pátek 9. ledna 2015

Příběh o lásce

Zdroj Pinterest

V jedné daleké zemi, uprostřed nádherného hlubokého, divokého lesa, byl ukryt malý chrám, o kterém se tradovalo,že skrývá důkazy pravé lásky.
Lidé, kteří na ni přestávali věřit a potřebovali hmatatelný důkaz její existence,vydávali se na pouť k tomuto ukrytému kostelíčku,aby opět uvěřili.

V jiné daleké zemi žila mladá žena.
Byla zdravá, krásná ,veselá, milovala život a vše s ním spojené.
Měla děti, spoustu přátel a vlastně by se zdálo, že se neměla proč trápit.
Své trápení nosila hluboko v srdci.
Hledala celý život čistou a nezkaženou, opravdovou lásku muže.
Takovou, která přečká všechna trápení, podrží v dobách zlých a povznese do nebeských výšin ve chvílích štěstí.
Přestávala věřit.
Pokaždé, když byla sama se sebou cítila ten velký smutek ve svém srdci a to nezaplněné místo.
Velký smutek, strach, samotu a žal.

Jednoho dne uslyšela přítele, který se vrátil z cest,vyprávět o tajemném chrámu v lese.
Rozhodla se, že se tam jednou, až děti povyrostou, určitě vypraví, aby konečně na vlastní oči uviděla důkaz té pravé lásky.
Trvalo to pár let a pak, až ucítila opět bolest ze ztráty milované osoby a opětovně pocítila to známé prázdno,vydala se na pouť do daleké země.
Není důležité, jak dlouho putovala, ani jak daleko. Celou cestu byla jen ona a její myšlenky.
Laskavé myšlenky, pochybnosti, strach, zvědavost a také očekávání, která se snažila vypudit z hlavy.
Když dorazila, ke dveřím chrámu,byl již večer a byly zavřené.
Byla tam úplně sama, unavená a smutná, že nestihla žádného mnicha, aby jí dveře otevřel.
Rozhodla se počkat do rána.
Při východu slunce jí probudily něčí ruce, které ji pohladily po tváři.
Otevřela oči a uviděla velice milého muže, mnicha, který se na ni usmíval a vysvětloval jí, že dveře chrámu se neotevřou, protože klíč se ztratil a nemohou jej nikde nalézt.
Radil jí, aby se vydala zpátky domů.
Nemohla tomu uvěřit, taková dlouhá pouť a zbytečná. Tou marností se rozplakala.
Mnich ji objal a pak odešel.
Celý den plakala před dveřmi a prosila nebesa, aby ten klíč seslala dolů.
Moc si přála vidět důkaz lásky na vlastní oči a opět uvěřit.
Rozhodla se zůstat, než se klíč znovu objeví.
Každé ráno chodil mnich a znovu jí zopakoval, že dveře se neotevřou.

Po pár dlouhých protrápených dnech uviděla nádherné květiny, které kolem chrámu rostly a byly suché, uviděla překrásné ornamenty vyryté na dveřích kostela, ucítila jejich vůni a v noci poslouchala nepoznané zvuky lesa a potoka, který tekl opodál.
Už neplakala, začala si zpívat a jednoho rána, když opět mnich přišel, tak ho požádala o nádobu na vodu, aby mohla z potoka nabrat dostatek vláhy pro květiny, ukazovala mu kování a kliku na dveřích kostela, popisovala mu co jí připomínají ty nádherné ornamenty na dveřích..
Mnich ji celou dobu mlčky pozoroval,pak ji políbil a dal jí do ruky klíč.

Dívala se na něj a čekala vysvětlení.

"Nemohl jsem Ti chrám otevřít, protože jsi nevěděla proč jsi přišla",řekl mnich.
"Žádný hmatatelný, ani vysvětlitelný důkaz lásky jsi nemohla vidět, dokud si nepochopila, že lásku můžeme vidět všude.
Je kolem nás každý den, každou minutu našeho života, pokud ji žijeme a nosíme si lásku v sobě, pak už nám nebude chybět a nikdy nezapochybujeme o její existenci."
Pak nepotřebujeme od jiných slyšet Miluji Tě a ujišťování o citu, kterému se říká láska, protože pak jí máme plné srdce a jsme jí prostoupeni.
Láska nejde uchopit,vysvětlit ani naučit.
Láska buď je a nebo není."

Žena v úžasu otevřela dveře.
Chrám byl celý bílý, prozářený krásným slunečným světlem.
Jedinou jeho výzdobou bylo obrovské zrcadlo na zdi,ve kterém se příchozí uviděl hned, když vstoupil do chrámu.

Pod zrcadlem byl nápis:

 "Zde vidíš osobu, která Tě miluje nejvíce na světě a nikdy Tě neopustí..
Společně dokážete láskou prozářit celý svět"

Žena pochopila.
Našla svůj důkaz lásky.
Od té chvíle se přestala bát a naplnila své veliké srdce až po okraj.


S láskou vaše Bi


14 komentářů:

  1. Krásný příběh. Ano, stejně tak darovat lásku můžeme jedině tehdy, pokud jí přetéká naše srdce. Pokud ji v srdce nemáme, pak nemáme druhému co nabídnout. Hodně štěstí a zdraví v novém roce.

    OdpovědětVymazat
  2. Bi, nemám slov! Nádhera ...

    ... to jsi vymyslela Ty?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verunko...ano je to můj příběh:-)
      Pouť pomyslná,fantazijní...
      Měj se krásně slunce..hodně lásky Tobě i tvému muži

      Vymazat
    2. Tak to ještě jednou opakuju NÁDHERA! :-) Neuvažovala jsi někdy o tom, že bys nepsala "jen" na blog nebo do šuplíku? Určitě je škoda, že se Tvá slova nedostanou třeba k lidem, kteří nekamarádí s internetem.
      ... děkujeme Ti:)

      Vymazat
    3. Verunko jsi moc milá..děkuji Ti..věřím,že jednou příjde ta správná chvíle,ten správný člověk a ta správná nabídka a já se začnu svému psaní věnovat naplno a zcela:-)
      Já děkuji Tobě a vám všem..jste pro mě velkou inspirací..

      Vymazat
  3. Amelinko milá,má věrná čtenářko a přítelkyně virtuální..děkuji Ti za Tvůj komentář..je to tak,pokud nemilujeme dostatečně sami sebe,tak nemůžeme dát..Tobě srdce přetéká bezbřeze:-)Krásné dny a nádherný rok Ti přeji...

    OdpovědětVymazat
  4. Brigitko krásný příběh jsi napsala, poslední dobou mám pocit , že opravdová láska a nejen mezi mužem a ženou , ale prostě ta mezilidská není vidět a okolo jsou jen naštvaní, unavení lidé, kteří neřeší lásku , ale pomluvy nebo a svou nespokojenost. Jsem pak tak ráda , když dorazím domů k dětem a přivinu se k malé Terezce a řeknu jí jak jí miluju. Přeji Ti krásný celý rok plný lásky pa Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dituško děkuji ti za návštěvu a Tvé řádky..je to tak jak píšeš..lidé dnes řeší spíše ty smutky a trápení než ty radosti,ale já stále věřím:-)Také Ti přeji rok naplněný láskou,štěstím a pohodou..a přijd zas:-)

      Vymazat
  5. To je opravdu kouzelné, magické a přenádherné vyprávění! Děkuju.
    Myslím, že takový příběh by se měl číst všem už odmalička. Ale holčičkám především. My holky totiž samy sebe soudíme nejpřísněji a lásku si odpíráme. Protože máme pár kilo navíc, protože nejsme tak dokonalé matky, jak bychom chtěly, protože.... Každá určitě nějaký ten důvod najdeme :-)
    Tak ať ty naše důvody postupně ve zdravé sebelásce rozpustíme a naše malé holky naučíme milovat sama sebe už od dětství :-)

    Mám pro teb rozepsaný mail a pořád se nějak motám v kruhu povinností a nedostatku času, ale já ho určitě co nevidět přeruším a napíšu ;-)

    Ještě jednou díky a víc takových krásných příběhů :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Drahá moje virtuální přítelkyně Barunko..
    Děkuji ti za Tvé krásné řádky..
    Taky to tak cítím..To "prokletí"nosíme všichni v sobě a hledáme pořád někde mimo sebe..
    Někdy se mi podaří uchopit na pár chvil samu sebe a to je krása nesmírná..Pak jsou dny,kdy opět vyrážím na svou pouť za zrcadlem:-)

    Těším se na Tvůj email..
    Měj klidné dny plné smíchu..
    Bi

    OdpovědětVymazat
  7. Náhodou jsem objevila Váš( tvůj) blog a jedním dechem čtu všechny články... náhoda ..osud ..kdoví..každopádně moc DĚKUJI ..moc mi to pomohlo .. uvědomila jsem si spostu věcí... Hanka

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Hanko.. určitě tvůj blog:-) děkuji za krásná slova.. budiž ti me články útěchou a pomocníkem na cestě hledání sama sebe.. náhoda neexistuje:-) vše je jak ma být.. krásný večer a brzy na prectenou.. Bi

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý den Brigit, článek mě rozbrečel, dojal svou přímostí ,upřímností, pravdivostí a vůbec krásou slov.. děkuji za připomenutí, jak je sebeláska důležitá, protože když jsme celí, naplnění láskou, tak ji nepožadujeme od ostatních a jsme spokojení, šťastní a lásku šíříme kolem sebe, to se pak žije:))
    krásný den ¨
    Valerie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahá Valerie..
      Děkuji za krásná slova a zpětnou vazbu o Tvých vnitřních prožitcích..
      Přeji Tobě i nám všem spoustu sebelásky,abychom mohli "bezpečně a bezbolestně"milovat všechny a všechno kolem sebe..
      Bi

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..