Velikost

Když se tak koukám na náš nádherný výhled z okna a vidím vysoké a majestátné hory v pozadí,často mě v poslední době napadá,jak jsme my lidé ve srovnání s nimi nicotní..
Dostávám se teď velmi často do situací,které mě nutí konfrontovat se s nejrůznějšími pohledy na "lidskou velikost",která se v naší společnosti měří hlavně tím,jak je kdo úspěšný v práci,jaké má postavení a zda-li má dost peněz a hmotných statků..
Začíná to už ve škole ..Většina rodičů chce,aby jejich děti vynikaly..
V čemkoliv...Nejlépe ve všem..známkami počínaje,chováním a vyhráváním nejrůznějších soutěží konče..
Pro většinu rodičů je to správný přístup..
Je přece normální chtít pro naše děti to nejlepší..
Dělám to občas i já..
Otázkou zůstává,jestli to chtějí i naše děti?:-)
Myslím si,že kvalita,ani"velikost"člověka se nadá ohodnotit známkami a tímto způsobem v našich dětech,tak jako to kdysi nevědomky dělali naši rodiče,zabíjíme kreativitu,schopnost poučit se z neúspěchu a přijmout ho jako znamení,že tudy cesta nevede a možnost vydat se jinam..

Většinou je jakýkoliv neúspěch vnímán jako to,že člověk není dost dobrý a hodně často vede k tomu,že se dotyčný neúspěšný začne křečovitě snažit v čemkoliv vyniknout,oslnit,zaujmout,ale jeho vnitřní spokojenost a sebeláska pomalu mizí..
Těžko pak  v sobě  hledá kreativitu a vyjímečnost,kterou máme všichni a přichází jen touha být perfektní a zalíbit se..
Momentálně se s tímto tématem potýkám sama u sebe, v souvislosti s výchovou svého synka Kubíka,kterému bude letos 9 let..
Pokaždé,když něco"provede",stane se mu nějaký úraz,neposlouchá žádné autority,nebo reaguje jinak než by se očekávalo,okamžitě to začnu vztahovat na sebe a je narušena má úspěšnost a dokonalost,která mi byla již od mala nevědomky vštěpována..
Začnu pochybovat..
O tom,jak ho vychovávám..
Jak je možné,že já mám tak"nemožné" dítě,když dělám co můžu a snažím se,aby byl "perfektní",jako to moji rodiče nevědomky chtěli po mě?!
Ale ten můj Kubík lumpík už perfektní a dokonalý je..Přesně takový jak má být..
Dokonalý a úžasný,jako my všichni...
Děkuji svému Kubíkovi,manželovi,ostatním synům a svým drahým přítelkyním,za lekce neúspěchu,které mi poskyrují,protože skrze ně nalézám cestu,jak se zachovat,co změnit a kudy se vydat dále..

Pokaždé,když vidím z okna naší ložnice ty krásné,veliké a majestnátné hory,uvědomím si svou malost a to,že jediný úspěch,který je pro mě v životě důležitý je,abych ten život sám zvládla a prožila, jak nejlépe dokážu se svým nejlepším vědomím a svědomím,abych si jednou mohla říct,že i když jsem se nestala slavnou herečkou,ani navydělala spousty peněz,tak mě ten můj život pěkně bavil..
To stejné přeji i vám..
Hezkou zábavu..
Brigit

Rodinná setkání

Krásné ráno všem..

Teď v pátek jsem zažila skvělé setkání..
Jedna má sestřenice dostala před časem výborný nápad a zorganizovala sešlost sestřenic a bratranců..
Očekávala se hojná účast,protože byli pozváni i partneři a děti..
Andrejka na baráčku gruntovala a honila se,jak už to bývá..
Účast byla opravdu hojná,nepřijela akorád "slovenská sekce"na což jsme ale docela zvyklí,takže nám to až tak nevadilo:-)

Přijela i sestřenice Xeňka,která žije s rodinkou v Canadě(doufám,že jsem to nespletla,protože se často stěhují a já během večera popíjela vínko:-),od té jsme se dozvěděli,jak trpěla na jedné letní brigádě hladem a pojídala na místních polích a loukách co se dalo:-):-):-)
Ještě teď mě bolí břicho od smíchu při vzpomínce na její barvité líčení...

Sestřenice Darinka má zase dvojčátka,která byla v podstatě do pátého měsíce v utajení,protože nic nenasvědčovalo jejich přítomnosti v maminčině bříšku:-)Byl to docela šok,když milá Darča zjistila,že je těhotná a hned se dvěma:-)
Synáček Samík nesnáší svatby a dcerka Vaneska zase Samíka:-)..

Další bratranec Martin pracuje u policie a říkáme mu Colombo:-)Ten byl se svou ženou Jankou po letech na pár dní na vinařské stezce v Lednici(té jihomoravské) jen s přáteli,bez dětí a udělalo jim to náramně dobře...

Andrejka,která setkání vymyslela má autistického synka Filípka a při té péči o něho stihli s manželem pořídit další holčičku,postavit dům a Andy stihla i studium..Už jsem vám o ní u mě psala.
http://srdcovcesta-brigit.blogspot.cz/2012/04/andy.html

Každopádně jsem si při setkání s nimi uvědomila,jak moc mě všichni zajímají,kolik máme krásných společných zážitků z dětství ,na které se dá dlouho vzpomínat,kolik zajímavých věcí všichni prožívají  a věřím,že i trápení..
Na ta ale na tom našem rodinném setkání nebyl čas..
S Andrejkou jsme se domluvili,že uděláme v tom našem potkávání nějakou pravidelnost a doufáme,že se připojí alespoň místní...
Zase jsem si uvědomila,jak moc fajn je mít velkou rodinu a bude moc fajn najít si ten čas a vídat se s nimi častěji..
Jak to máte se svou rodinou vy?
Mějte se moc hezky a přeji vám všem spousty krásných a veselých,nejen rodinných setkání..

Brigit

Manželské "prázdniny"

Krásné ráno drazí moji.
Hlásím se vám po delší době a ráda bych se svámi podělila o skvělou a velmi významnou zkušenost,byť to na začátku vypadalo spíše černě..
Na konci června tohoto roku,tedy před pár týdny,se na mě všechno začalo sypat ze všech stran,domácnost,děti,manžel a všemožné situace nabraly na obrátkách,které mě dostávaly do neskutečného tlaku a cítila jsem se velmi nesvobodně a nešťastně..
Jednoho dne,po další zátěžové situaci,jsem se konečně vědomě rozhodla,že takhle NE!!! a že tyhle prázdniny si  konečně užiju...

Po mém rozhodnutí se věci daly neskutečnou rychlostí do pohybu..
Můj milý manžel byl zrovna pracovně pryč,já sbalila kufry,zařídila synovi volno na poslední týden ve škole,odvoz do "světa" jsme měli také domluvený za pár hodin..
Pokaždé,když něco tak krásně bezproblémově plyne,jako po máslíčku,tak vím,že jsem na správné cestě..
Druhého dne od mého rozhodnutí jsme se octli i s dětmi u mé drahé přítelkyně v Brně..
Vůbec jsem nevěděla jak dlouho se zdržíme, ani kam to povede,jen jsem si moc přála,aby toto mé rozhodnutí bylo dobré pro všechny..
V prvních dnech to rozhodně nebylo lehké,neboť můj drahý muž přijal tuto situaci s nevolí,ale postupem času,kdy jsem mu vysvětlovala vážnost mého stavu a přesvědčovala ho a významnosti tohoto rozhodnutí pro naše manželství,přijal,pochopil a dokonce začal velmi významně pomáhat,ať jsme oba šťastnější...

A co se stalo ve mě a se mnou?
Navštívila jsem s dětmi spoustu skvělých míst,potkala se s přítelkyněmi,které jsem neviděla i několik let,chodila tančit,hodně jsem se smála,uvědomila jsem si,jak moc mám ráda náš dům,zahradu,hory kolem a ten úžasný kousek přírody,který jsem v Brně neměla,jak moc jsem ráda za náš zahradní bazén, ve kterém mé děti mohou řádit bez omezení a nemusí se tlačit na koupališti..
Nejdůležitější proměna však proběhla ve mě.
Nalezla jsem opět svou vnitřní bytost,která tak toužila po svobodě, po lásce a i když i teď po návratu domů občas pláču a říkám si"proč já?":-) cítím,že tam někde uvnitř je mé pravé já,které mi vždycky pomůže a rádo mi dá rozřešení,když ho požádám a dovolím mu promluvit..

A můj drahý manžel?
Musím napsat,že teď prožíváme krásné období plné lásky,zamilovanosti,doteků a náklonosti..
Tolik nádherných zpráv a hovorů,které proběhly, jsme zažívali snad jen při našem seznámení..
Po dobu tří týdnů,kdy jsem byla s dětmi pryč, o víkendech skvělě pečoval o své tři syny a poznal co vlastně v domácnosti a pro celou naši rodinu dělám..
Hold někteří si to musí nejdříve prožít ,aby pochopili a já jsem velmi šťastná,že jsem si vybrala skvělého muže,který pochopil..
Miluji ho celým svým srdcem,tak jako všechny naše čtyři syny..

Drahé ženy poslouchejte svoje Duše a srdíčka,buďte odvážné a vyleťte do světa...
Uvidíte,že to ocení i vaši muži..
Znovu ve vás,díky malým "manželským" prázdninám,můžou nalézt tu skvělou holku,do kreré se před lety zamilovali a vy můžete poznat,jak schopné a romantické máte muže..
Přeji vám všem hodně odvahy a krásné dny plné láskyplných rozhodnutí..
Brigit

Noční příhoda

Krásný večer moji milí..
Po dlouhé době se vám opět hlásím..Tentokrát jsem s dětmi na prázdninových cestách u přátel  a prožíváme spousty zajímavých příhod..
O jednu z nich bych se s vámi dnes ráda podělila..

Byla krásná teplá úterní noc a my jsme spali první večer u jedné mé kamarádky v Brně..
Asi ve 4 ráno jsem jako z dáli slyšela volání o pomoc..
Má přítelkyně Simonka bydlí v městské části hustě zabydlené Romy,takže jsem tomu nevěnovala velkou pozornost,neboť takovéto projevy byly na denním pořádku a často se ozývaly různé zvuky z okolních bytů či barů..
Volání však neustávalo a najedenou se otevřely dveře a Simča mi oznámila,že už dlouho někdo volá o pomoc a je to velmi blízko..
Vyskočila jsem z postele a společně,oděny pouze v krátké noční košilky,jsme vyrazily na chodbu domu,hledat dotyčného volajícího..
Volání bylo úpěnlivé,vytrvalé a velmi blízko..Po delším průzkumu jsme zjistily ,že volání vychází z bytu paní,která bydlí nad mou kamarádkou..
Bouchaly jsme tedy na dveře,volání trochu zesílilo,ale nikdo neotevřel..
Simča zavolala policii..čekaly jsme na ulici,volání stále neustávalo a naše netrpělivost a obavy se zvyšovaly..
Konečně přijela hlídka..
Po dlouhém a velmi hlasitém bouchání se rozhodli,že zavolají posily.
Přijeli hasiči a rovnou přivezli s sebou i záchranku..
Mezitím se mé kamarádce povedlo dovolat dceři paní ,která bydlela v bytě,odkud bylo slyšet volání a ta jí řekla,že je tam její maminka se svým partnerem a malým vnoučkem..
Nervozita narůstala..
Bouchali ,volali,vzbudili skoro celý dům..Volání neustávalo,proto hasiči začali odmontovávat zámek,aby se dostali dovnitř..
Ve chvíli,kdy se jeden z nich chystal na to,že vyleze na střechu a spustí se do bytu otevřeným oknem,druhý odvrtával zámek,se najednou otevřely dveře a tam stála udivená paní a povídá"co mi tady vrtáte do dveří?"
Všichni se nahrnuli dovnitř,aby zjistili,kdo že to tak volal,cože se to vlastně stalo..???!!!

Nakonec vyšlo najevo,že milá paní je hluchá, jako poleno,nosí naslouchadla,které si na noc sundává,takže neslyšela ani volání svého muže,který je nechodící a vedle v pokoji spadl z postele,ale ani manévry,které se děly na chodbě u jejích dveří..
Tím hlukem se vzbudil vnouček a poté co dali dědu zpátky do postele, babičku upozornil,že někdo něco vrtá:-)
Druhý den nám milá paní sousedka přinesla jako poděkování nadýchané trubičky a Simonka se při jejím vyprávění velice nasmála a protože se bavily mezi dveřmi a já zrovna uspávala dítě,tak jsem opět pocítila jaké to je být hluchý,neboť ty dvě tak hulákaly,že můj malý synek chtěl jít za nimi,cože se to tam děje a při tolikerém křiku a smíchu,rozhodně nehodlal usnout:-)Ani se mu nedivím:-)

Pak,že je v Brně nuda:-)
Nakonec všechno dobře dopadlo a ještě teď se nasmějeme při vzpomínce na náš noční zážitek:-)

Kéž by všechna volání byla vždy vyslyšena a dopadla  tak vesele a šťastně,jako v našem případě..
Krásné prázdniny plné nevšedních zážitků vám přeji..
Brigit

Očekávání

                                         Autor pan Antonín Gavlas


Milí  moji.
Všchny vás po delší odmlce zdravím a přeji vám překrásný den..
Dnes bych vám ráda napsala o jedné věci,jedné malé pavučince,do které se často všichni zaplétáme a myslím,že se kvůli ní i pěkně natrápíme..
Očekávání je velmi záludná věc..Potkává nás na každém kroku..
Např.manžel očekává od manželky,že mu vypere prádlo,ale manželka odjíždí a předpokládá,že není problém pro manžela vyprat si prádlo sám,mamince vyměňují v celém bytě okna a předpokládá,že jí její děti pomohou,ale jaksi jim zapomene o pomoc říci,protože prostě předpokládá,že to děti napadne samotné,tatínek předpokládá,že mu jeho syn,kterému dal vše a udělal pro něj maximum,zaplatí opravu auta,protože na ni nemá peníze,přítelkyně předpokládá,že když k ní chce přijet kamarádka na návštěvu,tak automaticky bude absolvovat její program,který ona má už dlouho vymyšlený,aniž se své přítelkyně zeptá,jestli jí to vyhovuje a a a a...mohla bych psát do nekonečna...
Znáte to?Je vám to povědomé?
Děláme to všichni...
Uvědomujete si někdy,kolik je kvůli nevyřčeným očekáváním hádek,smutku ,trápení a nedorozumnění?
Člověk,který očekává a nevysloví svá očekávání,jen čeká,jestli se jeho "přání"vyplní si koleduje o pěkný průšvih..
Nejenže se jeho představy často nevyplní,ale on se pak většinou zlobí,nebo je smutný či ukřivděný..
Pokud je soudný,pak pochopí,že si za situaci může sám,tím,že nesdělil své poždavky nahlas,tudíž nemohly být vyslyšeny a ani splněny..
Pokud soudný není obviňuje všechny kolem,jak jsou neschopní,necitelní.....atd.
Co z toho vyplývá?
Tiché očekávání,je to stejné,jako nevyřčené přání,kdy si přejeme,aby se jiní zachovali podle nás a tím,že jim to neřekneme,bereme jim,ale i sobě, svobodnou vůli zaujmout k našemu očekávání stanovisko..
Jen čekáme,jak to dopadne a pak jsme smutní..
Další jemné nitky naší pavučinky očekávání se vytváří,když už svá očekávání sdělíme a jsme odmítnuti..
To je křivda,to je hrůza,smutek,pláč,někdy i nadávky...
Kam se poděla svobodná vůle rozhodnutí,kam se poděla tolerance a hledání kompromisů,existuje to vůbec ještě ?
Dejte mi prosím šanci...
Velice by mě zajímalo,jak to máte vy?
Očekáváte?Sdělujete?Odmítáte?Umíte najít kompromis?

Toto téma mi teď leží v hlavě..
Mějte se krásně moji milí a nezapomeňte dnes někoho políbit a sdělit mu v lásce nějaké své očekávání,aby na vaší cestě srdcové přibylo nějaké to srdíčko lásky a tolerance..

Brigit

Andělé jsou na blízku

Krásné poledne všem..

Včera večer jsem vám napsala básničku a dnes mi milá Dullsi láskyplně připomněla,abych psala více,
že se moc těší na mé příspěvky..
Milá Dullsinko..Děkuji Ti za toto povzbuzení..
Někdy to psaní odkládám do ústraní,neboť na prvním místě mého hodnotového žebříčku je stále rodina,které věnuji většinu svého času..
Navíc jsem ráda,když mohu napsat věci,které vám pomohou pochopit a třeba vás i rozradostní..
Začala jsem tedy zodpovědně pátrat po něčem takovém ve své mysli..
Takže po Tvé milé upomínce mám rozepsaný článek.:-)
 Když jsem přemýšlela, čím bych vás potěšila,tak jsem si uvědomila,jak moc je tento rok náročný na všech úrovních a když jsem hledala světlo,kterým bych vám na tu letošní nelehkou cestu posvítila, přišel mi email od mé drahé přítelkyně Michaely..
Na náhody neveřím,tudíž hned ,jak jsem si dojetím poplakala,vkládám příspěvek,který mi jako záchranné světýlko poslala má milá kamarádka..
Doufám,že udělá radost i vám:-)

Krásný den všem moji milí..
Brigit

Láskování

Posílám Ti lásku skrze myšlenky a slova,
srdce se do ní krásně schová.
Zabalím ho do klubíčka,pohladím s ním Tvoji Duši..
Duše neví,jenom tuší,že je pro mě stvořená,
podlamuje kolena..
Síla její lásky svírá bez nadsázky..

Když roztrhneme okovy,už nebude nic,jenom MY..
Ty ,já a naše sny,které se mění ve skutečnost..
Polykám slzy ,které po tvářích stékají a
slyším své vzpomínky,jak v hlavě mi sténají..
Vzpomínat není čas,ať krásné či špatné,všechno zůstává v nás..
Jediná cesta je odpustit a spolu pak v lásce a úctě dále jít..

Přeji si kráčet v lásce s Tebou do konce svých dní..

Třeba mé romantické představy, zítra si lehnou do trávy,
zmoknou a budou od bláta, třeba se ztratí někde v lese,
nechám je chvilku pobíhat a pak se k nim s láskou vrátím,
bez brýlí růžových,které po cestě ztratím:-)
Lásky není nikdy dost a tak si o ní píšu,jen tak pro radost:-)

Brigit

Ps.Milujte se a....:-)