Ležím v posteli. Všude tma a ticho. Na zdi pozoruji stínohru záclony, která se jako razítko obtiskává na bílou zeď. Pouliční lampy celý obraz různě proměňují svými odlesky. Do ticha, najednou velmi hlasitě až hystericky, zazpívá pták. Jen krátkou ranní serenádu. Je sám. Nikdo se k němu nepřidává. Jakoby trylkoval jen pro mě. Nemusíš mě budit, už jsem dávno vzhůru, pomyslím si... Opravdu jsem probuzená?
A co když to jde ještě víc? Dnes máme přece významný den. Nový rok. Už má být všechno jiné. Lepší a krásnější, jak si všichni přejeme. Přelomová představa dalšího roku, která startuje právě 1.1.2021, se mi zdá stejně absurdní a naivní, jako když si koupíte nové šaty a myslíte si, že se z vás automaticky stává lepší člověk.
My lidé jsme si vymysleli číslování dní, aby se nám lépe orientovalo. Nazvali jsme to pokrokem a vědou. Světlo a tma nám přestaly stačit. Neměli jsme věci pod kontrolou. A nemáme dodnes. Stále se snažíme ovládat, spoutávat a vysvětlovat to, co je dáno od věků. Pohyb vpřed. Nádech a výdech. Pomyslný tlukot v srdcích nás všech, kterému data ani čísla nic neříkají.
Pořád se snaží o to jediné. Aby srdce dobře pracovalo a bilo pro lásku a hlavně pro život sám. Ať je jakýkoliv. Bez posuzování a hodnocení, či výběru. To je jeho poslání. Až do konce jeho dní.
Dnešní ráno se v tichu stávám svým srdcem, které přišlo na svět bít.
Krásný další den nám všem milování
s láskou v srdci přeje Bi
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..