pátek 21. března 2014

Život nám leží u nohou..



Krásné sobotní ráno..

Venku zpívají ptáci,na stolku mi voní káva a právě ona mi připomněla můj včerejší zážitek,který mí pomohl uvědomit si..
Byla jsem včera po dlouhé době na nákupech..Nic velkého..Pár věcí v Ikey a pohlazení oka..
Zavolala mi kamarádka,se kterou jsem se neviděla několik let..
Sešly jsme se na kávu a protože jsme měly málo času kvůli mým omezeným vycházkám,tak jsme přešly okamžitě na aktuální téma muži..
Seděly jsme v Tchibu,kde jsou stolečky opravdu hodně u sebe a já se najednou přistihla,že svou pozornost rozděluji i na vedlejší stolky,kde si také povídaly krásné,upravené,luxusně oblečené a na první pohled šťastné ženy..
Světe div se,povídaly si také o mužích..:-)
Uvědomujete si někdy kolik jim denně věnujeme energie?
Pořád se babráme v tom,jak to asi myslel,jestli nás dostatečně miluje,jestli s ním máte zůstat,jestli se mu líbíme a jestli si všimne,že jsem si nabarvila hlavu a..a...a..
Strašné!!!! :-)
Vrátím se k ženám u stolečku..
Poskládala se přede mnou z pár slov,které jsem vyslechla, neuvěřitelná mozaika..
Přítelkyně mi vyprávěla ,jak "zhudrovala"svého milence,paní vpravo vyprávěla přítelkyni,jak našla opět manželovi emaily od milenky a on zapíral ..
A paní vlevo byla v po rozchodové fázi...

Říkala jsem si,co tam mezi nimi dělám?Co mě s nimi svedlo dohromady?Proč jsem to všechno měla slyšet?
Právě teď ,když začínám nový život a začínáme s Davidem bydlet společně a sžívat se?
Má to několik úrovní..

Jednak si myslím,že se mi naprosto jasně zhmotnil můj strach,jak náš vztah může dopadnout..
Druhá rovina této malé události je ta,že jsem si uvědomila,kolik pozornosti mužům dáváme a na své životy zapomínáme..
Když ztratíme své sny,záliby,přátele a zcela se oddáme muži a rodině,zpravidla to končí špatně,protože muži chtějí dobývat a koule na noze je přestane bavit..
Hned večer jsem si vymyslela spoustu dalších snů ,které si nutně potřebuji splnit:-)

A poslední rovinou je,kolik žen nemá sílu a odvahu odejít z nefunkčních vztahů a začít nový život..
Aby jste mi rozuměli,nejsem zastánkyně rozchodů,ani rozvodů,taky jsem velký extremista ve výdrži:-)zůstat a vyřešit,vyléčit a uzdravit za každou cenu (drahá Mimoska by vám o tom řekla své,co se do mě nahučela :-))
Každopádně bychom my ženy neměly zapomínat,že každý je tady pro to,aby byl šťastný a život prožil v radosti a lásce..
Jakmile si dáme do hlavy tohle nastavení,tak naše strachy zmizí,nebudeme se bát ničeho a zvládneme všechno co si umaneme,protože máme v sobě neuvěřitelnou sílu..
Je úplně jedno kolik nám je a co máme za sebou..důležité je co je teď a jak s tím naložíme..
Pokud něco nefunguje,bolí a tlačí,tak to změňte,ať je vám dobře..

Tohle jsem si dala do hlavy včera večer a po příchodu mého muže se stalo pár zázraků..
Malých, jen pro mě ,ale jsem za ně šťastná..děkuji...

Život nám leží u nohou,stačí jen vykročit...

Krásný víkend všem..

S láskou Bi

pondělí 10. března 2014

Jen pocit...




Krásné ráno všem..

Muž mi odešel brzy ráno do práce a já již nemohu zahmouřit oka..
Vzpomněla jsem si totiž na nedělní den..Pořád na něj teď myslím,protože se mi stalo něco,co už dlouho ne..
Vypadalo to nenápadně..Obyčejné ráno u kávy a internetu..v posteli,sama,David spal a já si užívala klidu a ticha..
Měla jsem v srdci trápení a začala jsem si psát s kamarádkou..Moc hezké povídání..Děkuji Janičko..


Poslala mi nádhernou mantru...Kdo budete chtít tak si poslechněte...
Cítila jsem se pořád dost divně..Prázdná a bolavá..Rozhodla jsem se jít ven,abych načerpala trochu síly ze slunce..
Venku bylo opravdu nádherně..Zjistila jsem,že kousek od místa,kde teď s dětmi bydlíme,je potok,lesík a nádherné zahrádky plné kvítků..
Po návratu domů to všechno začalo..
Oběd,vyjížďka do obchodu pro pár potřebných věcí,dostala jsem od miláčka dvě květinky,krásné povídání na slunci ,návrat dětí,stříhání Davida,upovídaný Adámek a večer postelový rozhovor s mým starším Jakubem..
Co je na tom říkáte si?
Taky jsem si to říkala,když jsem pak nad nad tím přemýšlela..úplně "obyčejný "den a já se cítila jako nikdy..
Začalo to někdy odpoledne,nebo možná už kolem oběda...
Cítila jsem takový klid,pohodu a lásku v sobě,ukotvení,jistotu,jako už dlouho ne..
Takový ten pocit,kdy máte chuť se rozplynout v prostoru..Takový ten pocit,že všechno je krásné,dokonalé a nic to nemůže změnit..
Byla jsem šťastná..
Byl to pocit ,moment,chvíle,stav..
Každý jste to určitě prožili a moc vám to přeji..
Tento všední-nevšední den,mi pomohl,abych si rozvzpomněla co vlastně v životě hledám,kam směřuji a jaké věci ,chvíle a zážitky mě činí šťastnou..
Je to zvláštní,jak je štěstí neuchopitelné,pomíjívé a zároveň tak nekonečné..
Je v naší mysli,v našem srdci a v našem rozhodnutí být šťastný tady a teď..
Těžký úkol,ale stojí za to,pokusit se ho zvládnout..

Co činí šťastnými vás?

Krásný, slunečný a hlavně šťastný den vám přeji..

S láskou Bi

pátek 7. března 2014

Ženám...

autor pan Petr Noščák
Krásné ráno vám všem..
Sedím v posteli,jím čokoládu a přemýšlím,jak své emoce zaobalit do slov,aby byly pochopeny..
Dnešní den se slavíval ,jako den žen..
Vždycky,když mi někdo v poslední době řekne slovo žena,tak se mi objeví ,porod,slzy,trápení,mateřství,ale také velká síla,láska a pochopení..

Včera se mi stalo něco velmi bolestného..Dostala jsem striktní zákaz vidět a dokonce i slyšet své nevlastní syny..Jejich rodiče si to nepřejí..Bez udání důvodů,bez toho,aby o tom informovali své děti,kterých se to týká se oni "dospělí"rozhodli,že to tak bude..
Přišlo mi naprosto absurdní,že rok po rozvodu budu muset řešit ještě tohle..
S klukama jsem se viděla jen párkrát venku,nebo jsme šli do čajovny.
Vždy jsem si to pěkně užili a nasmáli se..Nikdy jsem je k setkání nenutila..Pokud nechtěli nešli s námi..
Najednou je všemu konec a já byla potrestána pro mě tím nejhorším možným trestem,za něco co ani nevím,že jsem provedla..prostě jen tak z pozice moci..
Probíhala ve mě neskutečná spousta emocí..Zbytečné popisovat..
Nakonec jsem se rozhodla situaci přijmout..Boj není ta správná cesta..Plodil by opět jen boj..
Nechci bojem o ně ubližovat dětem,které si zažily už dva rozvody a ponesou si své zážitky už po celý život..
Velká lekce zbavit se lpění na tom,aby to bylo podle mě,velká lekce odpouštění a smíření..

Moc jsem včera plakala,abych své srdce očistila od té bolesti..
Už se hojí a já pokaždé,když prožívám něco těžkého,tak myslím na vás všechny a říkám si jak vy zvládáte své smutky..
V těchto chvílích pocítím velkou radost z toho ,že jsem žena a mohu s vámi sdílet..
Ženy si navzájem pomáhají,podporují,utěšují se a dávají si sílu a víru..
Mám velkou spoustu přítelkyň,se kterými sdílím jejich životy stále se od nich učím a obdivuji je za jejich postoje a sílu..
Jsou pro mě majáky,kde si na chvíli mohu odpočinout v rozbouřeném moři a hledat cestu poznání..

Drahé ženy..
děkuji vám za svoje příběhy a přeji vám i sobě,abychom vždy s lehkostí,trpělivostí,tolerancí a sílou, dokázaly zvládat vše co nám život přináší,abychom z těchto situací pochopili,že jediným smyslem lidského bytí,je žít šťastný a spokojený život,ve kterém jsme majákem a sluncem samy sobě,v nezávislosti na okolním světě a okolních vlivech..
Zasloužíme si všechny to nejlepší..

Děkuji všem mým drahým přítelkyním,které se mnou včera sdílely mou bolest..

Krásný a veselý den žen

Bi