středa 20. září 2017

Intimity mé Duše- MOŽNÁ


MOŽNÁ teď prožíváš hodiny, dny a týdny, kdy se motáš v kruhu.
Modrost oblohy nevidíš a natož zářit duhu.
Jsou dny, které se vymykají čemukoliv skutečnému.
Uvnitř sebe dobře víš, že to vůbec není dobře a 
potřebuješ jasnou, razantní a převratnou změnu.

MOŽNÁ, že jen nevíš, 
kterým směrem udělat ten pomyslný první krok.
Vidíš kolem sebe den co den moře obrazů
a všude čteš tisíce rad a nespočet slov.

MOŽNÁ si uvnitř přeješ už konečně pro své srdce NOV.
MOŽNÁ jen stačí otevřít oči a náruč dokořán.
MOŽNÁ Ti pomůže beze slov, nechat do Tvého života přicházet 
všechny lidi, situace a emoce, směrem k Tobě.

MOŽNÁ jen stačí rozhodnutí,
že chceš žít svůj život konečně jinak, 
než doposud a nadobro opustit svůj bludný kruh.

MOŽNÁ jen stačí udělat něco krásného a bláznivého,
něco, co nosíš stále v sobě a bojíš si to dovolit.

MOŽNÁ....
TAK UŽ POJĎ.....

sobota 16. září 2017

Osud

Zdroj Pinterest
To ráno bylo, jako každé jiné. Ranní káva, trochu ve spěchu.
Maličký se nechtěl vykutálet z postele (asi mě chtěl zpomalit už ráno a připravit na to co mě čeká.)
Když jsem konečně dorazila do práce, absolvovala všechny kolony a strkanice na cestě, uvařili jsme si s "mým "pánem kávu a vypadalo to na další pohodový a poklidný den. 
Odpoledne jsem zavolala své kamarádce ze školních let, abych ji pozvala na návštěvu a v tu chvíli začal den nabírat na obrátkách. 
Situace, které jsem pochopila až večer se začaly roztáčet.

Celá nadšená jsem kamarádce odvyprávěla do telefonu svůj plán a během vteřiny se moje radost proměnila ve velkou tíseň, když mi má přítelkyně řekla, že její maminka má velmi špatnou diagnózu a prognózu a neví co bude dál.
Mnohokrát zopakovala slovíčka z ničeho nic, nečekané, neuvěřitelné.
Nemusím vám popisovat, co se ve mě odehrávalo, jak pečlivě jsem volila slova, aby alespoň na chvilku ulevily v situaci, kterou člověk, neprožívající něco podobného, může malinko, opravdu jen velmi málo na cítit,ale ne pochopit.
Když jsme spolu domluvily, seděla jsem s pusou otevřenou a pěkně dlouhou chvíli jsem nemohla nic dělat.
Slýchám tyhle příběhy často a už jsem se myslím naučila netrápit se pro věci jiných, které nemůžu změnit, i když přemýšlím, jak mohu pomoci.
Tahle situace mi přišla o to víc absurdnější, že před mnoha lety, když jsme spolu s touhle dívkou chodily do školy, tak jsme se vzájemně fakt moc "nemusely" a ve své podstatě jsme se sblížily až nedávno. A zrovna dnes jsem měla touhu jí zavolat, abych ji pozvala k sobě, když prožívá takovou obrovskou zátěžovou zkoušku.
NÁHODA?

Toho dne jsem měla v plánu, že pojedu po práci rovnou domů a ještě budu trochu psát a pracovat, než se mi vrátí děti.
Už v autě jsem si uvědomila, že je potřeba nakoupit věci na víkend.
Upustila jsem tedy od svého původního plánu a zdržela se v obchodě.
Když jsem přijížděla k "naší" křižovatce a chtěla odbočit, uviděla jsem policistu, který odklání dopravu jinam a když jsem projížděla, můj pohled ulpěl na ležícím těle, které bylo na vozovce.Všude plno záchranářů, moře policistů a už na první pohled bylo jasné, že situace je vážná.
Ve chvíli, kdy jsem dojela domů, tak jsem nebyla schopná moc se soustředit.
Myslela jsem na všechny KDYBY, které se mohly stát.
Přechod, na kterém se stala tragická nehoda, je jedním z největších ve městě, často tam chodíváme, každý den tam jezdívám, můj starší syn se tam pohybuje denně...
KDYBY....

Toho dne umřela na přechodu mladinká slečna ve věku 26 let.
Srazil ji v plné rychlosti řidič, který nezastavil.
Plná života, zamilovaná, určitě měla plno plánů a taky plno "holčičích"starostí.
Ráno si dala pusu se svým klukem a těšila se na společný večer. 
Už se ho nedočkala, tak jako se její kluk nedočkal jejího návratu.
Kdybych se nezdržela v obchodě, mohla jsem být přímou účastnicí nehody.
NÁHODA?

OSUD.
Nebudu polemizovat na toto téma, protože z toho by byly další nekonečné stati.
Tento den mě opět dostal do reality. Opětovně jsem si uvědomila, jak moc je pro mě důležité, aby "můj svět" byl v pořádku, ať mám hezké a naplněné rodinné a přátelské vztahy, ať zpomalím a uvědomím si své hodnoty a kam vlastně směřuji, nebo co je pro mě důležité, protože nikdo nikdy nevíme, jakým překážkám budeme muset v budoucnu čelit.

A ROZHODNĚ NEHODLÁM ČEKAT V NAPLŇOVÁNÍ SVÝCH PŘEDSEVZETÍ, KRÁSNÝCH DNŮ A PROŽITKŮ, AŽ SE NĚCO PŘIHODÍ.

DNES...TEĎ...
NIKDY NENÍ POZDĚ NA OBJETÍ, KRÁSNÁ SLOVA OD SRDCE, HRANÍ SI S DĚTMI POSEZENÍ S PŘÁTELI, TELEFON NEBO NÁVŠTĚVU U RODIČŮ.

NĚKDY JE OPRAVDU DOBRÉ SI UVĚDOMIT, ŽE ŽÁDNÉ ZÍTRA UŽ TŘEBA NEBUDE.

S láskou všem, kteří zrovna prochází zkouškou nejvyšší.
Bi




pondělí 4. září 2017

INTIMITY MÉ DUŠE- POHLED DOVNITŘ


AUTOR FOTOGRAFIE
ADAM MICHNA
https://www.facebook.com/ADAMfhie/?pnref=lhc

Zkus se na mě podívat, jako na člověka.
Ne jen jako na milenku, kterou nemůžeš mít.
Zkus zapomenout barvu mých očí a soustřeď se na to, co vidíš, když se do nich hluboce zahledíš.
Zapomeň na chtíč a touhu, 
které zahlušují tu pravou podstatu při našich setkáních.

Pokud tohle dokážeš, pak teprve před Tebou stanu pravá JÁ.
Se všemi svými dřívějšími prožitky,
strachy i obavami,
se spoustou pádů a zase zvednutí, které jsem musela zvládnout bez podpěry,
s každou z mých probdělých nocí, kdy jsem ztrácela ten správný směr a cíl,
s celou hromadou přísah, které jsem dala sama sobě, aby to příště tak nebolelo.

Uvidíš kolem mě litry vypité kávy, která mě držela vzhůru, abych mohla pracovat,
a jako dekorace láhve růžového, které mi nosili přátelé, abych viděla svůj svět opět růžově.
Uslyšíš spoustu hudby, která mi v autě i doma hrála od rána do večera, aby pohltila mé smutné myšlenky na Tebe, či kohokoliv jiného.
Uslyšíš mě i sprostě nadávat a třískat dveřmi, když život nemám pevně v rukou a jen v něm plápolám.

Potom teprve uvidíš ty vodopády slz, které jsem po nocích vyplakala,
aby mě bolest z nespravedlnosti zcela nepohltila,
abych se ráno nově probudila plná nadějí a dalších snů, 
které změní můj život a tím i životy ostatních v ráj.

Když na mě dokážeš pohlédnout takovým pohledem,
aby si viděl každičkou, krásnou i smutnou chvíli v mém životě,
Potom pochopíš mé konání, mé záměry a cíle,
pak pochopíš, proč jsem si pro svoji cestu vybrala TEBE.

Potom teprve můžeš vidět tu opravdovou radost a štěstí, 
když stojím před Tebou usmívající se,
vonící, tančící a těšící se, jen na pouhou Tvou přítomnost v mém čase.

Jestliže tento pohled na mě zvládneš, 
pak nastane konec přemýšlení,
co je dobré a co není,
protože od této chvíle uvidíš MĚ i jiné LIDI.
PROBUDÍŠ se a začneš vidět OPRAVDOVÉ JÁ UVNITŘ..