středa 29. února 2012

Srdíčka přátelství



Krásné ráno všem..

Včerejší večer jsem strávila se svými milými a velmi blízkými přítelkyněmi v čajovně,kde se všechny velmi rády občas potkáváme.
Vedeme dlouhé debaty o všem možném,často se i dost nasmějeme,někdy i popláčeme..
Každopádně, každé naše setkání, má pro mě velkou sílu a hloubku..
Posílí mě a povzbudí na několik dalších dní..
Když jsem včera odjížděla v noci domů,tak jsem si uvědomila,jak velmi bohatý jsem člověk,protože můžu říct,že mám opravdu mnoho přátel..
Takových těch opravdových,kterým můžete o půlnoci zavolat a chtít po nich radu a když se dovoláte,tak ji dostanete:-)
Mám přátele,se kterými jsme si prošli těžké životní zkušenosti a pomáhali si..
Stále to trvá,ať jsme od sebe vzdáleni sebevíc,tak to pouto neopadlo,nepolevilo..
Protože jsem pracovala u divadla,často jsem cestovala a stěhovala se,mám přátele opravdu na mnoha místech a i když se nevídáme,tak jak bychom si přáli,víme o sobě a když dojde k setkání,je to tak spontánní a vřelé,jako bych si jen odskočila na nákup někam za roh..:-)
Jsem za to vděčná a velmi děkuji..
Ty opravdové přátele jsem potkala až v dospělosti a když jsem tak přemýšlela o našem seznámení,tak jsem si spousty svých přítelkyň "vybrala"vědomě,jako třeba svou spolubydlící Simonku ,která bydlí v Brně a máme spolu vztah vyloženě sesterský,nebo Janičku,se kterou jsme rodily děti v brněnské porodnici:-)
Mám velmi ráda všechny své přítelkyně,nejbližší,blízké,i ty vzdálenější..
V dnešní uspěchané době se lidé často omezují na telefonáty, nebo emaily, ale řeknu vám,že tohle mé srdce nadlouho neuspokojí..
To, když vidíte kamarádku,jak se tváří,když si rozbaluje dárky,které jste jí dali k narozeninám,nebo to, jak druhé září oči,když o něčem krásném co se jí právě děje vypráví,to vám žádný email,ani telefon nenahradí..
Ani to objetí,když je vám smutno..
Udělejte si čas,potkávejte své přátele,na snídani,na večeři,jen tak na lavičce v parku..
To posdílení opravdu stojí za to a společné chvíle vám nikdo nikdy nevezme..

Mějte nádherné dny , pozdravte ode mě prosím své přátele a nasbírejte si na své "srdcové cestě" pár srdíček přátelství:-)

úterý 28. února 2012

Splněné přáníčko


Krásné ráno všem..

Tak si představte,že má modlitba za jaro byla vyslyšena:-)
Dostala jsem včera od manžela nádherné malé narcisky,jen tak pro radost..
Posílám vám taky pár kvítků,pro lepší náladu...

pondělí 27. února 2012

Modlitbička za jaro :-)

 Ať květiny už rozkvetou a vlahý větřík věje,
ať sluneční svit prozáří temnotu smutku a beznaděje..
Ať sníh se rázem roztopí a déšť už ustane,
ať přijde jaro konečně a s láskou nastane..
Plné vůní, barev ,krás,
ať po dlouhou dobu, i za těch smutků a plýskanic,
pak zůstane to jaro kouzelné koldokola nás
a uslyšíme pořád v srdcích znít ten jeho klidný,chlácholivý hlas..

Děkuji,děkuji,děkuji

Bajka o dvou veškách

Žily,byly na jedné hlavě dvě vešky.Jmenovaly se Tylda a Otakar.
Právě se vzali a chtěli si založit početnou rodinku na nějakém klidném místě..
Bohužel hlava,na které měli svatbu, patřila klukovi,který měl velmi hodnou a laskavou maminku..
Každý den mu hlavu umývala a hubila všechny trapiče jejího synka..
Rozhodli se,že se přestěhují.
Dlouho si vybírali,až si vyhlídli krásnou, vlasatou hlavu jednoho fajn kluka,který se jmenoval Hynek..
Měl taky brášku,se kterým se rád mazlil,takže se Tylda s Otakarem rozhodli rozšířit svá působiště..

Tito dva kluci,Hynek s bráškou Oskarem žili sami s maminkou,jak už to v dnešní době bohužel často bývá.  Jejich maminka,byla velmi "zaměstnaná" a neměla na kluky kvůli různým věcem čas..
Tudíž si ani nevšimla,že se kluci začali škrábat a drbat..Vešky se vesele množily a žilo se jim ve dvou hlavičkách,o které nebyl zájem,velice dobře..
Pak ale přišla pohroma!

Děti chodívaly na návštěvy ke svému tatínkovi,kde měli ještě jednu maminku a další dva brášky..
Jejich tatínek a druhá maminka s veškami nebyli kamarádi a nechtěli,aby se děti trápily..
Jednou odpoledne,když se tak Hynek zase drbal u oběda,začala ho ta jeho náhradní maminka škrabkat ve vláskách a ptala se copak se děje?Hyneček tvrdil,že nic,"to jsou jen lupy, říkala mi doma mamka"..
Ale náhradní maminka se nedala odradit a začala s podrobnou prohlídkou..
Tylda s Otakarem byli zděšeni!Odhalila jejich velmi početnou asi 50 člennou rodinku..
Maminka nic takového nikdy neviděla..A začala jednat..
Nastalo to ,co nemají žádné vešky rády..Všude samé dusivé šampony, vyčesávadlo jejich miminek a další fujtajbly..
Náhradní maminka s tatínkem byli velmi důslední,tudíž Tylda s Otakarem měli co dělat,aby zachránili alespoň své holé životy a ukryli se na nejtajnějším místě za Hynkovým uchem..
Jeho bráška Oskárek měl krátké vlasy,tam se skrýt ani nezkoušeli...

Po tomto hororovém zážitku opět nastalo období pohody u "velmi zaměstnané"maminky dětí,která je vesele nechala zařizovat si novou domácnost..A pak zase u tatínka horor a pak zase u maminky klid...
A tak to šlo pořád dokola,děti se pořád škrábaly a chřadly,protože věděly ,že mají vši a maminka pořád neměla čas postarat se o jejich hlavičky a posílala je mezi kamarády, za svými brášky a k tatínkovi,který se velmi zlobil a byl smutný,protože se mu po dlouhou dobu vracely děti zpět z veškami,  i když poctivě likvidoval jejich domácnost.
Děti se trápily ,že maminka na ně "nemá čas"..

Až jednou Oskárek,ten mladší syn ,vymyslel úžasnou věc..
Když maminka usnula večer u televize,lehli si s Hynkem vedle ní a přemluvili vešky,aby se přestěhovaly do jejích krásných hustých dlouhých vlasů..
Tylda s Otakarem to rádi pro děti udělali..
Protože už jich bylo opravdu hodně,hotová vší farma,tak si maminka musela své krásné dlouhé vlasy ostříhat až úplně na kraťoučko,aby konečně to svědění a hryzání zastavila...

Poučení tohoto příběhu je velmi jednoduché..
Milé maminky, když objevíte u svých dětí vešky, věnujte jim trochu svého času a pečujte o jejich hlavinky, jinak by se vám mohlo stát,že nepříjdete jen o své krásné dlouhé vlasy, ale také o lásku a důvěru svých dětí...

čtvrtek 23. února 2012

"Zřím Tě"



Včera jsem byla s naším dvouletým Adámkem na procházce a stala se mi věc,kterou občas zažívá jistě každý..
Šli jsme kolem kostela a nějaký starší pán,který se tvářil velmi nepřátelsky,tam vyvěšoval na nástěnku nějaké letáčky..
Procházeli jsme kolem něj a s úsměvem pozdravili (naštvaní lidé,to je pro mě výzva:-) )..
Koukal na nás,ale neřekl ani slovo.
Nic zvláštního v dnešní době..

Vzpomněla jsem si na film AVATAR,kde se "modří lidé" zdravili pozdravem "zřím Tě"..
Přišlo mi to moc krásné..Ta hloubka toho pozdravu..
Mám pár přátel,se kterými se při pozdravu objímáme a políbíme.
Je to takové "zřím Tě" v mé realitě..
Cítím blízkost,vůni a srdíčko toho člověka,jako pod lampou.
Tím pozdravem spojeným s objetím mi bylo dovoleno"zřít"
Jsem štastná,že takové lidi kolem sebe mám..

Taky mám kolem sebe lidi,kteří mě zdravit nikdy nezačali a nebo,pro mě z neznámých důvodů,zdravit přestali..
Ale víte co?Už se pro to netrápím,protože vím,že tito lidé nechtějí a neumí "zřít".,nebo taky prozřít:-)

Zkuste se někdy při setkání s někým blízkým obejmout a zažijte ten pocit "zřít"..
Krásné dny  samé láskyplné pozdravy:-)

Pohlazení



Krásné poledne všem..

Jak jste na tom s hlazením?Hladíte se rádi?

Občas,když potkám u nás v domě naši Evičku, které patří celé kosmeticné studio,v jehož podkrovním bytě bydlíme,vzpomenu si na to,že už jsem u ní dlouho nebyla pro "pohlazení".
Dělá tu nejúžasnější masáž obličeje,kterou jsem zažila..
Je to, jako by vám motýlci v lehoučkém vánku lechtali obličej :-)
Vždycky celá zjihnu,roztaju a nechce se mi odejít..
Myslím,že tohle prožívá spousta žen při kosmetické masáži..
V našem "kosmetickém domě" se hladíme často..
Máme tady pana maséra,který hladí trochu "drsněji",aby vaše tělo zbavil bloků.
Dokáže ale poladit duši svým pochopením a pochvalou,taky mě občas ubrečenou pohladí a obejme..
Naše Hanička zase hladí nožky, Bára pohladí vaše ruce a Lucka bolavou hlavu:-)

Často si říkám proč jsou vlastně ty masáže?Proč si pro hlazení chodíme?
Když líčím ženy, používám při tom dost často ruce.
Hned poznám,která je hlazená a které to chybí..
Pamatujete si,jak jste byli malé děti a chtěli se mazlit?
Proč to jako velcí potlačujeme,zapomínáme,nechceme?Myslím,že kdyby se mazlení a hlazení předepisovalo místo receptu u lékařů,tak by velmi významně ubylo lidských nemocí..(stará známá věc:-))

Můj manžel  a všichni naši synové jsou velmi kontaktní a mazliví..
Když jim to chybí,tak si řeknou a nebo jednoduše naskáčou k nám do postele a začnou se tulit..
Učme se od dětí..
Taky s tím mám občas problém,říct si,že chci pohladit..
Nedělejte stejnou chybu,jako já..
Hladte se a tulte a neříkejte,že nemáte s kým..I objetí přítelkyně,nebo dítěte udělá zázraky.

Nic těžkého na tom není,jen párkrát za den pohlazení:-)

pondělí 20. února 2012



Krásné ráno..

Představte si co se mi včera v noci stalo..
Sedím si takhle kolem půlnoci u svíček a píšu průvodní e-mail pro své přátele,abych jim mohla poslat adresu tohoto blogu..
Byla jsem naprosto soustředěná na psaní a řešila si ještě nějaké maličkosti s adresami..
Poslouchala jsem hudbu..
Když jsem byla u podpisu, najednou hrála má milovaná Adele svou neodolatelnou písničku a zrovna před odesláním e-mailu se ozval opravdu nečekaný zvuk..
Znělo to,jako když otevřete šampanské,bublinky se ženou nahoru a pak utečou na podlahu...
Když jsem začala zjištovat co se stalo,našla jsem u našeho stojanu na víno korek a tekoucí láhev..
Víno,které bylo na ležato samovolně vystřelilo a udělalo mi překvapení v podobě "oslavné salvy" pro tento blog:-)
To byla první věc,která mě v tu chvíli napadla,když jsem se smála,utírala víno ze země a děkovala našemu milému příbytku za podporu..

Při bližším ohledání jsem ale zjitlila,že jde o víno,které jsme dostali na svatbě našeho oblíbeného páru..
Moc si přejí mimiko..
Třeba se jim to včera povedlo a já byla u toho:-)..
Jsem opravdu zvědavá,která varianta bude ta správná.

Není to nádhera tahle znamení?
Někdy je to "dešifrování "pěkná dřina,někdy to i pěkně bolí,když si má člověk přiznat nepříjemné věci...
Ale aspon se o sobě něco dozvíte a máte na čem pracovat,nebo se třeba proč radovat..

Mějte krásné dny a přeji samá krásná znamení...

neděle 19. února 2012

Petruška


Krásné ráno všem.

Dnes se s vámi chci podělit o nevšední zážitek..
Petruška je moje spolužačka ze základky..
Nikdy jsme o ní moc nevěděli.
Byla tichá ,usměvavá a absolutně nekonfliktní..
Po letech jsem na ni narazila prostřenictvím jedné sociální sítě,kde měla vystavené své tvoření..
Už tehdy jsem byla nadšená,protože naposledy,když jsem ji viděla,tak pracovala v jednom obchodě s nábytkem,měla dvě děti a na třetí se chystala..

Nechápala jsem,kde bere čas ještě vyrábět tolik krásných věcí.
Pokud si myslíte,že na tom nic není,tak já už v tuhle chvíli jsem před ní smekala..

Ovšem včera mě čekal opravdový šok!..
Objevila jsem její stránky a dozvěděla jsem se,že ke třem dětem a tvoření,manželovi a rodině, jí přibylo studium,pro mě velmi zajímavých oborů a začala provozovat školku s prvky Montessori.
 Ojedinělou svým přístupem a filozofíí.
Velmi jsem se o ni zajímala,když jsem jako svobodná maminka,žila s prvním synem v Brně..

Bohužel tam byla pro mě absolutně cenově nedostupná..Opět pouze pro vyvolené:-(
Petˇka má svou školičku ve svém domečku se zahradou,takže pro děti absolutně ideální prostředí..
A ceny?Mě příjdou legrační..

Obdivuji takto kreativní,akční a tvořivé ženy..
Petruško přeju Ti hodně štěstí a úspěchů ve Tvém tvoření a brzy naviděnou:-)
http://www.fler.cz/zbozi?ucat=31875
Beskydská školička [info@beskydska-skolicka.cz]
http://www.beskydska-skolicka.cz/MS_nabizi.html

sobota 18. února 2012




Tuto překrásnou krabici vytvořila paní Šárka,ke které si do obchůdku chodím hladit oči a dušičku..
Líbí se vám? Je nádherná..

Rozbité sklenice


Krásné ráno..
Minulý týden se nám děly zajímavé věci..Náš domov skrze věci opět promluvil.
Začalo to zcela nevinně,když náš dvouletý syn rozbil sklenici..U tak malého dítěte nic neobvyklého..
O víkendu přijela na návštěvu má úžasná přítelkyně..Další rozbitá sklenice..
Trochu jsem zbystřila,co že to asi má znamenat:-)
Uběhlo pár dní a tentokráte můj osmiletý syn při vyklízení myčky...však vy víte co..
To už jsem při úklidu střepů opravdu silně přemýšlela,co mi ta naše úžasná domácnost chce sdělit..
Vyvrcholilo to tím,že i já jsem za pár dní rozbila "nastraženou"skleněnou poklici a to už jsem měla jasno..

Každý z nás,kteří jsme rozbili sklenici,či jiné sklo,prožívá momentálně nějaké zásadní změny..
Můj nejmladší synek byl poprvé po dvou letech od "mámina prsu" na hlídání,protože jsem onemocněla a nemohla se o něho starat..
Starší synáček si stále řeší vztah se svými nevlastními bratry,kteří u nás byli na týdenních prázdninách..
Hledá si vedle nich plnohodnotné místo..
Má milá přítelkyně právě prochází procesem rozchodu s partnerem.
Prožívá velké změny ve svém nitru,přístupu k sobě a okolí...
A já?Po dlouhých letech nějaké formy nevztahu k sobě hledám cestičky,jak být v souladu se světem a sama
se sebou..
Prostě uvědomila jsem si,že všichni máme jedno společné téma a tím je ZMĚNA ,doslovné rozbití a vyhození starého..
Protože všechny skleněné věci,které jsme rozbili,byly krásné čisté a bílé,vidím to velmi pozitivně:-)
Jdeme do toho,protože "střepy přece přinášejí štěstí"!!!
Pokud je toto rčení jen trochu pravdivé a já věřím ,že je,pak jsme opravdu velmi štastná rodina:-)

Krásné ženy a hloubaví muži,naslouchejte svým domovům,mají pro nás spousty sdělení..
Mějte se co nejlépe

čtvrtek 16. února 2012

Ranní pohlazení oka

http://www.sar.webgarden.cz/http://sar-decoration.blogspot.com/



Krásné ráno..
U ranní kávičky  si velmi ráda hladím oči na nejmilejších stránkách u paní ŠÁRKY.
Ve svém obchůdku je usměvavá a vždy ráda poradí..
(Kdyby jste některá chtěla zajít,tak ráda poradím,kde ji najdete:-))
Díky jejím stránkám a té nádheře,kterou vyrábí,jsem si k narozeninám přála šicí stroj,abych mohla tvořit:-)
A protože mám hodného muže,tak mi ho jako dárek koupil:-)
Milé ženy, milujte své muže,kteří vám pomáhají plnit vaše sny..
Začněte tvořit, vaše duše rozkvetou a všude kolem vás bude CESTA SRDCOVÁ..

Přeji vám krásný den.
Jak zaručeně poslechnout vlastní Já..

Už se vám někdy stalo,že jste přestali poslouchat sami sebe a byli tu jen pro druhé a kvůli nim a za ně a místo nich a vedle nich a....?
Říká se tomu "maminkovský syndrom!?Proč to všechny děláme?Proč si myslíme,že opatrovat smrkající děti dokážeme nejlépe jen my jediné,že ostatní to prádlo nezvládnou tak vyprat a vyžehlit?
Proč si pořád tak ubližujeme a přesvědčujeme samy sebe o své nepostradatelnosti a občas nedokážeme prostě přestat uklízet ,prát ,vařit a zařizovat sto věcí najednou?
Taky patříte do skupiny "super matek"?
Milé dámy moc vás prosím okamžitě se probuďte,jinak dopadnete jako já..
Neposlouchala jsem ten svůj slabý vnitřní hlásek,který občas volal o pomoc,prosil,atˇsi sednu a nic nedělám,atˇ
prostě jen tak jsem,pustím si hudbu,nalakuju nehty,přečtu kousek knihy,nebo zajdu na kávu s některou podobně "postiženou super matkou"..
Občas jsem ho umlčela nějakou návštěvou čajovny,ale to bylo málo..
Tedˇse na mě opravdu naštval a rozhodl se,že když ho nechci poslouchat,tak neuslyším nic a naordinoval mi akutní zánět středního ucha...
Po třech dnech utrpení,kdy mi konečně praskl bubínek,jsem opravdu přestala slyšet na jedno ucho..
Bolesti byly tak velké,že jsem musela ulehnout na lůžko a najednou mi to ten můj vnitřní hlásek pěkně ukázal..
Vše fungovalo skvěle i bez mého přičinění a já se ocitla v tichu,bolesti a s velkou šancí k přemýšlení..
Nevím jestli jsem zmoudřela:-)
Každopádně vím,že tedˇ bude ten malý hlásek uvnitř mého těla,tím nejlepším rádcem a přítelem.

Krásné,milé ,láskyplné ženy, poslouchejte své hlásky,atˇ se máte skvěle..
Když budeme veselé a štastné,tak i u nás doma pokvetou srdíčka..
Přeji vám spoustu lásky a úcty k sobě a hlavně hodně zdravíčka:-)

Pár krásných fotek z Paříže:-)


Srdcová cesta.

Je to cesta dlouhá,ba až nekonečná..
Je plná malých srdíček a v každém z nich se skrývá
pocit, pohled ,zážitek ,pláč,štěstí, radost,chut,vášenˇ,
láska...
Každý si na té cestě najde svoje srdíčka..
Já jsem si dnes nasbírala srdíčka přátelství,
ochutnala jsem srdíčka skvělé kávy s láskou vařené
a přidala pár srdíček co pohladila moje oči..
Kousek z každého srdíčka máte před sebou:-)
Jsou to srdíčka pařížská...
Tam mají taky cestu srdcovou,ale mluví se na ní
francouzsky:-)
 Láska

Nedá se popsat ,uchopit a ani koupit..
Dá se prožívat a nebo probolet ,proštastnit a  jen tak s Láskou být..
Někdy není vůbec vidět,ale já věřím,že tu všude je..
Jdu ji hledat..
Nechat se od ní pohladit..
Prostě jen tak s tou Láskou být..