky...

Tohle jsem už samozřejmě přehnala,protože všichni dobře víme,že naši rodiče nám ukazují co bychom si přáli dělat jinak a také to mnohdy jinak děláme..Jen jsem vám chtěla ukázat ten začarovaný kruh..
Pokud budeme jen nadávat a kritizovat ostatní,tak nejen,že roste naše nespokojenost,ale sami nehledáme své chyby a neposouváme se dál..Nemáme na to prostor a čas..žijeme životy ostatních..

Každý má právo na vlastní názor,tak jako vy máte právo vyjádřit ten svůj..
Nezdržujte se prosím vás kritizováním ostatních..Všichni děláme chyby a je to normální a lidské..
Pokud si vybudujeme sebereflexi a naučíme se hodnotit,soudit a hlavně napravovat své vlastní chyby,tak se nám otevře cesta,kterou si sami budeme utvářet,tak jak se nám líbí a staneme se spokojenějšími..
Vím o tom své věřte mi..
Pokaždé když se mi stane,že moc koukám a hodnotím v sobě co se děje kolem a u jiných ,jsem pak velmi unavená a otrávená..
Jakmile se navrátím k sobě a snažím se nějakou svou nedokonalost proměňovat,ať je mi lépe a okamžitě se to odrazí i v rodině..
Máma a žena je základ,který když přestane laskavě fungovat,tak se bortí celý dům...
Ale to vy už všechno přece víte..

Kdykoliv se nám něco nelíbí na jiných,zkusme se postavit před zrcadlo a říct si proč se nás to dotýká a co nás na tom tak provokuje,třeba příjdeme na dalšího svého kostlivce,kterého můžeme na naší cestě nechat v klidu sedět u cesty,aby už nešel s námi..

Přeji vám krásné dny
s láskou a úctou
Bi

úterý 17. června 2014

Všechno má svůj čas..

Zdroj Pinterest

Krásné ráno moji milí čtenáři..
Ráda bych se dnes s vámi podělila o jeden skvělý zážitek,který jsem před nedávnem prožila..
Před pár týdny mi zazvonil telefon a ozval se milý hlas,který mi oznamoval
"Dobrý den,dělala jsem pořádek v životopisech a narazila na ten váš,máte teď práci,nebo už to není aktuální?"
Já na to:"práci mám,ale aktuální to stále je,protože se k vám snažím dostat už 5 let a práci mám takovou,že bych zvládala obojí"..
Hlas:"dobře,přijďte tedy na výběrové řízení,které se koná....."

A tím to všechno začalo..
Tento telefon proběhl,když jsem byla zavalena spoustou úkolů,ale ta euforie z toho,že se mi sami ozvali z mé vysněné práce byla natolik silná,že jsem si naprosto jasně dokázala představit,jak všechno zvládám..
Každopádně telefon byl první krok..
Následoval pohovor,který byl velmi příjemný,v přátelském a veselém duchu..
Na konci výběrového řízení jsem se dozvěděla,že by mě vzali hned,ale bohužel nemám potřebný kurz..
Milá paní mi dala odkazy na agentury,kde kurzy dělají s tím,že se mi ozve během příštího týdne po výběrovém řízení a domluvíme se co dál..

Když jsem odjížděla z pohovoru,vzpomněla jsem si na všechno to úsilí,které jsem věnovala tomu,abych mohla dělat asistenční službu,právě u této agentury,vzpomněla jsem si,jak jsem jezdila na přípravná školení zdravotních klaunů (nezapomenutelné zážitky),i na to,jak mě právě do této agentury před pěti lety přijali i bez kurzu,protože nutně potřebovali a já to měla dodělávat za provozu a v den kdy jsem měla nastoupit jsem zjistila,že jsem těhotná..
Nenastoupila jsem..
Následovalo náročné manželství-opravdu velký životní kurz..

Právě z této agentury mi volali a právě tam mi řekli,že nemohu nastoupit,protože nemám potřebné vzdělání..
Netrápila jsem se,nechala jsem to tak..
Ve výběrovém řízení jsem byla první a následovalo dalších cca 30 uchazečů,kteří potřebné kurzy měli..
Dělala jsem si dál svou práci a moc nedoufala,že by to tentokrát klaplo..

Další týden následoval opět telefon od milé paní,která mi oznamovala,že by mě moc chtěla a jestli už jsem koukala na ty kurzy..
Kolečko se roztočilo..
Kurz začal v tom týdnu,ale volala jsem a přijali mě o den později,protože měli místo,hlídání dětí domluveno během pár hodin,můj šéf,který byl v Moskvě mi jedno větě odpověděl,abych okamžitě nastoupila studium,když jsem mu popsala svou situaci..
Všechno do sebe krásně zapadlo,bez komplikací a překážek..

Čekala jsem 5 let,aby se mi mohlo začít plnit jedno z mých přání..
Jezdím na kurz sociálního pracovníka a pokaždé,když poslouchám příběhy našich milých vyučujících si více a více uvědomuji,že všechna přání se nám splní v pravý čas..
Za těch pět let jsem prošla spoustou situací,které mě v mé nastávající práci posílí..
Musela jsem si je projít,abych pochopila,musela jsem si počkat 5 let,abych si prošla čím jsem měla..

Plní se mi další sen,který na mě čekal v růžovém kufru,až budu dost velká na to,abych  si ho mohla vyzvednout..
Přejte si cokoliv chcete a věřte,že každé přání se vám splní v pravý čas..

Držte mi palce, prosím vás a  já budu myslet na vás a vaše přání ,které na vás zatím čekají v řadě,aby jste si je v pravou chvíli mohli vyzvednout..
Krásné dny...

S láskou a vděčností
Bi