Pohádkový víkend

Krásné ráno..
Máte rádi pohádky?U nás doma je milujeme..
Pohádka "Na vlásku" u nás běží pořád dokola..Pěkná otrava ,řeknete si..
Tato pohádka patří k těm,které se mým dětem i mě,snad nikdy neomrzí..
Je plná humoru,lásky,skvělých písniček a já si v ní našla i spoustu nádherných symbolů pro svůj život..
Mnozí z vás jste ji určitě viděli,proto nebudu popisovat děj..
Ti kdo neviděli,určitě mrkněte,protože se u ní rozhodně nebudete nudit ani po desáté:-)Slibuji..

Teď trochu málo o symbolice,ukryté v příběhu..
Mnozí z nás jsme uvězněni ve svých "věžích",jako Locika a je pro nás mnohokrát jednodušší obviňovat ze svého trápení okolí..Oni jsou Ti zlí..
V pohádce zlo zastupuje čarodějnice Gothel,která Lociku unesla..
Naše"věže"můžou vypadat i jako stereotypní život,protože se nedokážeme uvolnit a tvořivě myslet a vytvářet..
Myslím,že my ženy na mateřské dovolené,k tomu máme dost velké sklony..Vím o tom své...

Tak to měla i Locika..
Rozhodla se,dostat ze zajetí a jít za svým snem,který v sobě každý nosíme..

To,že se rozhoda a vyslala do Vesmíru signál svého mocného přání způsobilo,že se všechny síly spojily,aby ji pomohly v jeho uskutečnění..
Naše mysl,naše myšlení a naše přání jsou opravdu mocná síla,kterou si tvoříme svůj život..

Setkává se s problematickým,ale ve své podstatě velmi hodným mužem Evženem ,který se v její přítomnosti změní v lepšího člověka,protože pochopí svou cestu a samozřejmě se do Lociky zamiluje:-)
Locika si nakonec splní několik svých snů najednou a začne konečně žít,bez věže,omezování "zlé"čarodějnice, s láskou a radostí..
Pohádka končí samozřejmě romanticky a krásně..

V životě to bývá jinak,řeknete si..
Nemusí to tak být, věřte mi..
Každý prožíváme spoustu zvratů a dramatických změn,ale pořád věřím tomu,že když se budeme postupně zbavovat své nesvobody,v podobě svádění našich problémů na jiné,převezmeme zodpovědnost za svůj život,začneme bořit své "věže",které jsme si vybudovali naučeným chováním a myšlením,  půjdeme si plnit své sny a začneme žít podle sebe,aby nám bylo dobře a krásně,tak věřím tomu,že spousta našich životů změní směr a bude mít dobrý konec:-)

Miluji pohádky a dobré konce..Proto si nasazuji své "růžové brýle" a jdu si splnit alespoň jeden sen..
A jaký to je?
Prožít dnešní den radostně a vesele se svými dětmi..

Pusťe si občas pohádky a uvidíte kolik poučení v nich najdete..
A něco hezkého na konec...

Krásnou neděli všem..
Bi

Jak se o sebe postarat..

Krásné ráno všem..
Taky patříte k těm typům,které nesnášejí pošmourné, chladné, podzimní a zimní dny?
Působí vám obtíže vyloudit na tváři úsměv a ráno donutit vaše tělo vůbec vstát?
To jsme na tom stejně a myslím,že nás je spousta..
Přesně takové ráno jsem měla..
Píšu záměrně měla,protože jsem hned po příchodu domů ,začala pracovat na tom,aby se to změnilo..
Základem všeho je světlo,takže jsem zapálila svíčky,do aromalampy přidala skvělou meduňku s citronelou a zrovna ,když jsem si udělala ranní kávu,tak mi zatelefonovala Míša http://mi-mo-ska.blogspot.cz/,se kterou si náramně rozumím a hodně si navzájem pomáháme..Moc příjemný hovor..Vždycky mě dokáže rozesmát:-)Díky moja..
Pak jsem otevřela příspěvek na blogu mé milované VIVI http://www.vintageblog.cz/,která mě zase ve svém postu přesvědčila o tom,jak málo stačí k radosti a jak láskyplní a milí k sobě lidé dokážou být..
Najednou jsem si uvědomila,že opravdu všechno si tvořím sama,i to špatné,ale i to krásné a přece záleží jen na mě ,jakou budu mít dne náladu..
Rozhodla jsem se smát...
Je to teď mé velké téma,které se učím a studuji v kažodenních lekcích života..

Před měsícem jsem se seznámila s velmi zajímavou paní..
Jmenuje se Zdenka Blechová http://www.zdenkablechova.cz/ a působí v Plzni..
Byla jsem u ní na přednášce a od té chvíle jsem přečetla už tři její knihy..
Jméno Blechová k ní rozhodně sedí:-)
Ne že by byla tak otravná..
Na první pohled je velice milá a sympatická,ale pokaždé,když jsem četla kteroukoliv z jejích knih,mě svými některými sděleními pěkně štípla u Duše,jako ta bleška všetečná.:-)
Hned jsem věděla,že to je mé bolavé místo a musím zapracovat..
Myšlenka, kterou si má Duše obzvlášť pamatuje ,a kterou Zdenka neustále zdůrazňuje a opakuje je,jak se o sebe postarat..
Její knihy a mé uvědomnění velmi změnily můj vztah samy k sobě, můj vztah k partnerovi,dětem a okolí..
Nutí mě přemýšlet..
Některé věci ,které píše jsou pěkně provokativní a třeba si tu realitu kolikrát člověk nechce ani přiznat,ale život je někdy hodně náročný a proto,aby nebyl, musíme pochopit a začít si ho budovat podle svého, svými rozhodnutími..
Jak se o sebe postarat je velké téma mnohých z nás,proto bych se ráda podrobněji zaměřila na nejrůznější způsoby pochopení sama sebe a následovné" opečovávání " svého já a své Duše v dalších článcích..
Dnes bych vás ještě ráda upozornila na úžasný projekt,jehož se účastním a s tématem velmi úzce souvisí..

Tento projekt http://zenyzenam.cz/?a_box=j8tmhxvz&a_cam=1,mi opět pomohl mnohé pochopit a prohloubit mé uvědomnění..To stejné přeji i vám..

Budu velmi ráda,když se se mnou podělíte o své zkušenosti a zdroje vašeho poznání,knihy a projekty související s osobním rozvojem..Předem děkuji..

A víte co?Rozhodněte se dneska smát:-)
S láskou
Bi

Holčičí víkend

Krásný podvečer všem..

Jak je to dlouho co jste si udělali čas pro sebe?
Já po měsíci..
Opět jen já sama se sebou..Nádhera..
Znova jsem se utvrdila v tom,že pro matku je nezbytné,aby občas trávila čas jen sama bez dětí a manžela..
Drazí muži,umožněte to svým ženám, prosím..
Chcete přeci,aby byly šťastné a spokojené..??
Když jsme šťastné a veselé,tak dokážeme všechno na světě a nic není problém..

Pamatuji se na dobu,kdy pro mě víkendy o samotě byly utrpením..
Hodně jsem jich probrečela,protože jsem byla sama a nedokázala nic kloudného ve svých stavech podniknout..
Byla jsem samozřejmě ten"nejnešťastnější člověk pod sluncem" a "nikdo mě neměl rád":-)
Byla jsem svobodná, bezdětná a nedokázala jsem prožívat přítomnost,neuměla jsem být sama se sebou a trápila se..
Co bych za to dneska dala:-)
Dnes žiju přítomnost s dětmi,někdy i čtyřmi,v manželství,ve kterém se rozhodně nenudím :-)a každá volná chvilka je pro mě svátkem..

Jak to bylo dál?
Páteční večer jsem prožila s milou Danuškou http://zapiskyzesnu.blogspot.cz/,ve vegetariánské restauraci..
Kromě toho,že jsme si náramně pochutnaly,předaly si krásnou ženskou tvořivou energii ,tak jsme si  ještě  navzájem uspořádaly myšlenky..Děkuji Ti Daníčku..
Nádherně mě to zahřálo..
Sobotní ráno jsem vyrazila do města,za svou další milou přítelkyní..
Myslím,že jsme svým smíchem nakaziliy spoustu lidí a snad jim i zvedly náladu..
Smály jsme se tak,až mě bolel břich:-)
Je to opravdu velmi ozdravné,takhle se uvolňovat..Díky Katy..
Samozřejmě jsem nemohla vynechat cárání po obchodech a tam jsem opět potkala velmi milý manželský pár,který znám od dětství..
Dlouho jsme povídali mezi dveřmi obchoďáku...další smích,vzpomínky,další naplněné chvíle..Děkuji Jituško a Milane...
Po cestě k mým rodičům mě má Duše zavedla na místo naší svatby...
Slunce svítilo,koukala jsem na hory,louku,kde jsme se fotili a vzpomínala na tu krásu,která se ten den odehrála..
Bylo mi velmi dobře,protože jsem věděla,že můj manžel našim čtyřem dětem udělal skvělý program,mé volno mi s radostí naordinoval a uvědomila jsem si,jak moc jsme se posunuli,kolik věcí změnili,i když to někdy sakra bolelo a bolet bude...

Večer jsem strávila se starší generací,mezi tetami a rodiči..
Další úvahy a pochopení...
To se mi to krásně lehce usínalo..
Nedělní ráno bylo v pelechu,kde jsem dočítala skvělou knihu,potom návštěva u babičky,která mě velmi pobavila svými řečmi o smrti...
Říkala jsem jí"babičko,tak já zase brzy přijedu" a ona povídá"jestli budu ještě dýchat,tak jsem pořád doma a určitě přijeď":-)a já na to"tak kdyby si už nedýchala,tak aspoň zavolej,ať nejedu zbytečně":-)
Babička,která má 86let je velmi vitální a má ráda humor,takže jsme se od srdíčka zasmály a těším se na další setkání..
U našich jsem dostala výborný oběd mé maminky a pak ujížděla za manželem a svými čtyřmi raubíři,kteří mě pozvali na bowling...
Líbí se vám můj víkend?Zkuste to taky a napište mi o tom..Budu se radovat s vámi..
Myslete na sebe a svou pohodu..
Když jsme šťastní a spokojení můžeme radost rozdávat...Stále se to učím..
Myslím,že tento víkend se mi to docela povedlo,co říkáte?:-)

S láskou Bi

Jak se z toho nezbláznit

Letní okno z jižní Francie,plné překvapení:-)

A je vybaleno...
Uf,uf, řeknu vám, byl to opět nářez..
Ve dvou lidech sbalit a většinu i přestěhovat,vytřídit a vměstnat do dvou pokojů,když před tím byly čtyři..
Pro ty ,kteří jsou tu poprvé,tak na upřesnění píšu,že jsem se letos již podruhé,s celou svou početnou rodinou  stěhovala..
Tentokráte z rodinného domku se zahradou, do cihláčku dva plus jedna..
Myslím,že po letošních stěhovacích zážitcích se můžu směle ucházet o místo u některé přední logistické firmy,či alespoň stěhováků,ale úplně nejlepší by bylo založit si vlastní balící a uklízecí firmu:-)
Přiznávám,že některé krabice zůstaly zabaleny ještě od minulého stěhování,které proběhlo před pěti měsíci,ale jinak je vše opět dokonale protřízeno a uloženo ve sklepě..
Tímto bych chtěla poděkovat manželovým kamarádům,že nám pomohli odnosit pro mě neuzvednutelné kusy:-)
Trvalo nám to více než týden a nebudu ze sebe dělat hrdinku,byla jsem chvílemi na pokraji sil fyzických i psychických..
Je to za námi a já si opět nasadila své krásné růžové brýle, vzlétla nad obláčky,abych se na věc podívala shora a s nadhledem..
Jaké že jsem uviděla výhody?

1.Máme udělaný vánoční úklid:-)
2.Opět jsme vytřídili nepotřebné,jak v našich šatnících a skříních,tak i ve vztazích,které se vyjasnily a pročistily
3.Vrátili jsme se do stejně velkého bytu,kde jsme s manželem a našimi dohromady 4 dětmi začínali žít a pochopili,že pokud nebude náš vztah v pořádku,tak nám ani obrovský dům nepomůže...
4.Je tady dokonalé ticho,takže se nám krásně spí a meditování bude hračkou:-)
5.Máme tady paní na úklid domu,takže mi ubylo práce a mám více času na hraní a procházky..
Samozřejmě je i pár negativ,které mi ty mé růžové brýle trochu zamlžují,ale věřím,že se časem sklíčka opět rozostří..

Mám velmi ráda symboly a souvislosti..
Když jsem sečetla číslo domu,vyšla mi 9.
Jsem narozena devátého a mimo jiné toto číslo symbolizuje pochopení podstaty věcí..
Než jsme se nastěhovali,tak v domě žily tři samotné ženy a jedna malá holčička..
Nyní jsem přibyla já a mých 5 mužů,takže nyní nastala naprostá rovnováha ženské a mužské energie..
Není to nádhera?
Navíc jsem se vrátila na místa svého dětství,tedy k podstatě:-)

Kruh se uzavírá a co bude dál?
Musím hodně dobře promýšlet svá přání a hlídat si myšlenky,neboť vše na co pomyslíme velmi rychle zhmotňujeme..

Mějte se nádherně a když se budete stěhovat,určitě se ozvěte,ráda vám poradím,jak se z toho nezbláznit...
Brigit

Vzkaz

Krásný večer milí lidičkové...
Jsem tady dnes jen na chvilku s krátkou zprávičkou..
Po necelých pěti měsících se opět stěhujeme..
Nějaký čas nebudu mít k dispozici internet..
Mějte prosím se mnou trpělivost moji milí čtenáři..
Moc na vás myslím...
Přeji vám všem krásné "dušičky" a zapalte prosím svíčku i za mě,abych vše ve zdraví fyzickém a hlavně psychickém  zvládla..
 Posílám velké pohlazení tomu,komu do smíchu není..
Bi

Srdéčko

Krásné ráno vám všem milí moji..

Jak už to tak bývá,když nám není veselo, většinou se najde něco,nebo někdo,aby nám ukázal,jak je ten svět a život úžasný a stojí za to si ho užívat..
V mých těžkých dnech minulých ,mi jednoho večera přišla zpráva od mé drahé,nejen blogové přítelkyně Mimosky http://mi-mo-ska.blogspot.cz/,která psala,že mám u ní na stránkách překvapení:-)
Čekalo mě tam toto krásné srdéčko..
 Děkuji Ti drahá moje , jak mi pomáháš,za Tvé postřehy , pomoc a také za Tvou lásku sesterskou:-)
Tož jsem uronila slzu štěstí a horko těžko přemýšlela,komu,že já další dvě srdéčka pošlu..

Mám vás všechny tolik ráda!!
Říkala jsem si," nechám to plynout, však ono mi nějaké jméno dojde samo v mé mysli"..
Chvilka napětí,jěště musím něco udělat:-)

... pokud cítíte, že je na světě bytost, která si zaslouží obyčejné a jedno z nejhezčích slov na světě "děkuji", vytvořte nový příspěvek, zkopírujte obrázek, tento text, vložte jeho blog adresu,upozorněte jej na tento odkaz v jeho komentáři a vyznejte se mu. Stačí jedno slovo nebo 100, je to na Vás. Pošlete to 2 lidem, jako symbol dvou rukou, kteří si mají pomáhat. Co můžete uděláte dnes, neodkládejte na zítra. Kdo ví, co bude zítra. Své pocity a emoce co nosíte v sobě, patří světu a lidem kolem nás. Dejte mu - jim je. Děkuji!

Ráda bych touto cestou poděkovala  drahé Míši-Mimosce,od které jsem srdéčko pomoci dostala,své intuici,své duši a svým andělům,kteří nade mnou v tomto roce obzvláště,drží ochrannou stráž..

Děkuji také svým dětem a manželovi,za ty lekce,které od nich dostávám a díky nimže se stávám stále silnější... 

A ty dvě,jejichž pomoc přišla opět z čistého srdce a v pravý čas, jsou pro mě

Danuška http://zapiskyzesnu.blogspot.cz/,

jejíž humor je pro mě nakažlivý, uvolňující a jejíž životní zkušenosti jsou mi velkou inspirující a posilují mě..Děkuji Ti Daníčku..Jsem ráda,že jsme se našly..

Jituška http://zdomkupodvrtuli.blogspot.cz/

S Jitkou se známe poměrně krátce,ale její přístup k životu a upřímnost s jakou přistupuje k okolí a myslím,že hlavně k sobě,mě nadchla..Navíc mi v těžkých chvílích poslala nádhernou a pro mě v tu dobu velmi potřebnou modlitbu..Děkuji Ti z celého srdce.. 

Také bych velmi ráda poděkovala vám všem,kteří ke mě chodíte,za vaši skvělou energiii,kterou tady necháváte a nádherné komentáře,kterými se mi svěřujete se svými názory a trápením..

Mějte všichni jen ty nejveslejší dny bez chmur a smutků,jen s radostí a láskou..

Bi

Ps..Absolutně netuším,jak se mi stalo,že mám druhou část podloženou bíle???!

Nevím,jak se toho zbavit,jen vím,že chci srdéčka předat dál,tak se asi vesmír rozhodl,že to bude "velmi "viditelné..Omlouvám se za estetickou stránku věci..Krásný večer

Bi

Řídím si svůj život...

Krásné ráno vám všem.

A je to tady..
Ve svých 36 letech jsem se stala poprvé v životě majitelkou nádherného,útulného a kulaťoučkého autíčka..
No a co?řeknete si..Každý máme auto..
Pro spoustu lidí běžná,obyčejná, spotřební věc hodící se pro přepravu osob a věcí z místa na místo..
Pro mě malý zázrak..
Má už své jméno,svou vůni a pečlivě vybírám hudbu,co si spolu pouštíme..
Zdá se vám to ujeté?
Vy co ke mě chodíte víte,že miluji symboly,souvislosti a na náhody nevěřím..
Toto úžasné auto mi přišlo do cesty zrovna,když jsem začala žít svůj život,vykročila k osamostatňování a hledání štěstí a lásky uvnitř sebe,nikoliv skrze muže a děti,ale pouze prostřednictvím svých pocitů..
I neživé věci k nám promlouvají..
Umím řídit auto,znamená řídím svůj život ..
Pro mě toto pravidlo platí stoprocentně..
Řidičák jsem měla už dlouho,také občas řídila,ale až můj manžel mě "naučil"řídit a nebát se rozhodovat (pravda někdy skrze otřesy)..
Pořád to ale nebylo ono,protože naše velké osmimístné auto mi nebylo často k dispozici.
Muž pracuje v zahraničí,takže jsem mohla řídit jen občas..

Když si uvědomíte dobu našich maminek,tak málokterá měla řidičák,ba co víc,ani jim to nevadilo a když už ten řidičák i měly stejně to byla výsada mužů řídit,protože pro ženy to bylo pohodlnější nechat se vozit a do jisté míry i ovládat..
"Zavezu tě tam,ale nebudu s Tebou dvě hodiny očumovat blbiny, s tím nepočítej"časté věty mého tatínka,když mamka chtěla vyrazit na nákupy..
Pamatuji si,že mě taťka od řízení velmi zrazoval a jeho věty"nechcu,ať se zabiješ" mě dost brzdily v rozletu..Dnes už chápu,proč to dělal..
Pamatuji,jak se maminka často vymlouvala proč nemůže za kamarádkama,nebo na kosmetiku nebo,nebo,protože taťka by zase "burčel" a tak radši zůstávala doma a začínala utíkat ke svým kytičkám..

Takto žilo a žije spousta žen..Než by"obtěžovaly"své muže s auty a řidičákem,tak se raději s dětmi,nákupy kočárky a bůh ví čím ještě plahočí pěšky,nebo mhd,i když by nemusely..Byla jsem stejná..
Jen se rozhodnout..
Už mě chápete,proč jsem ze "svého"autíčka tak nadšená?
Nemusím se vymlouvat,jako moje maminka,prostě jen nasednu a fičím:-)
Auto je svoboda,volnost,radost a pohoda..
I láska..
Díky němu teď můžu vídat své nevlastní syny i ve dnech, kdy tady manžel není,přivézt si je a odvézt,jak je potřeba..
Dnes jsem se ráno musela zasmát,když mi tchán začal ukazovat,kam mám zaparkovat:-)
Za poslední tři dny co mám moje milé auto,mi ukazovali asi tři muži aniž bych je o to požádala:-)
Pořád se nás snaží směřovat,ovládat,postrkovat:-)
Nezlobím se na ně,určitě to dělali s dobrým úmyslem a já jim za to děkuji,jen jsem si uvědomila,že to vůdcovství a řízení mají v sobě zakodováno..

Milé ženy,nebojte se osamostatnit a začněte si řídit své životy(auto není podmínkou),drazí muži buďte nám prosím spíše oporou než veliteli..

Jak to máte s auty a řízením vy?Ke které skupince patříte?:-)

Mějte se moc hezky a já se jedu s dětmi projet:-)
Bi