Krásný den vám všem..
Poprvé od rozvodu,poprvé v novém domě,poprvé,když jsem zaměstnaná ,musela jsem opět řešit sama nemoc dítěte..
Nikdy jsem neměla ráda ty naprosté izolace,kdy jsem od rána do večera utírala kňourajícím dětem nosy a slzičky,bez toho,aby mě u nich kdokoliv vystřídal.
Byly to pro mě vždy těžké chvíle a moje psychika dostávala zabrat..
Tentokrát to bylo jiné..
Ne že by nepřišla krizovka,ne že by to byla kdoví jaká zábava,ale dnes jsem pochopila hlubší smysl toho všeho..
Můj syn potřeboval být se mnou,tak si naordinoval nachlazení,aby se mu hlavička skrze rýmu a kašel očistila od trápení a myšlenek,které neumí přijmout ani pojmenovat.
Na jednu stranu nic vážného,na druhou stranu spoustu času na zamýšlení pro mě..
Skrze naši samotku jsem pochopila úkoly,které si musím ještě pročistit a vyřešit se svým bývalým mužem,pochopila jsem jak skvělou práci a úžasné kolegy a nadřízené mám..Velmi mi vyšli vstříc..
Konečně jsem s pomocí svého drahého Davida uskutečnila projekt "Sdílení",který začal žít svým životem a já teď 4 dny mohla číst a poslouchat vaše příběhy,které se vám právě dějí..Doufám,že vám ta naše komunikace pomáhá alespoň tak jako mě.
Hodně se od vás učím a velmi vám děkuji za důvěru..
Tento čas mi pomohl více pochopit mé syny a hlavně mi opět pomohl prohloubit vnitřní klid a pochopení samy sebe..
Rozhodla jsem se přestat bát a udělat první krok vstříc mé nové lásce..
To vše mi daly 4 dna v izolaci..
Těším se na další sdílení s vámi ..
Minulý rok mě zasáhla událost,která navždy poznamenala můj život a od té chvíle pro mě nic už není,jako předtím(čtěte) a nikdy nebude(čtěte dál)..Jsem za tu zkušenost neskutečně vděčná.
Vždy ,když se nám děje něco na první pohled nepříjemného,hodně nám pomůže,když začneme přemýšlet nad tím proč a hledat cestu ven..
Kdykoliv se začneme hrabat sami v sobě a léčit nevyřešené,prohlubujeme svůj vnitřní klid..
Začneme tvořit a myšlenky ubírat tím správným směrem..
A jak zvládáte izolaci vy?Dokážete být sami se sebou?
Krásné dny
Bi
Moje milá...
OdpovědětVymazatvelmi ráda čtu tvé příspěvky. Nevím proč, ale úplně se v nich sama nacházím a moc, opravdu moc, ti rozumím. Cítím věci hodně podobně jako ty. Nevím, zda je to náhoda nebo něco mezi nebem a zemí, ale je to tak.
Já jsem docela ráda sama, třídím si své myšlenky. Musím napsat, že mám ale málo odvahy k řešení některých svých problémů, na což tedy nejsem hrdá.
Mám pocit, že my dvě bychom si naživo rozuměly. FB ale nemám, tak ti můžu napsat pouze tímto způsobem.
Měj se moc hezky, posílám ti pozdravy, pa Martina ♥
Milá Martinko,
OdpovědětVymazatDěkuji Ti za návštěvu a posdílení o tom,jak to máš Ty..Co se týká toho,že neřešíš své problémy,tak myslím,že jsi na sebe zbytečně přísná:-)Už jenom to,že o tom víš,už jen to,že o tom dokážeš napsat,nebo říct je první krok:-)Moje terapie "sdílením "funguje i telefonicky,nebo na emailu,tak se klidně ozvi:-)Nejsem žádný terapeut,jen si povídáme:-)Každý většinou ví nejlépe sám co má udělat..já jen popostrkávám a držím za ruku:-)Krásný den milá..
Bi
Milá Brigitko,
OdpovědětVymazatmám z Tvého příspěvku velkou radost a držím pěstičky, aby Tě to nebojáctví drželo a neopustilo! :-) Já nesu izolaci většinou těžko, smutním a smutním ... ale naštěstí mám spoustu věcí, které ráda dělám a na které obvykle nemám čas, takže když zůstanu sama, jsem schomna hrát na klavír nebo na housle několik hodin ... nebo maluju a tvořím tak dlouho, dokud neusnu na stole :D
Přeji hezký zbytek víkendu:-)