středa 9. srpna 2017

Východ slunce



Bylo letní ráno, jako každé jiné a já vstala ještě dříve než obvykle. Bývala jsem občas naštvaná, když jsem nemohla déle spát, ale po pár dnech jsem se s touto skutečností smířila a splynula s rytmem svého těla, bez dalšího vzdorování.
Zrovna dnešní ráno, jsem v sobě pocítila touhu, podívat se na něco nevšedního a ojedinělého, jako je východ slunce, který můžu pozorovat z výšky svého 12 patra.
Uvařila jsem si svou oblíbenou tureckou kávu s medem, pohodlně se usadila a pokorně čekala na první paprsek, který zahlédnu nad kostelem.
Dlouho byla obloha jen modravě růžová.

I když co je to vlastně dlouho? Co znamená slůvko jen?

V každém denním prožitku můžeme nacházet jedinečnost, jde o to začít trénovat.
Po chvíli čekání se ke mě připojila má kočičí kamarádka Timea, která využila mé klidové polohy, aby se schoulila na mém klíně, a mohla mi opět projevit svou lásku ke mě, urputným olizováním mých rukou, které ji tak rády hladí. Celý láskyplný rituál doplnila hlasitým vrněním, plným blaženosti.
V tu chvíli jsem si uvědomila, že moji rodiče si zřejmě nikdy nedovolili takto "lelkovat" a jen tak u kávy pozorovat každodenní malý zázrak na obloze.
Musela jsem se usmát při pomyšlení, co by asi řekl můj tatínek. Určitě by to bylo něco ve smyslu, že je mi třeba přidat roboty.
"Pračka pere tati, takže splněno:-)"

Pouliční lampy zhasly a obloha opět změnila svůj odstín. Dnes na bílo šedou.
Hory v mlžném oparu a letící pták v dálce.
Najednou se nad kostelem objevila tenká bílá čára letadla a já si uvědomila, jak jsme kolikrát zahledění do jednoho bodu, momentu, člověka a přestáváme vnímat okolní svět.
Je opravdu dobré a žádoucí se občas rozhlédnout.

Obloha a její barvy se zdánlivě nehýbaly.
Připadala jsem si, jako před svým prvním porodem, kdy jsem vůbec netušila co mě čeká. To obrovské těšení se a zvědavost mísící se se strachem, jaké to bude a jak moc mi to promění můj dosavadní svět.
Už dávno mám v hlavě nastaveno, že s každým novým východem slunce, můžu změnit svůj život. Začít dělat věci jinak, lépe a tím se stávat s každým dalším přicházejícím dnem, lepším člověkem.

Obloha začala opět mírně růžovět. Růžová kolem kostelní věže nabírala na intenzitě a já věděla, že už to přijde, i když jsem netušila kdy.
Jako, když čekáte na zázrak ve svém životě, na který se cítíte už dlouho připraveni, ale vesmír je tak moudrý, že vám ho splní, až on uzná za vhodné.

Ta růžová je stejně famózní barva.
Taková něžná, jemná, mazlivá a měkoučká, jako cukrová vata.
Určitě si dnes na sebe něco růžového obléknu a provětrám i své růžové brýle.
Ty ale nosím na nose vlastně stále, i když pomyslně, což mi bývalo dříve často vytýkáno. 
Byla jsem pro všechny mimo realitu.
Okolí přestalo můj pohled na svět odsuzovat až ve chvíli, kdy se mé sny a plány začaly proměňovat ve skutečnost.

Kávu vystřídal bylinný čaj, namíchaný jedním výjimečným mužem, který mi ho daroval. Setkání s ním je pro mě dalším splněným přáním a důkazem, že krásné věci se stále dějí, když si je ve svých myšlenkách, slovech a skutcích dokážeme vytvořit.

Růžová začala pomalu zlátnout a ve chvíli, kdy vysvitl první sluneční paprsek za mraky, se mi zatajil dech.
Slzy se mi začaly kutálet po tváři a koukala jsem na ten každodenní zázrak,  který se mi právě odehrával před očima.
Čekala jsem něco přes hodinu, abych po dlouhé době uviděla něco tak všedního a na druhou stranu, tak zázračného a neuchopitelného, jako je východ slunce.
Zlatavá koule pomalu stoupala vzhůru, aby zaplavila svým světlem a láskou celý svět.

Dnešní prožitek mě naplnil neskutečným vnitřním teplem a klidem.
Opět mě učinit o trochu trpělivější a pokornější.

Pro všechny, kteří právě procházíte těžkým obdobím, i pro vás všechny, kteří máte ve svém srdci lásku a klid, pro nás všechny, posílám malou ranní inspiraci, kterou jsem prožila.
Pozorovat čas od času východ slunce je velmi ozdravné a povznášející.
Je to zážitek, který nestojí hromadu peněz, jen váš čas a trpělivost.

Přináší nádherné teplo a naději do každého srdce.
Krásné dny v lásce přeji nám všem
Bi

10 komentářů:

  1. Krásné....jako vždy :). Děkuji...S láskou Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haničko moc děkuji. Krásné dny plné nádherných východů slunce přeji
      Bi

      Vymazat
  2. Pravda pravdoucí, tak málo vnímáme, tak málo se "zastavujeme", tak málo je nám blaze...
    Zrovna jsem potřebovala si to uvědomit.
    Krásné dny přeji.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo, přesně jak píšeš..tak málo si všímáme těch nevšedností v našem životě...ale jsou tady a s každým novým východem slunce se můžeme začít dívat na svět jinýma očima.
      Děkuji za milá slova
      Bi

      Vymazat
  3. To je vždy posilující číst. Nádhera! Děkuji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za krásná slova Jodie.
      Jsem ráda, že se Ti mé řádky a prožitky líbí.
      Bi

      Vymazat
  4. Ve tvých článcích bývá často NĚCO, co člověka osloví hluboko v nitru...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá doktorko. To bude asi tím, že mi to mé nitro našeptává, co mám psát...děkuji velmi za po sdílení pocitů při čtení mého textu. krásné dny
      Bi

      Vymazat
  5. Nádherný článek, skoro jako popis nějaké meditační techniky. Se svým nových foťákem jsem spíš zatížená na západ slunce, navíc teď vstávám celkem pozdě, ale pozorovat východ slunce a vnímat to jako začátek úplně všeho, co jen chceme, to musí být nádhera. Určitě vyzkouším :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radko určitě vyzkoušej..je to boží a vizualizace a meditace na východ slunce, již je rozepsaná:-)
      Děkuji za krásná slova a přeji nádherné dny s foťákem i bez:-)
      Bi

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..