úterý 30. října 2012

Jak se z toho nezbláznit

Letní okno z jižní Francie,plné překvapení:-)





A je vybaleno...
Uf,uf, řeknu vám, byl to opět nářez..
Ve dvou lidech sbalit a většinu i přestěhovat,vytřídit a vměstnat do dvou pokojů,když před tím byly čtyři..
Pro ty ,kteří jsou tu poprvé,tak na upřesnění píšu,že jsem se letos již podruhé,s celou svou početnou rodinou  stěhovala..
Tentokráte z rodinného domku se zahradou, do cihláčku dva plus jedna..
Myslím,že po letošních stěhovacích zážitcích se můžu směle ucházet o místo u některé přední logistické firmy,či alespoň stěhováků,ale úplně nejlepší by bylo založit si vlastní balící a uklízecí firmu:-)
Přiznávám,že některé krabice zůstaly zabaleny ještě od minulého stěhování,které proběhlo před pěti měsíci,ale jinak je vše opět dokonale protřízeno a uloženo ve sklepě..
Tímto bych chtěla poděkovat manželovým kamarádům,že nám pomohli odnosit pro mě neuzvednutelné kusy:-)
Trvalo nám to více než týden a nebudu ze sebe dělat hrdinku,byla jsem chvílemi na pokraji sil fyzických i psychických..
Je to za námi a já si opět nasadila své krásné růžové brýle, vzlétla nad obláčky,abych se na věc podívala shora a s nadhledem..
Jaké že jsem uviděla výhody?

1.Máme udělaný vánoční úklid:-)
2.Opět jsme vytřídili nepotřebné,jak v našich šatnících a skříních,tak i ve vztazích,které se vyjasnily a pročistily
3.Vrátili jsme se do stejně velkého bytu,kde jsme s manželem a našimi dohromady 4 dětmi začínali žít a pochopili,že pokud nebude náš vztah v pořádku,tak nám ani obrovský dům nepomůže...
4.Je tady dokonalé ticho,takže se nám krásně spí a meditování bude hračkou:-)
5.Máme tady paní na úklid domu,takže mi ubylo práce a mám více času na hraní a procházky..
Samozřejmě je i pár negativ,které mi ty mé růžové brýle trochu zamlžují,ale věřím,že se časem sklíčka opět rozostří..

Mám velmi ráda symboly a souvislosti..
Když jsem sečetla číslo domu,vyšla mi 9.
Jsem narozena devátého a mimo jiné toto číslo symbolizuje pochopení podstaty věcí..
Než jsme se nastěhovali,tak v domě žily tři samotné ženy a jedna malá holčička..
Nyní jsem přibyla já a mých 5 mužů,takže nyní nastala naprostá rovnováha ženské a mužské energie..
Není to nádhera?
Navíc jsem se vrátila na místa svého dětství,tedy k podstatě:-)

Kruh se uzavírá a co bude dál?
Musím hodně dobře promýšlet svá přání a hlídat si myšlenky,neboť vše na co pomyslíme velmi rychle zhmotňujeme..

Mějte se nádherně a když se budete stěhovat,určitě se ozvěte,ráda vám poradím,jak se z toho nezbláznit...
Brigit



úterý 23. října 2012

Vzkaz

Krásný večer milí lidičkové...
Jsem tady dnes jen na chvilku s krátkou zprávičkou..
Po necelých pěti měsících se opět stěhujeme..
Nějaký čas nebudu mít k dispozici internet..
Mějte prosím se mnou trpělivost moji milí čtenáři..
Moc na vás myslím...
Přeji vám všem krásné "dušičky" a zapalte prosím svíčku i za mě,abych vše ve zdraví fyzickém a hlavně psychickém  zvládla..
 Posílám velké pohlazení tomu,komu do smíchu není..
Bi

sobota 13. října 2012

Srdéčko






Krásné ráno vám všem milí moji..

Jak už to tak bývá,když nám není veselo, většinou se najde něco,nebo někdo,aby nám ukázal,jak je ten svět a život úžasný a stojí za to si ho užívat..
V mých těžkých dnech minulých ,mi jednoho večera přišla zpráva od mé drahé,nejen blogové přítelkyně Mimosky http://mi-mo-ska.blogspot.cz/,která psala,že mám u ní na stránkách překvapení:-)
Čekalo mě tam toto krásné srdéčko..
 Děkuji Ti drahá moje , jak mi pomáháš,za Tvé postřehy , pomoc a také za Tvou lásku sesterskou:-)
Tož jsem uronila slzu štěstí a horko těžko přemýšlela,komu,že já další dvě srdéčka pošlu..

Mám vás všechny tolik ráda!!
Říkala jsem si," nechám to plynout, však ono mi nějaké jméno dojde samo v mé mysli"..
Chvilka napětí,jěště musím něco udělat:-)



... pokud cítíte, že je na světě bytost, která si zaslouží obyčejné a jedno z nejhezčích slov na světě "děkuji", vytvořte nový příspěvek, zkopírujte obrázek, tento text, vložte jeho blog adresu,upozorněte jej na tento odkaz v jeho komentáři a vyznejte se mu. Stačí jedno slovo nebo 100, je to na Vás. Pošlete to 2 lidem, jako symbol dvou rukou, kteří si mají pomáhat. Co můžete uděláte dnes, neodkládejte na zítra. Kdo ví, co bude zítra. Své pocity a emoce co nosíte v sobě, patří světu a lidem kolem nás. Dejte mu - jim je. Děkuji!

Ráda bych touto cestou poděkovala  drahé Míši-Mimosce,od které jsem srdéčko pomoci dostala,své intuici,své duši a svým andělům,kteří nade mnou v tomto roce obzvláště,drží ochrannou stráž..
Děkuji také svým dětem a manželovi,za ty lekce,které od nich dostávám a díky nimže se stávám stále silnější... 

A ty dvě,jejichž pomoc přišla opět z čistého srdce a v pravý čas, jsou pro mě
jejíž humor je pro mě nakažlivý, uvolňující a jejíž životní zkušenosti jsou mi velkou inspirující a posilují mě..Děkuji Ti Daníčku..Jsem ráda,že jsme se našly..
S Jitkou se známe poměrně krátce,ale její přístup k životu a upřímnost s jakou přistupuje k okolí a myslím,že hlavně k sobě,mě nadchla..Navíc mi v těžkých chvílích poslala nádhernou a pro mě v tu dobu velmi potřebnou modlitbu..Děkuji Ti z celého srdce.. 
Také bych velmi ráda poděkovala vám všem,kteří ke mě chodíte,za vaši skvělou energiii,kterou tady necháváte a nádherné komentáře,kterými se mi svěřujete se svými názory a trápením..
Mějte všichni jen ty nejveslejší dny bez chmur a smutků,jen s radostí a láskou..
Bi

Ps..Absolutně netuším,jak se mi stalo,že mám druhou část podloženou bíle???!
Nevím,jak se toho zbavit,jen vím,že chci srdéčka předat dál,tak se asi vesmír rozhodl,že to bude "velmi "viditelné..Omlouvám se za estetickou stránku věci..Krásný večer
Bi


pátek 12. října 2012

Řídím si svůj život...

Krásné ráno vám všem.

A je to tady..
Ve svých 36 letech jsem se stala poprvé v životě majitelkou nádherného,útulného a kulaťoučkého autíčka..
No a co?řeknete si..Každý máme auto..
Pro spoustu lidí běžná,obyčejná, spotřební věc hodící se pro přepravu osob a věcí z místa na místo..
Pro mě malý zázrak..
Má už své jméno,svou vůni a pečlivě vybírám hudbu,co si spolu pouštíme..
Zdá se vám to ujeté?
Vy co ke mě chodíte víte,že miluji symboly,souvislosti a na náhody nevěřím..
Toto úžasné auto mi přišlo do cesty zrovna,když jsem začala žít svůj život,vykročila k osamostatňování a hledání štěstí a lásky uvnitř sebe,nikoliv skrze muže a děti,ale pouze prostřednictvím svých pocitů..
I neživé věci k nám promlouvají..
Umím řídit auto,znamená řídím svůj život ..
Pro mě toto pravidlo platí stoprocentně..
Řidičák jsem měla už dlouho,také občas řídila,ale až můj manžel mě "naučil"řídit a nebát se rozhodovat (pravda někdy skrze otřesy)..
Pořád to ale nebylo ono,protože naše velké osmimístné auto mi nebylo často k dispozici.
Muž pracuje v zahraničí,takže jsem mohla řídit jen občas..

Když si uvědomíte dobu našich maminek,tak málokterá měla řidičák,ba co víc,ani jim to nevadilo a když už ten řidičák i měly stejně to byla výsada mužů řídit,protože pro ženy to bylo pohodlnější nechat se vozit a do jisté míry i ovládat..
"Zavezu tě tam,ale nebudu s Tebou dvě hodiny očumovat blbiny, s tím nepočítej"časté věty mého tatínka,když mamka chtěla vyrazit na nákupy..
Pamatuji si,že mě taťka od řízení velmi zrazoval a jeho věty"nechcu,ať se zabiješ" mě dost brzdily v rozletu..Dnes už chápu,proč to dělal..
Pamatuji,jak se maminka často vymlouvala proč nemůže za kamarádkama,nebo na kosmetiku nebo,nebo,protože taťka by zase "burčel" a tak radši zůstávala doma a začínala utíkat ke svým kytičkám..

Takto žilo a žije spousta žen..Než by"obtěžovaly"své muže s auty a řidičákem,tak se raději s dětmi,nákupy kočárky a bůh ví čím ještě plahočí pěšky,nebo mhd,i když by nemusely..Byla jsem stejná..
Jen se rozhodnout..
Už mě chápete,proč jsem ze "svého"autíčka tak nadšená?
Nemusím se vymlouvat,jako moje maminka,prostě jen nasednu a fičím:-)
Auto je svoboda,volnost,radost a pohoda..
I láska..
Díky němu teď můžu vídat své nevlastní syny i ve dnech, kdy tady manžel není,přivézt si je a odvézt,jak je potřeba..
Dnes jsem se ráno musela zasmát,když mi tchán začal ukazovat,kam mám zaparkovat:-)
Za poslední tři dny co mám moje milé auto,mi ukazovali asi tři muži aniž bych je o to požádala:-)
Pořád se nás snaží směřovat,ovládat,postrkovat:-)
Nezlobím se na ně,určitě to dělali s dobrým úmyslem a já jim za to děkuji,jen jsem si uvědomila,že to vůdcovství a řízení mají v sobě zakodováno..

Milé ženy,nebojte se osamostatnit a začněte si řídit své životy(auto není podmínkou),drazí muži buďte nám prosím spíše oporou než veliteli..

Jak to máte s auty a řízením vy?Ke které skupince patříte?:-)

Mějte se moc hezky a já se jedu s dětmi projet:-)
Bi


úterý 9. října 2012

Bylo,bude, není...

Jsem zpátky..
Jsem zpátky u vás,u sebe a v sobě..
Po pro mě nekonečném trápení, se opět směju a ráda bych vám všem,kteří jste na mě mysleli a pomáhali svými komentáři,emaily,písněmi,nebo jen svou energií,ke mě vyslanou,moc ráda bych vám všem poděkovala...
Velmi si toho všeho vážím,ukládám do srdce a nezapomenu..
Děkuji,děkuji,děkuji..

A co se stalo?
Tento rok mám ganerálkový..Zůročuji vše co jsem se v předešlých letech naučila a pochopila..
Když jsem se podívala, jaký život jsem žila a na svou přítomnost,tak jsem si uvědomila,že jsem spokojená ve všech svých vztazích přátelských,pracovních,příbuzenských,jen ten partnerský neustále pokulhával a nebyl pro mě v tomto roce nikterak radostným..

Měli jsme to od počátku s manželem velmi složité..
Svou lásku jsme si užili pouze první tři týdny,pak jsme spolu seznámili naše děti a začaly problémy,starosti,stěhování,manželova bývalá žena,se kterou byli skoro dva roky odloučeni, také zrovna moc nepomáhala a do toho jsem otěhotněla..
Následovala svatba a další stěhování,porod a další a další zátěžové situace v podobě soudů a plačících dětí,které se moc trápily..
 Manžel dořešoval vztahy se svou bývalou rodinou..
Vše jsem zvládala ,jak bylo potřeba,něco lépe,něco hůř,nadělala jsem také spoustu chyb..
Každopádně vím,že jsme to takto potřebovali prožít..
Píšu vám to proto,aby jste pochopili..
Určitě hodně z vás,jste zažili něco podobného..
Věděla jsem,že jsme se potkali všichni dohromady,protože si máme spoustu věcí,dořešit a uzdravit,najít k sobě cestu v podobě lásky,nebo alespoň usmíření..
Nelituji ani svých chyb,protože všechno je jak má a já potřebovala tyto lekce,aby mě posunuly v mém vývoji..

Letošní rok však tlaky ze strany mého manžela směrem k mé osobě nabíraly na obrátkách , já prožívala jednu krizi za druhou a absolutně jsem si jeho chování nedokázala vysvětlit..
Protože už něco vím a také mám odžito,snažila jsem se přijít věci na kloub..
Moc jsem se ale trápila,což mé rozhodování a tvořivé myšlení blokovalo..
V takových chvílích prosím vesmír o znamení či posla,aby mi pomohl pochopit..
Stalo se..
Přišel posel v podobě mé tety Věrky,která mě v mých těžkých chvilkách upozornila na přednášku,která by mě určitě zajímala..
Přednášku jsem samozřejmě navštívila i s mou milou tetou..
Paní Zdena Blechová řekla věci,které jsem potřebovala slyšet,aby mi vše potřebné došlo..
Lucinka" andělková" Hovjacká,jejíž přednáška následovala,mě posléze pouze utvrdila v mém závěru..

Můj manžel mě svými tlaky a svým dominantním chováním nutil,jako můj osudový partner,abych se konečně začala rozhodovat jak věci cítím,abych začala poslouchat svou Duši a svůj názor si obhájila před světem..
Když se většina nás žen zamiluje,začínáme žít život muže a dětí.
Na sebe zapomínáme..Hlavně ať se mají dobře děti a je doma klid..
Klid ale nebude,pokud nejsme šťastné!!
Šťastné nejsme, když myslíme jen na druhé a sebe odsuneme do pozadí..
Můj manžel cítil,že dělám spoustu věcí jen proto,že by se měly,nebo musí,nebo protože je to dobré pro ostatní...
 Odpouštím Ti a děkuji..

Všichni ,které potkáme a udělují nám lekce,jsou našimi učiteli a nutí nás pochopit..
Proto moc děkuji svému manželovi,svým dětem,bývalé manželce mého muže a všem,kteří mi v posledních letech "dávali kapky"..
Díky nim jsem zesílila a začínám pomalými krůčky žít svůj život a poslouchat ještě více své srdce a Duši nežli doposud..

Přeji vám všem krásné dny a hodně pochopení,pro vaše učitele a pro to,co se vám v životě právě děje..


Brigit