Růžový svět...

Zdroj Pinterest,foto Cheryl Coook

Krásné víkendové ráno vám všem..

v poslední době jsem teď hodně slýchávala "děvče ty jsi mimo realitu,zůstaň při zemi,život není peříčko"..
tyhle řeči ve mě probudily staré známé strachy co bude a jak to bude,obavy,jak to budeme s dětmi sami zvládat a podobné omezení..
Celý měsíc jsem kvůli tomu nespala,pořád jsem se budila,byla unavená,utrápená a nežilo se mi hezky..
Neustálé obavy v mé hlavě i reálném životě udělaly své..
Fungovala jsem jako stroj..Žádná radost..

Jednoho dne po opětovně probdělé půlce noci jsem si řekla,že přece dobře vím jak to funguje a pokud myslet na ty špatné věci,tak se mi začnou dít..
Není to jen hloupá poučka,kdo nevěří,ať to zkusí,za to nic nedáte:-)
Začala jsem pomaličku opět koukat kolem sebe,na ty maličkosti,kterých si jinak nevšímáme..
Ty velké malé maličkosti,které bereme jako samozřejmost..
Můj starší syn mi jednou večer,když viděl mou unavenou tvář řekl "maminko tak si před spaním představuj,jak ty problémy a starosti řešíš"..
Tolik moudra v desetileté duši..
Poslechla jsem ho..
Za pár dní na to,když jsem byla se "svou holčičkou"na nákupech,objevila jsem krásné růžové brýle:-)
Stály pouze 30kč:-)nemohla jsem je tam nechat chápete...
Nemám nic růžového krom pár šátků,ale kdykoliv mě přepadnou nějaké chmurné myšlenky,tak po nich sahám,aby mi připomněly,že je to na mě,jaký můj život bude..

Já si ho tvořím svými myšlenkami,skutky a také svými sny...


Bydlíme ve vysokém domě plném sociálně slabších rodin,chodím do práce,kde denně vidím trápení nemocných a opuštěných lidí a mým úkolem je,aby byli alespoň chvíli se mnou šťastní..
Má služba u některých z nich bude zřejmě končit  jejich odchodem z tohoto světa..
Denně se potýkám s finančními a momentálně s drobnými zdravotními trablemi..
Myslím,že má realita je chvílemi víc než drsná..Když ji začnu vidět moc ostře,tak si nasadím své nové růžové brýle a hledím kolem,abych si všimla,jak nádherné je slunce,které mi vychází přímo do postele,jaké překrásné kytky má sousedka na balkonu naproti,jak je krásné když mě mí synové obejmou,jak hezky voní vyprané prádlo,jak milé je,když se na vás lidé usmívají..
Vidím to a cítím to..

Už dlouho nesleduji zprávy a nečtu žádné časopisy,ve kterých se řeší životy jiných lidí..
Vše co se děje,všechny hrůzy,rozvody a trápení mají svůj důvod..je to následek špatných myšlenek a spousty dalších faktorů,které nikdo z nás nemůže hodnotit,ani posoudit..
Každopádně to ,co podporujeme roste..
Všichni jsme součástí celku a na každém z nás záleží,jak ten náš život a život kolem nás bude vypadat..
Kdyby se lidé více zaměřili na své láskyplné vztahy a své životy a neřešili stále co, kde a kdo udělal či neudělal,tak by se náš celek začal měnit k lepšímu ,o tom jsem hluboce přesvědčená..


Náš svět je takový,jaký si ho uděláme a jaký si ho přejeme vidět..
Jak to máte s realitou vy?
Dokážete vidět svět přes růžové brýle,nebo chodíte nohama po zemi?


Přeji vám krásný růžový víkend:-)
Bi

Andělé a démoni v nás..

Krásné odpoledne vám všem..

Dnešní dopoledne jsem se účastnila debaty,kde jeden muž napsal,že je jeho žena posedlá ďáblem..
Vy,kteří ke mě chodíte víte,že se přátelím s nejrůznějšími bytostmi z tohoto i "jiných"světů..
Tento názor mě však inspiroval k napsání těchto řádků..

Dotklo se mě to velmi silně a osobně,neboť můj bývalý manžel také propadl těmto představám..
Dnes chápu co se tehdy dělo..Absolutně si nevěděl rady s naší domácí situací,cítil se frustrovaný a měl potřebu úniku..Sám sebe vyvolil a začal převádět duše mrtvých na druhý břeh...Po stovkách..
Také za mnou párkrát přišel,že se ho ďábel pokusil svést na svou stranu..
Pokaždé,když mi o tom říkal,tak mi bylo velmi špatně a cítila jsem,že se děje něco moc zlého..Také se pak stalo..Rozvedli jsme se..
Nebylo to jen kvůli tomu samozřejmě,byl to hodně náročný vztah a také jsme neunesli tu tíhu okolností a situací,která vše zhoršovala..

Proč vám to všechno píšu?

Myslím si,že jakýkoliv únik,buď k ďáblu,nebo jiným bytostem jen odvádí naši pozornost od naší reality,kterou žijeme a kterou je potřeba řešit..Dodává dotyčnému pocit vyjímečnosti a odvádí pozornost od toho, co je podstatné a pro něj tak obtížné,někdy až nezvladatelné..
Myslím si,že všechny nedobré věci,tak jako ty dobré si způsobujeme sami svým chováním..
Všichni máme v sobě kus ďábla a anděla..
Záleží jen na nás,kterou sílu se rozhodneme podporovat..
My jsme tvůrci..
Nikdo nás neovládá..
Nikdo na světě nemůže zmanipulovat naši Duši,pokud mu to nedovolíme,ani nadpozemské či temné síly..

Dnešní doba je pro mnoho lidí velmi náročná po mnoha stránkách..
Upadají do zármutku,nemocí a depresí..
Pojídají léky,pijí alkohol či užívají drogy,aby si ulevili..
Dávají energii temným silám v sobě a podporují svou BEZ MOCNOST..

Já sama teď procházím náročným obdobím,řeším moc starostí najednou a několik týdnů jsem nespala..I já zažívám tyto stavy..Dnes už ale vím,kdy je to plácání se ještě únosné a kdy už fyzicky utíkám do deprese,nemoci a bezmoci..Dnes už vím,jak si pomoct..

Jediný kdo nám dokáže kdy pomoct jsme my sami...
Naši andělé v nás..naše láska,naše duše..to jsou energie,kterým máme naslouchat a radit se s nimi..
Každý máme právo volby, buď cesta světla a nebo ta složitější..
Každá vás někam dovede..
Já jsem si svou "srdcovou cestu" vybrala už dávno..
Pokud se ke mě přidáte,neslibuji vám,že to nebude bolet,ale slibuji,že pokaždé u každého rozcestí slunko vysvitne...

s láskou vaše Bi

Mám se ráda?

Zdroj Pinterest..Foto:Jessica Boone

Krásný den vám všem..

Včera se mi stala moc hezká věc..Konečně mi jeden hodný muž připevnil v koupelně zrcadlo,takže se po několika týdnech vidím více,než jedním okem v malém zrcátku:-)
Když jsem se ráno umývala a provedla své minutové rychlo líčení,tak mi v hlavě proletělo:
"jsi hezká,pořád se mi líbíš":-)
Nemám ráno mnoho času,tak jsem tomu nevěnovala moc pozornosti..
Onemocněl mi starší syn,(neunesl svůj průšvih ve škole)zůstal doma v posteli,mladšího jsem vezla do školky,pak úřady a práce..

V poledne jsem spěchala ohřát mu oběd,který stejně nepotřeboval,protože mu bylo zle..
V rychlosti jsem zapnula počítač,abych vyřídila pracovní poštu před odchodem za dalším klientem a najednou na mě vyskočila zpráva,která mi zhmotnila mou raní situaci v koupelně..
Napsal mi úplně cizí muž.."a jsi moc krásná":-)
Cítila jsem se krásně od rána a byla jsem za krásnou označena..Takhle rychle to funguje..

Ti co ke mě chodí vědí,že jsem energická střelkyně s ascendentem v panně,což se u mě vyznačuje potřebou dokonalosti všeho a bývala jsem na sebe a na okolí někdy přísná a náročná(stále je co zlepšovat),navíc jsem devítka ze dne,takže mám potřebu absolutně vše pochopit a vysvětlit si to..

Proč to píšu?
Protože mi včera došlo,že jsem si snad poprvé ve svém životě hezkým chováním sama k sobě okamžitě zasloužila zpětnou vazbu..
Víte,všude se píše,jak se má mít člověk rád a jak si má odpouštět,spousta seminářů na tato témata probíhá a esoteričtí turisté je navštěvují a stále nenachází co by chtěli..
Také jsem byla na semináři odpouštění..odpustila jsem "celému světu",ale sobě jsem nedokázala..
I teď pro mě bylo těžké přestat si vyčítat odchod od přítele,že jsem možná ublížila a že takto jsem to nechtěla a nechala jsem se opět ovlivnit okolnostmi a názory ostatních..
Nebudu vám tedy psát návody,jak na to:-)
Všimla jsem si ale u sebe,že se dokážu i za něco pochválit a dokážu najít věci,ve kterých jsem dobrá..
Sebevědomí tudíž stoupá,sebe hodnota také a tím pádem pocity,že se mám ráda:-)
Alespoň někdy a za něco..:-)
Pokud se mi toto povede a najdu svůj střed,okamžitě dostávám zpětnou vazbu z venčí,tím,jak se ke mě lidé chovají..
Můžeme navštívit tisíce seminářů a přečíst stohy knih,pokud své nabyté dovednosti nedokážeme žít a zdokonalovat,byla to jen ztráta energie..

Mám pro vás návrh..Jednoduché cvičení pro dnešní den..
Zkuste si uvědomit,nebo klidně i napsat,v čem jste skvělí,dobří a co vám prostě jde a baví vás to..
A otázka druhá..Za co se dokážete pochválit?
Tak piště pište,ať vím ,jak se máte rádi:-)

Krásný den v lásce a radosti..
Bi

Ptejte se...

Zdroj Pinterest

Krásné ráno..
Vzpomínáte si,jak jste byli malí a pořád se ptali PROČ?

Chtěli jsme všechno vědět..
Děláte to stále?
Ptáte se?Nemyslím ostatních..Sami sebe..
Proč to dělám?
Proč mě to naštvalo?
Proč se trápím?
Proč jsem to dovolil-la?
Milion proč v naší hlavě nám pomůže najít ty správné motivace a odpovědi..
Pokud jsme tedy připraveni být upřímní sami k sobě a říkat si pravdu:-)
Výhodou je,že nás u toho nikdo neuslyší a my se o sobě hodně dozvíme..

Dalšími otázkami,které nám mohou pomoci na cestě za štěstím jsou:
Kdo jsem?
Proč jsem na světě?
Kam směřuji?
Můžete je aplikovat na co chcete..vztahy,práce,koníčky a.....

Děti se ptají,aby získaly informace o světě a my se často neptáme,protože máme pocit,že už jsme moudří dost?
Ptejte se a zjistíte o sobě překvapivé věci..
Pochopíte a zjistíte na čem máte pracovat..
Pokud budete mít chuť a čas,tak si můžete své odpovědi napsat i s datem a zjistíte,až si je budete zpětně pročítat,co velkého se stalo a jak se vaše záměry,názory a motivace postupem mění..

Takže dosti písmenek a hurá do práce:-)
Krásný den všem..
S láskou vaše Bi

A dost...

Zdroj Pinterest

Krásné ráno všem...

Už toho bylo nějak moc..dlouho jsem se nesmála a hledala útěchu ve své práci..
Naplnění přicházelo,ale stále něco chybělo..
Nebyla jsem šťastná..
Přátelé se ptali."proč se nesměješ?co tě trápí?"
Dlouho jsem si to nechtěla přiznat,schovávala se za povinnosti,čas trávila s dětmi a prací..
Jedné noci,kdy jsem opětovně nemohla spát a můj partner zapomněl, že existuji jsem pochopila co mi chybí..
Nemá cenu to rozepisovat..
Odešli jsme i s dětmi..Ne z nenávisti,ale z lásky..
Z lásky k sobě,svým dětem i jemu samotnému..
Nebyli jsme si souzeni,naše životy nezačaly hrát stejnou píseň ani při společném bydlení..
Ztratila se mezi námi důvěra,náklonost a nakonec jsme vedle sebe jen byli..
Bolelo to a bolí,ale věřím,že jednou pochopí i On a všichni,kteří mě odsoudili,že tím co jsem udělala,tak jsem uvolnila místo pro někoho vhodnějšího,se kterým to souznění bude samozřejmostí..
Budujeme nové bydlení,které jsme sehnali během jednoho týdne..
Nová práce,nový domov,nový prostor rovzpomenout se a dělat věci ,na které jsem ve svém trápení zapomněla..
Začala jsem zase cvičit jogu,číst knihy a zpívat..
Zatím jen tak potichu a opatrně,ale věřím,že za čas,až se srdce zahojí bude můj zpěv znít na celou ulici:-)
Tohle jsem napsat pro vás všechny,kteří procházíte něčím podobným,aby jste neztráceli naději..
Vždycky je cesta a zázraky se dějí každý den..
Stále je zažívám..
Když připustíme,že se dějí,tak jich uvidíme mraky..
A já si musela opět připustit,že ještě nejsem po rozvodu"velká" na opravdový vztah se vším všudy..
Byl to náročný rok,ale také krásný..
Nikdy není nic černobílé,vše má svůj rub i líc..
A ještě jedno vám chci napsat..pokud máte nějaká přesvědčení a plány,tak se nenechte zviklat a ani odradit,buďte pevní ve svých rozhodnutích..Ušetříte si tak mnohá trápení..
Děkuji vám za vaše návštěvy a podporu..
Přeji vám všem hodně lásky a pochopení..
Krásný den

První setkání...

zdroj Pinterest

Krásné ráno všem..

Je to pár dní co jsem vykročila vstříc novému životu..
Začala jsem pracovat jako osobní asistentka..
Teď jezdím nejvíce za mou novou kamarádkou s děcáčku,která je na vozíku..
Trávíme spolu opravdu hodně času..Chodíme na dlouhé procházky a u toho si povídáme..

Včera se k nám přidala jedna její malá kamarádka a vyrazily jsme ve třech..
Bylo krásně,měli jsme prima náladu a najednou se malá kamarádka,která s námi šla rozpovídala,že byla na návštěvě u tety,protože maminka jí umřela..
Vlastně neumřela sama od sebe..Tatínek ji zabil..
A pak mi začala popisovat co se u nich dělo a ona vídala jako maličká..
Ptala jsem se jestli se jí po mamince stýská a ona povídá.."jo,ale je v nebíčku,tak si s ní povídám"
Řeknu vám,byla jsem fakt šťastná,že byl velký vítr,který mi vlasy stále vháněl  do obličeje,aby holky neviděly mé slzy,které se nedaly zastavit a kutálely se mi z očí..
Pak se rozpovídala i má kamarádka na vozíčku a ptala se,jestli si může povídat se svojí mamkou i když není mrtvá?
Začala vyprávět jak se vlastně stalo,že se ona se sestrou ocitly v domově..
Každý den,každičký boží den teď vyslechnu minimálně jeden hrůzný příběh a pokaždé se divím čeho jsou lidé schopni..
Opět jsem pochopila,proč jsem se k této práci dostala po tak dlouhé době..

Musela jsem si nejdříve prožít zkušenost s umírající holčičkou ,o které jsem vám již psala kuk a juk,abych pochopila co je to opravdová hrůza a starosti a jakou sílu v sobě člověk dokáže najít,když je potřeba..
Musela jsem žít v domě s handicapovanou ženou na vozíčku,abych pochopila,že tito lidé jsou omezeni pouze fyzicky,ale duše a těla mají stejné potřeby,touhy a přání,jako my zdraví..

Naše procházka byla nakonec opravdu krásná a moc jsem se od holek za těch pár hodin naučila..
Taky jsem si všimla jak jsou děti z domova vděčné za cokoliv..Měla jsem oplatky,které jsme si rozdělily a holky vrněly blahem..
Nadšené ze slunce,z toho,že neprší,že se jim vrátí večer kamarádka,z toho,že můžou na půl hodiny za den na počítač,nebo z toho,že jsme byly spolu v obchodě okukovat hadříky..
A já byla nadšená z toho,že jsem mezi holkama:-)
Ti kteří ke mě chodí, tak vědí,že mám kolem sebe samé syny a kluky..
Moc jsem si přála dceru..V tomto životě mi to nebylo dáno..
Teď jich mám v děcáčku hned několik:-)
A probíráme opravdu všechno:-) prostě ta holčičí tajemství..

Pokud budete mít někdy možnost chodit alespoň jako dobrovolníci za dětmi z děcáčku,tak neváhejte ani vteřinku..jsou vděčné za každé pohlazení a milé slovo,které s nimi prohodíte..
Hodné tety,které tam mají, bohužel nemohou uspokojit v tak hojném počtu potřeby všech,i když se o to opravdu s láskou snaží..
A věřte,že když se pak s vámi večer loučí a ptají se kdy zase přijdete a řeknou vám,že se na vás těší,věřte tomu,že to jsou pocity k nezaplacení a nikdy nikdo vám je ze srdce nevymaže..

Mějte se co nejlépe..

Bi

Nový svět...

Zdroj Pinterest

Přeji všem krásný den..

Včerejší den jsem se posunula opět kousek dále na mé cestě za poznáním a pochopením o čem ten život vlastně je:-)
Podepsala jsem smlouvu v mé "vysněné" práci a od pondělka začínám..
Opět se vše seběhlo velmi rychle a šlo to tak nějak samo:-)Ale tak už to bývá,když se plní přání..

Poslední tři dny jsem byla v domově pro seniory,abych si alespoň náznakově představila o čem je má nastávající práce v praxi..
Zakusila jsem na vlastní kůži a hlavně nohy,jak se sestřičky naběhají než obstarají všechny,aby byli alespoň trochu spokojenější a šťastnější..
Zažila jsem věci,které v normálním životě nepotkáte a neprožijete..
Viděla jsem mnoho nemoci,beznaděje a samoty,ale také obrovské odhodlání ten život ještě nevzdávat,pokoru,soucit a jemnost při péči o naše nejstarší..
Zažila jsem koupání a sprchování,kdy některé babičky vrněly blahem,když jsem jim pak sušila vlasy fénem,nebo se spokojeně usmívaly,když si lebedily ve speciální bublinkové vaně,ve které se jim určitě na chvíli ulevilo od jejich vnějších a vnitřních bolestí..
Nedovedete si představit ,jak se někteří lidé dokážou radovat jen z toho,že mají dobré jídlo,venku svítí slunce,nebo třeba z toho,že jsem je vzala s vozíčkem na"velký nákup" o poschodí níže a oni si mohou nakoupit polívky(jogurty)..
Když jsem se sestřičkami dělaly běžný servis přes hygienu,jídlo a oblékání,bohužel není moc času popovídat si více,ale jeden den mi daly kolegyně úkol,abych umyla všechna chodítka..
To bylo prostoru panečku..
To jsem se s některými "pěkně zakecala"..

Při této činnosti jsem potkala ženu,která se mi za těch pár dní a chvilek hluboce vryla do srdíčka..
Ukázala mi fotky své rodiny,o svém manželovi a synech mluvila s takovou láskou,že jsem se málem rozplynula blahem,jak takhle krásný život vůbec může někdo prožít..
Měla pokoj sama pro sebe,krásně upravený,voňavý a plný knih..
Hodně čte..Velmi vzdělaná paní..Bylo si s ní o čem povídat..
I přesto,že nemohla moc chodit a byla velmi slabá, byla stále usměvavá a spokojená, nikdy si na nic nestěžovala a za všechno se mohla uděkovat..
Určitě se za ní zase zastavím..mám pro ni nějakou četbu:-)

U této milé paní jsem si uvědomila,jak nám životní postoj a povahové rysy,které pilujeme zůstávají až do stáří a je velkou pravdou,že pokud je někdo optimista a milý člověk, tak mu to zůstává i ve chvílích nejtěžších a nezlomí ho nic..Samozřejmě to platí také obráceně,protože někteří lidé tam byli velmi nepříjemní..Na druhou stranu není se co divit..Každopádně mám na to ověřenou proti zbraň,když se na někoho hezky usmějete,ať je protivný jak chce,okamžitě jihne:-)

To je teď můj "nový svět"..
V pondělí začínám u dívenky v dětském domově..Vůbec nevím co mě čeká,ale moc se těším:-)
Držte mi palce a já vám zase napíšu co jsem na své cestě za pochopením potkala..

Krásné dny vám všem přeji a nezapomeňte si užívat každičký den ve zdraví a lásce..

Bi