středa 30. května 2012

Nic už není jako před tím ..2


Krásné poledne moji milí..



Dnes bych vám ráda dovyprávěla můj příběh..
Toho rána,kdy jsem jela za holčičkou ,jsem byla velmi brzy vzhůru a nemohla jsem se absolutně zpřítomnit..
Byla jsem pořád dojatá,chtělo se mi plakat a taky se mi to v autě podařilo..
I mé milé auto mě zpomalovalo a snažilo se,abych zůstala na zemi,takže se mi nedařily rozjezdy a pořád mě takto maličko zlobilo,aby mě usměrnilo a navedlo mé myšlenky správným směrem..
Můj malý tříletý Adámek byl ve skvělé náladě,takže nebyl důvod k nervozitě..
Avšak vědomí toho,jak těžký úkol jsem si naložila,co mě čeká a to,že absolutně nevím,jestli to emočně zvládnu,nebo to bude fiasko ,mě neustále ochromovalo..
Když už mi potřetí nenaskočil motor,tak jsem poprosila o odpuštění jak mé auto,tak všechny mé zpřítomňovatele a rozhodla se vědomě,že situaci zvládnu a všechno je v pořádku..

Od té chvilky šlo všechno rychle,hladce ,ale byla jsem jako v nějakém zrychleném snu,který se zhmotňoval..
Zajeli jsme ještě s Adámkem koupit holčičce a její sestřičce bublifuky"slněných přání",vyzvedli paní doktorku a už se mohlo vyrazit..
Byl nádherný slunný den,celou cestu jsme si s mou přítelkyní lékařkou povídali o rodině, do které jedeme a o její práci,kterou pro Onrášek dělá..
Najednou jsem v sobě ucítila velikou sílu toho,co někteří lidé dokážou dělat pro druhé a chtěla to zvládnout taky..
Přijeli jsme do nadace,já se převlékla,udělala culíky a nasadila pískací klaunský nos:-)
Adámek si nemohl zvyknout,ale nesl to statečně:-)
Vyzvedli jsme sestřičku a jeli za holčičkou a její rodinou..
Jak  už jsem vám psala,holčička je velmi nemocná a chystá se na odchod z tohoto světa..
Je jí deset let..Má sestřičku dvojče a milující rodiče,kteří si ji chtěli nechat do poslední vteřinky doma..
Nadace Ondrášek jim v tom pomohla..

Dorazili jsme na místo,nasadila jsem si klaunský nos a pak už začal sen,ze kterého jsem se ještě nevzpamatovala..
Uvítala nás usměvavá maminka a sestřička holčičky ,i tatínek postupem času roztál a vyloudit malý úsměv na své utrápené tváři..
Holčička spala..Celou dobu návštěvy,kdy jsme u ní byli a já klaunovala ,spinkala..
Věděla jsem,že mě vnímá a je tam s námi..
Hned po příchodu jsem jí dala do ručky srdíčkový kámen,který jsem našla v Řecku na pláži..
Celou dobu,až do našeho odchodu ho držela v ruce a nepovolila..
Nedá se popsat to ,co jsem uvnitř prožívala..
Byli jsme tam skoro dvě hodiny?Nevím..ztratila jsem pojem o čase..Chtěla jsem jen jediné..Ať je jim aspoň na chvilku všem dobře..Tak jsem klaunovala o sto šest,vymýšlela hlouposti,chtěla tatínka učit péct,dělala modní přehlídku,vytáhla bublifuk na přání,ze kterého se vyklubala pouhá nápň takže nešel bublat:-)
Dala jim dárečky,zazpívala píseň afrických žen,povyprávěla o své klauní početné rodině a rozhodně jsem se se všemi vyfotila a holčičku náležitě pohladila a popusinkovala ,aby měla památku na klaunici Brigelínku:-)
Byla tam nádherná nepopsatelná atmosféra..všichni jsme stáli kolem holčičky,která spinkala a také jsme se hodně smáli..
Věřím tomu,že  nás slyšela a byla šťastná alespoň na chvilku s námi,protože si moc přála mít doma klauna..
Přání se jí splnilo a dokonce mám zprávy ,že se na chvíli probrala a reagovala na své rodiče,kterým tím udělala nesmírnou radost..
Co víc napsat?
Chtěla bych popřát a poslat spoustu síly velmi statečné a láskyplné mamince,tatínkovi a její sestřičce..
Kdo to nezažil nedokáže pochopit tu bolest,kterou prožívají,ale určitě jeden den u nich opět vysvitne sluníčko..
Milá holčičko Tobě přeji spoustu lásky a klidu na Tvé cestě a velmi Ti děkuji,že jsi si mě přála potkat..
Bylo mi ctí..
Díky Tobě už v mém životě a srdci nebude nikdy nic jako před tím..

Krásné dny vám všem

Brigit

Ps..Zde přikládám odkaz na Ondrášek,aby jste si dokázali udělat obrázek,jak úžasnou práci všichni lidé,kteří zde pracují vykonávají..
Děkuji vám za všechny..S láskou a úctou Brigit
http://www.mhondrasek.cz/

sobota 26. května 2012

Nic už není jako před tím..1

Krásné ráno milí moji..

Ráda bych se s vámi podělila o jeden svůj zážitek..
Použiji nejrůznější slova,která znám,ale moc dobře vím,že to co jsem prožila je nesdělitelné,nepopsatelné,neuchopitelné,přesto bych si moc přála,alespoň část svého zážitku přiblížit i vám..
Jednoho rána jsem se po velmi emotivně a vztahově náročném víkendu probudila ve stavu "tma" a absolutně nic mě na tom našem světě nebavilo a nedokázalo rozveselit..
Absolutně jsem nemohla najít svůj vnitřní hlas a napojit se na sebe,aby energie a láska ve mě začaly proudit..
Když jsem tento svůj "stav zatmění" popsala ráno do telefonu manželovi,začaly se dít pozvolna věci,které mě opět usvědčily v tom,že mí andělé strážní o mě velmi dobře pečují..

Během dne mi začalo telefonovat spousta mých přátel,dvěma kamarádkám,které jsem opravdu dlouho neviděla,se v tento den na dvou různých místech,v různou hodinu narodily děti a rozhodly se mi o tom napsat,odpoledne mi zatelefonovala má pozemská andělka Maruška,aby se zeptala jak se mám,protože samozřejmě mou "tmu" cítila až ve vzdáleném městě, kde žije a večer proběhl telefon s jednou mou přítelkyní,který navždy změnil můj život..
Květuška je dětská lékařka a delší dobu jsme se neslyšely..
Potkaly jsme se spolu v nemocnici,kde byl na operaci můj tehdy čtyř letý synek.
Naše energie se přitáhly a od těch dob se přátelíme..
Květka ví,že jsem se po odchodu z nemocnice zapojila do vzdělávacího programu pro zdravotní klauny,kteří chodí do nemocnic,aby rozveselili dětičky,které se tam zrovna léčí..
Zdravotním klaunem jsem se nestala,protože jsem měla pocit,že to co po mě chtějí,abych předváděla není má přirozenost,nešlo mi to,nedařilo se mi splnit jejich představy a tak jsem se s klauny musela rozloučit..
Bylo to pro mě smutné,ale při loučení byli ke mě všichni velmi láskyplní,takže to brzy přebolelo..
Každopádně ten čas,který jsem s klauny strávila je pro mě dodnes nezapomenutelný a nesu v sobě spoustu nádherných vzpomínek..
To jsem to zase vzala ze široka:-)Musela jsem,ať pochopíte..
Má přítelkyně lékařka mě požádala,jesti bych byla tak hodná a zaklaunovala holčičce,která si moc přeje vidět klauna a je v domácí péči..
Během rozhovoru mi řekla,že pracuje pro nadaci Ondrášek,která je vlastně dětský hospic a zajišťuje pomoc rodinám umírajících dětí..
Umožňuje to,že dětičky můžou být do poslední chvíle se svými nejbližšími v prostředí,které mají rády..
Holčička,ke které jsem měla jít klaunovat má rakovinu mozku a nikdo neví,jak dlouho s námi ještě bude..
Tohle byly prvotní informace,které mi má kamarádka řekla..
Byla jsem absolutně v šoku a potřebovala jsem se vybrečet,rozdýchat a pochopit..
Slíbila jsem,že to promyslím a ozvu se večer..

Najednou jsem vše uviděla v jiném světle,mé "problémy" se staly nicotnými a "tma "ve mě se začala rozplývat..
Pocítila jsem velkou touhu žít a alespoň na chvilku potěšit holčičku a její rodinu,která zakouší tak obrovsky těžkou zkoušku,jako je odchod dítěte..
Moc jsem si přála překonat ten strach ,jestli to zvládnu emočně ustát a splnit jejich přání..
Rozhodla jsem se,přála jsem si a stalo se...
Po mnoha telefonech s mou přítelkyní lékařkou,jsem s ní a se svým synkem jela jednoho rána klaunovat holčičce,která odchází z tohoto světa....

O mé návštěvě u holčičky,vám napíšu zase příště..
Aby toho na vás nebylo moc,jako to bylo na mě a potřebovala jsem čas na zpracování..
Nic už pro mě není jako dřív a děkuji Květušce,svým strážným andělům a celému vesmíru,že mě za touto holčičkou přivedli..

Mějte nádherné dny a nezapomeňte alespoň jednou za den najít na vaší srdcové cestě pár srdíček,kterými potěšíte sebe i druhé..
Mám vás moc ráda

Vaše Brigit






středa 23. května 2012

Přátelství

Krásné ráno milí moji..

Před časem jsem vám psala,že pojedu na návštěvu k jedné z vás a uděláme rozhovor..
Rozhovor se nekonal,protože milá nová přítelkyně je veřejně stydlivý tip:-)..
Snažila jsem se co jsem mohla,ale všechny mé pokusy skončily slovy"co by si tam o mě psala ,prosím Tě?
Nejsem žádná VIP,pojď si dát radši vínko":-)
A tuš tak moji milí..Rozhovor nebude..
Ale nic si z toho nedělějte,stejně vám o ní něco napíšu..

Začnu pěkně pohádkově..
Bylo nebylo,jednou ráno jsem narazila na blogovou stránku,která se mi velmi zamlouvala svým obsahem,designem a hlavně nářečím,kterým milá" osoba "popisovala své výtvory..
Koukám na stránky mnohých z vás a obdivuji tu nádheru,kterou dokážete vytvořit a vymyslet,takže má návštěva u ní nebyla nic vyjímečného  až do chvíle,než jsme si napsaly pár komentářů,následně proběhl emailík a já jsem pochopila,že máme společného víc než si myslím a začala mě velmi zajímat..
Dlouho jsem nemusela čekat a "náhodou" tato milá osůbka projížděla městem kde bydlím,takže jsme si domluvily setkání.
Večer před mi zatelefonovala,abychom si domluvily podrobnosti a nakonec z toho byl 3hodinový rozhovor:-)
Druhý den jsme se sešly a vše bylo jasné..
Byla mi od prvního setkání tak blízká,známá až to tajilo dech..
Nevím ,jak jste na tom s vírou v minulé životy,ale při setkání s ní jsem věděla od prvního momentu,tak jako ona,že se nevidíme poprvé..
Byl to pro mě velmi silný zážitek..
Cítila jsem se s ní,jako se svou sestrou,nebo velmi blízkou přítelkyní..
Podle jejích slov to vnímala naprosto stejně..
Viděly jsme se další den,pak další víkend a minulý týden byla s dcerkou u nás..
Od začátku spolu prožíváme nejrůznější lekce,které nás navzájem posouvají..
Tento víkend byl pro mou rodinu velmi náročný a ona mi opravdu moc svým postojem a přístupem pomáhala..
Děkuji Ti za to milá má..
Myslím,že je zbytečné, abych vám popisovala průběhy návštěv a zážitky ,které jsme spolu absovovaly..
Naše setkání má pro mě velmi hluboký a silný význam a opravdu jsem moc zvědavá,kam až nás přivede naše společná cesta..
Nic není náhoda,stejné přitahuje stejné a pomoc zvenčí přichází vždy tak jak má..
Určitě i vy máte mezi svými blogovými přítelkyněmi někoho,kdo je vám bližší,nebo jste potkali někoho,kdo vám byl od prvního momentu velmi sympatický..
Není to náhoda..
Zkuste to,sejděte se a třeba zažijete něco krásného:-)
Moc vám to všem přeji..
Už vás nebudu napínat a odhalím mou přítelkyni..
Je to Míša -Mimoska,kterou spousta z vás zná a velmi rádi k ní chodíváte..

Nebojte se navazovat nová přátelství a otevírat se"cizím "lidem,
protože Ti kteří se s vámi touží potkat a sblížit už rozhodně nejsou cizí:-)
Jen tohle jsem vám dnes chtěla říct..
Přeji vám všem krásné dny a spoustu nových přátelství a zážitků..

Brigit

ps:až bude mít Miška čas,tak mi třeba pošle svou fotku,kterou jsem u ní pro vás vyfotila a uvidíte ji i vy:-)

středa 16. května 2012

Stěhování

Krásné ráno moji milí..
Konečně máme skoro hotovo..Včera jsem si večer byla nakoupit nové květináče a závěsy,o víkendu přijede první milá návštěva a proběhne poprvé zatěžkávající zkouška nových prostor,kde se sejdeme v plném počtu celá rodina se 4 dětmi..

Řeknu vám,letošní rok nás opravdu nešetří..Na co pomyslíte to máte a musíme si dávat velký pozor nad čím přemýšlíme..
Začalo to u nás velmi nevinně..
Dořešili jsme doma další z mnoha zkoušek,ujasnili si priority a když jsem se začala opět konečně dostávat do poklidného tempa,tak mou Duši znovu rozvibrovala informace,že se budeme muset přestěhovat o pár zahrad dál,protože do našeho bytu potřebuje přemístit svou rodinu paní majitelka domu,ve kterém jsme bydleli..
Dostali jsme návrh jít bydlet místo ní do domu s krásnou zahradou,její maminkou a sestřičkou,které obývají spodní část domu..
Rodina mého manžela s rodinou Evičky,u které jsme bydleli, jsou už spoustu let spjaty přátelstvím,takže přemýšlení nebylo dlouhé,nabídku jsme přijali a během jednoho dne museli zbalit velký byt a všechny věci v něm,neboť nastoupil mistr malířský..
Dokážete si to dozajista představit a nemusím to dlouze opisovat,jak ve velkém spěchu,se dvěma malými dětmi,naštěstí to jedno odjelo na víkend jinam,balíte krabice a snažíte se najít způsob,jak se následně při vybalování zorientovat..
Náš malý synek Adam odmítl jít na hlídání,takže nám u toho vesele pobíhal:-)No prostě veselo..

Akce proběhla v sobotu,jedna domácnost vystřídala druhou a u nás ještě v den stěhování schly barvy na stěnách:-)
Závratné tempo vybalování se zpomaluje a já si začínám uvědomovat,že toto bylo první stěhování,které jsem vědomě ovlivňovala svými myšlenkami a snažila se tuto velkou změnu v životě mé rodiny přijmout s pokorou a bez zbytečných stresů..
Samozřejmě jsem neskutečně unavená,nemůžu spát,mé tělo nefunguje a nevypadá,tak jak by mělo,abych se cítila skvělě ,ale věřím,že za pár dní se z toho okřešeme a začneme si všichni uvědomovat a užívat to krásné,co nám tato změna přinesla..
Některé nádhery vnímám už teď..
Naši kluci lítají venku a nezajímají se o počítač ani televizi,místo toho si založili housenčí farmu:-)
Stále je plný dům lidí,takže pocity osamění nehrozí a získali jsme do života další dvě spřízněné Duše,od kterých se budu učit a určitě jim něco i předávat..
Máme tady pejska,kterého miluji od prvních chvilek zde a výhled,který stojí za to:-)

Změny jsou pro většinu lidí stresující a únavné..plné strachu co bude..tentokrát jsem ten strach necítila a bylo to velmi osvobozující..akorád jeden den se mi stále chtělo plakat,protože emoce neměly prostor proudit..
A víte co?
Zase jsem si uvědomila,jak mám skvělého a úžasně schopného manžela,který mě v tom nenechal a postavil se k věci,jako velký mužský..
Pořád ho miluji a těším se,až se přestěhujeme,už doufám naposledy,do našeho vysněného domu:-)

Mějte se moc krásně moji milí..
Až opadne únava zase se ozvu..

Letošní rok je ve znamení akce..Nebojte se jí..Vědomě si tvořte svůj život..Já se o to taky snažím:-)
Mějte se co nejlépe
Brigit

neděle 13. května 2012

Den maminek



Krásný večer moji milí..
Jen pár řádků dnešní večer..

Chtěla bych poděkovat svoji mamince,že je a taky za to,že mě přivedla na tento svět..
Taky bych Ti mami ráda poděkovala za všechno co jsi mi do života dala a za to,že mě máš ráda takovou jaká jsem:-)

Chtěla bych poděkovat i své milé tchyňce,která je mi takovou druhou "vyvdanou maminkou",za to,jak hezky mě přijala a jak moc mi pomáhá..

Přeji vám oběma mé milé maminky krásné dny a mějte se mnou stále takovou trpělivost,jako doposud:-)
Mám vás moc ráda..

Tak jen tohle jsem vám chtěla říct..
Pěkný večer všem..
Brigit

pátek 4. května 2012

Duše odpočívá

 Krásný den moji milí..
Chci se moc omluvit,že se tak dlouho neozývám,ale mám domácí trápení a bolavou Duši,takže si přemýšlím,léčím a prožívám,odžívám, hojím a přetvářím svou realitu a budoucnost..

Dnes odjíždím na krásný výlet za jednou velmi milou osůbkou ,kterou spousta z vás zná..
Seznámily jsme se tady na blogu a pokud s tím bude souhlasit,tak u mě brzy budete mít malé překvapení v podobě rozhovoru,který bych s ní ráda napsala..

Přikládám odkaz na krásnou hudbu,která mi pomáhá v "léčbě"třeba se vám zalíbí a pohladí..
Mějte krásné dny moji milí ..
Až vylezu z nory ven,tak se vám všem ,se srdíčkem na dlani,úsměvem a slovním pohlazením zase brzy ozvu..
S láskou Brigit

 http://www.youtube.com/watch?v=aqTW3LFVuVQ&feature=BFa&list=PL923F3E36FE3B0DAC