Jak jsem se smála svému smutku...

Dávám si třetí hrnek meduňky a musím se pochválit..
Konečně nějaká fajn změna po těch všech sklenkách vína a panácích slivovice na bolest a žal..
Delší dobu jsem nenapsala ani písmenko,protože jsem měla "vážné" starosti..
S láskou a se zdravím..
Prostě hotová tragédie na pokračování:-)

Když jsem se dnes o půl třetí ráno opět probudila se staženým žaludkem a bolestí levé půlky mého těla,promítla si události posledních sedmi měsíců,tak jsem se musela začít smát..
Uvědomila jsem si,jak jsme my lidé neskutečně legrační ve svém snažení najít vztah,rozvinout vztah a udržet vztah (to bývá ta nejdelší a nejdramatičtější fáze) :-):-)..
Takový výdej energie..tolik myšlenek,které mohly být využity tvořivýn způsobem..ufuf

Nejlegračnější na tom je,jak máme všichni načteno spoustu "duchovních knih" a doporučení ,odžito spoustu tragických příběhů se stejným koncem ,ze kterých jsme se vlastně nepoučili,protože děláme stále to samé.

Je až neuvěřitelné co všechno my ženy "snaživky"dokážeme pro ty naše vysněné prince vydržet a tolerovat..
Když to vidíme ve filmu,tak se tomu kolikrát smějeme až se za břicho popadáme,ale když to pak žijeme,tak je to hotová "tráááága"..
Myslím,že za poslední měsíce jsem se nejvíce přiblížila své zdánlivě šílené jmenovkyni Brigit Jones:-)
Stahovací kalhotky jsem na rande nevzala,ale možná by to zabralo,jak tak nad tím přemýšlím:-)

Uvědomujete si někdy holky,jak jsme kreativní a tvořivé ve sportu zvaném "jak se zalíbit muži?"
Jsme ochotné o hodinu dříve vstávat,abychom si umyly vlasy,nalíčily se,jsme ochotné je hladit a muckat v posteli až do vysílení:-),jsme ochotné vymýšlet milion důvodů a omluv,proč dnes miláček nemohl přijet,zavolat,nebo napsat,jsme ochotné v noci běhat k telefonu,jestli už si přečetl tu "vele důležitou" informaci ode mě,jsme ochotné jíst antikoncepci,aby to měl jednodušší,jsme ochotné mu po celém dni a večeru v práci uchystat nějakou tu mňamku a pak poskytnout i vlastní tělo,které v polospánku ani neví co dělá,jsme ochotné chápat každou akci s klukama,i když bychom si přály,aby byl radši s námi a tančil,jsme ochotné škrabat se do kopců,které nesnášíme,i když bychom radši ležely s knížkou u řeky,jsme schopné vyšetřit hodinu času,zorganizovat rychlé setkání,ať svou "lásku"alespoň na chvíli vidíme,jsme ochotné přemýšlet nad tím,že kvůli němu zhubneme 20 kg a budme žít jen ze vzduchu:-)...tohle všechno a mnoho dalšího jsme schopné dělat pro muže?kvůli mužům?

Ne ne milé zlaté..každý člověk dělá všechno kvůli sobě..Nikdo se nás o to neprosí..
Bez naší svobodné vůle se nestane nic..
Když si tohle uvědomíme,tak zmizí výčitky vůči naší "ikoně lásky",ale zpravidla nastoupí naštvanost na sebe samotné typu"jak jsi to opět mohla dopustit,udělat,dovolit?"

Jak z toho ven?

Představte si sami sebe,jako v nějaké komedii a přehrajte si ty vaše situace znovu jako film..
A zkuste to tak,aby vás to bavilo..:-)
To je má dnešní noční zkušenost,která zabrala:-)

Nezbláznila jsem se nebojte,jen už mě nebaví truchlit..
Proto mám ráda romantické komedie..Mají dobré konce..
Naše doba vztahům nepřeje,většina rodin se rozpadá , je běžné,že matka má tři děti a každé má jiného otce..
Věřím,že to takto nikdo nechceme..
Všichni si přejeme ty dobré konce..
My jsme tvůrci..My se můžeme rozhodnout co a jak bude dál...
Zkusme tedy ve chvílích smutku najít něco hezkého,nebo nevšedního,co by nám pomohlo vidět věci z výšky a s humorem.
Vidět to,jak je ten lidský život krásný,pestrý a veselý..

S láskou Bi