Matka Tereza si bere dovolenou...

Zdroj Pinterest

Každý z nás to v sobě máme,každý to nosíme ve svém srdci..
Někdo více,jiný méně..
Touha pomáhat jiným,aby jsme udělali někomu radost,vypomohli v těžších chvilkách..
Soukromě tomu říkám syndrom Matky Terezy..

Proč to vlastně děláme?
Proč se snažíme všem vyhovět a pomáhat?
Hledala jsem tyto motivace u sebe..Opět jsem totiž došla do bodu,kdy mé "dobré skutky"byly po zásluze potrestány a já dostala po "hubě"
Samozřejmě vím,že všechno co děláme,děláme kvůli sobě a pro sebe,takže jsem pátrala co mi tak chybí,že to "musím"dělat pořád dokolečka...
Pomáhat v radosti a lásce a následně pak přešvihnout své hranice a dávat více než bych měla,což má většinou za následek,že se"dobrý skutek" stává samozřejmostí z té druhé strany a já už z jeho automatického opakování nemám ani za mák radosti a nakonec zjistím,že se jedná spíše o zneužívání ze stany druhé a já se začínám zlobit,když si to všechno uvědomím..
Průšvih je ten,že se můžu zlobit akorát tak na sebe,že jsem opět nechala situaci zajít tak daleko..
Zatím jsem nenašla ten správný senzor,který by mě zastavil..
Jak na to?
Stává se vám to také?
Jak si ustát své hranice ochoty a pomáhání v rozumných mezích,aby to pak nezatěžovalo a nebolelo?

Další věcí je moje motivace,která mě vede k tomu dělat to pořád dokola..
Nedostatek sebevědomí?
Nedostatek lásky,ohodnocení a pochvaly?

Myslíte,že když si tyto věci dokážu dávat v dostatečné míře sama a nebudu očekávat odezvy z venku(což už tedy mimochodem dávno nedělám) bude to lepší a rozpoznám ,když už dost,abych se ušetřila dalších facek?
Co pomohlo vám?

Včera jsem se po sté rozhodla,že si úžasná Matka Tereza ve mě bere dovolenou..
Přála bych si,aby si odpočinula,aby mohla opět s láskou pomáhat těm,kteří dokáží s láskou přijímat a ne zneužívat..

Krásný den..
Bi