středa 15. července 2015

Proč si to děláme?







Krásné slunečné ráno vám všem..

Posledních 14 dní se opět stýkám se spoustou žen-přítelkyň..
Opět jsem vyslechla nespočet příběhů a všechny měly jedno společné..
Ve všech příbězích byl v hlavní roli MUŽ..

Víte, vůbec nejsem feministka,ani zarytá odpůrkyně mužů..
Naopak, mám muže velmi ráda a některé dokonce i miluji, ale stále mi nejde na rozum, jak často dokážeme tolik dávat a tak málo dostávat..
Stále se spokojujeme s málem, ustupujeme, přizpůsobujeme se, stále hledáme své sebevědomí a svůj střed,čteme knihy (i když nám u nich večer padá únavou hlava), chodíme na semináře, odblokace a různé jiné akce, abychom se posouvaly, hubneme a následně přibíráme, protože se trápíme, sportujeme,vaříme, vychováváme děti, pečujeme o domy, zahrady, do toho všeho pracujeme a snažíme se pořád být usměvavé a příjemné, protože se to od nás očekává?

Kdo to očekává? 
No přece muži.-)
A můžete mi všechny tvrdit, jak spoustu z těch věcí děláte jen pro sebe.
Taky si to občas namlouvám.
Každopádně, když mi řekne kamarádka"hele v těch šatech vypadáš divně,vezmi si ty druhé, jsi v nich sexy",tak je to pro mě pohroma nula, ale když mi řekne chlap,"vezmi si něco jiného na sebe",nebo dokonce "zhubni", tak to rozcházím několik dní a už se před ním do naha nesvlíknu, ani v té nejtemnější tmě.
Vím, každá jsme jiná, každá máme jiné sebevědomí  a jiné vztahové a rodinné kódy.

Když si jdete sednout někam na zahrádku, tak uvidíte, dva podstatné rozdíly.
Ženy,většinou načančané,nazdobené a voňavé a muže v riflích, upocených tričkách, či dokonce cyklo dresu.
Co se řeší?
U "ženských stolů" jsou hlavní téma muži a jejich povahové vlastnosti,j ak je pochopit,uchopit a vytvořit láskyplný svazek.
U "mužských "stolů, kdo kolik piva vypil, kde na kole jaký vrchol zdolal a pokud projde kolem nějaká žena, tak občas nějaké hodnocení..většinou zevnějšku, neboť do hloubky je nebezpečné zacházet.

Tak to prostě je, řeknete si.
Když žena opustí muže, tak se z něj buď stane zarytý odpůrce žen a samotář alkoholik, nebo naopak děvkař, který vehementně obhajuje svou svobodu a střídá své "přízdoby".

Když ženu opustí muž, tak nejprve truchlí a probírá situaci s kamarádkami, pak se smíří a začne na sobě více makat, aby ji ta bolest už více nepotkala.
Miluji ženy pro jejich houževnatost a kreativitu, kam až se dá dojít a miluji muže za to, jaká krásná zrcadla nám poskytují.

Tento můj postík berte prosím spíše s
humorem a nadsázkou, protože je jasné, že na obou stranách jsou výjimky a také to, že se v mých řádcích momentálně promítá má přítomnost.
Za pár týdnů to může vypadat zcela odlišně.
O tom ten život je..neustále změny, posuny, překonávání vlastních limitů a hledání lásky ve všem a všech.

Dnes jsem si přečetla jeden skvělý článek..
Chodím na tyto stránky pro inspiraci..Petr se mi trefí vždy do aktuálního stavu dění mého nitra.
Dnes mě to oslovilo velmi,proto nemohu nesdílet...

Inspirace k přečtení zde:-)


Mějte krásné dny a berte život s humorem..
Hlavně samy sebe, protože muži jsou legrační dost.
Chlapi miluji vás.



pátek 10. července 2015

Jak se zbavit strachu z lásky..

Zdroj pinterest

Za posledních pár týdnů se toho stalo opravdu mnoho..
Krásného i méně příjemného,radostného i dosti bolestivého..
Vztahy se kolem mě začaly rozpadat,jako by vichřice smetla všechnu chuť žít v partnerství a lásce.
Bohužel tato vichřice smetla i mě..

Každý den kolem sebe slýchám ty nejabsurdnější důvody, proč spolu lidé nemohou a nechtějí být..
Ani je nemá smysl vypisovat..
Každopádně nejedná se o žádné závažné a neměnné důvody,jakou jsou třeba smrt,alkoholismus,drogy,nebo nevěry,domácí násilí či podobně..To jsou pro mě vážné důvody pro ukončení toho všeho.

Všechny příběhy,které jsem vyslechla,i ten můj,mají jednoho společného jmenovatele..
Strach z lásky..
Je absurdní kolik knih,kurzů,sezení a seminářů o vztazích probíhá a přijde mi,že je to čím dál horší..

Samozřejmě vím,že jinak přemýšlí člověk ve 20,který nemá tolik negativních zkušeností s partnery a jinak ve 40 a více,kdy máme za sebou celou řádku nevydařených vztahů a tudíž si neseme více,než ti "neposkvrnění".
Člověk více přemýšlí,zajímají ho jiné stránky protějšku než dříve..
O to víc to může  být hluboké..
Tedy u někoho..
U těch ,kteří se vědomě rozhodnou dát lásce šanci a zkusit se opět zamilovat.
Teď možná namítnete,že to přece nejde naprogramovat.
To máte pravdu..Buď cítíte, nebo necítíte.
Ale k tomu, abychom mohli po všech našich  zraněních cítit, je potřeba si toho druhého k sobě pustit.
Otevřít se mu plně,dovolit mu, aby s vámi sdílel čas krásný,ale i ten nepříjemný ..
Dovolit si projevit emoce..
Sdílet s ním své radosti, ale i starosti.
Prostě věnovat mu svůj čas a zažít ho v nejrůznějších situacích..

Dnešní realita je však jiná..
Lidé se lásky bojí..Seznámí se a pak se vídají jen tak na kávičky,či výlety,žádný normální život,nedovolí si projevovat své emoce,aby si náhodou ten druhý nemyslel,že se do něj nedej bože zamilovali..
Vše plyne po povrchu ..
Páry se bojí být o samotě a obnažovat se citově jeden před druhým.

Stále věřím,že je spousta zamilovaných a šťastných párů..
Stále věřím na lásku a opět jí půjdu vstříc, abych se mohla zamilovat.

Jak se tedy zbavit strachu z lásky?
 
Pokud potkáte člověka, se kterým je vám alespoň příjemně a milo, pokud se vám fyzicky líbí,
pokud mu chcete dát šanci, tak mu věnujte pozornost..
Piště,volejte,ale hlavně se scházejte..
Mluvte o všem možném a hodně se smějte.
A hlavně buďte upřímní..Sami k sobě i k protějšku..
Pokud ucítíte, že to není to pravé pro vás,dejte to druhé straně na vědomí.
Citlivě, laskavě jde sdělit vše.
Pokud láska nezačne do pár měsíců proudit,tak je to neměnné.
Nemá cenu si něco namlouvat a druhému tím velmi ubližovat.
Když budeme čitelní a jasně formulujeme svá přání a směr kam jdeme, tak lidem způsobujeme méně bolesti.
Ví co od nás mohou čekat a také se mohou svobodně rozhodnout, jestli jim vaše cesta vyhovuje, nebo nikoliv.
Ukažte druhému věci, které máte rádi,koníčky,které vás naplňují, ale nepropadejte panice,když se shodnete jen v něčem.
Nemusí nutně všichni jezdit na kole, nebo lyžovat,či bruslit na bruslích:-)
I přesto, že máte oba jiné koníčky,najdete určitě něco společného u čeho vám bude krásně spolu..
Stačí jen chtít a přijmout vyjimečnost toho druhého..

Často se stává,že začneme na druhém hledat důvody,proč s ním nemůžeme být,místo,abychom viděli to krásné..
Začneme hledat rozdíly..
Partner upadá do smutku,že pro vás není dost dobrý..
Přestane zářit a láska přestává proudit..
Přitom se jedná pouze o náš strach z lásky..
Tím,že si druhého sprotivujeme, zakrýváme pouze vlastní neschopnost a neochotu se lásce s ním odevzdat..

Je spousta lidí,kteří mají sex na jednu noc..
Jsou schopni s cizím člověkem sdílet to nejintimnější během pár chvil..
Když jim však řeknete miluji tě,tak utečou.
Jak jsme legrační..


Přeji vám všem krásné dny v lásce a sdílení.

Ps..stále věřím na lásku a vztahy.
Těším se,co nového mi život přinese.

Bi