pátek 20. června 2014

Vydejme se vlastní cestou..

Zdroj Pinterest
Krásné ráno všem, milí čtenáři..

K napsání dnešního postu mě  vyprovokoval rozhovor dvou paní pokladních ,které kritizovaly dnešní děti a mládež..Jedna paní ve věku mé maminky,druhá slečna,mladší než já..
Předešlé dny jsem poslouchala další kritiky nejrůznějších lidí,jak ten dělá "blbě" to a ten zas ono..

Milí zlatí já vás zastavím..
Co děláte špatně vy?
Ukážu vám to na mém příkladu..Můj starší syn je divoký,nespoutaný,někdy pěkně drzý(upřímný) a občas ve škole mluví sprostě a pere se..
Hodně z těchto vlastností mám i já,ale už s nimi samozřejmě umím pracovat..Navíc jsem žena..
Představte si,že bych já,která mám co dělat,abych z něho vychovala správného chlapa,respektujícího systém(problém i pro mě,co se obecných pravidel týče),představte si,že bych vám teď tady dělala přednášky a vynášela soudy,jak se vychovávají děti a co děláte špatně..
Pro mě absolutně absurdní představa,pro většinu lidí norma..
Raději, než aby se zaměřili na zmírňování svých nedostatků,zlepšovali vztah s dětmi,s partnerem a nejbližšími budou neustále kritizovat a upozorňovat na chyby ostatních..

Jak to v praxi vypadá?
Paní učitelka mi zavolá,že moje dítě mluvilo ve škole sprostě..Většina rodičů děcka seřvou na dvě doby..Já protože o sobě vím,že jsem cholerický excentrický typ a v případech vypjatých mi nadávka ujede i před potomkem vím,že za tohle můžu seřvat akorát tak sebe,protože jsem ho to svým chováním naučila..
Samozřejmě mu domluvím a řeknu,že to správné není..

Tatínkové,kteří neustále ponižují své manželky,neřku-li na nich použijí hrubé síly,nemůžou očekávat,že se jejich synové budou k ženám chovat s úctou a láskou,stejně jako maminky,které sledují jen seriály,zajímají se o drby a vlastní život neřeší,nemohou vychovat slečny,které budou skvělé manželky a partnerky...

Tohle jsem už samozřejmě přehnala,protože všichni dobře víme,že naši rodiče nám ukazují co bychom si přáli dělat jinak a také to mnohdy jinak děláme..Jen jsem vám chtěla ukázat ten začarovaný kruh..
Pokud budeme jen nadávat a kritizovat ostatní,tak nejen,že roste naše nespokojenost,ale sami nehledáme své chyby a neposouváme se dál..Nemáme na to prostor a čas..žijeme životy ostatních..

Každý má právo na vlastní názor,tak jako vy máte právo vyjádřit ten svůj..
Nezdržujte se prosím vás kritizováním ostatních..Všichni děláme chyby a je to normální a lidské..
Pokud si vybudujeme sebereflexi a naučíme se hodnotit,soudit a hlavně napravovat své vlastní chyby,tak se nám otevře cesta,kterou si sami budeme utvářet,tak jak se nám líbí a staneme se spokojenějšími..
Vím o tom své věřte mi..
Pokaždé když se mi stane,že moc koukám a hodnotím v sobě co se děje kolem a u jiných ,jsem pak velmi unavená a otrávená..
Jakmile se navrátím k sobě a snažím se nějakou svou nedokonalost proměňovat,ať je mi lépe a okamžitě se to odrazí i v rodině..
Máma a žena je základ,který když přestane laskavě fungovat,tak se bortí celý dům...
Ale to vy už všechno přece víte..

Kdykoliv se nám něco nelíbí na jiných,zkusme se postavit před zrcadlo a říct si proč se nás to dotýká a co nás na tom tak provokuje,třeba příjdeme na dalšího svého kostlivce,kterého můžeme na naší cestě nechat v klidu sedět u cesty,aby už nešel s námi..

Přeji vám krásné dny
s láskou a úctou
Bi

úterý 17. června 2014

Všechno má svůj čas..

Zdroj Pinterest

Krásné ráno moji milí čtenáři..
Ráda bych se dnes s vámi podělila o jeden skvělý zážitek,který jsem před nedávnem prožila..
Před pár týdny mi zazvonil telefon a ozval se milý hlas,který mi oznamoval
"Dobrý den,dělala jsem pořádek v životopisech a narazila na ten váš,máte teď práci,nebo už to není aktuální?"
Já na to:"práci mám,ale aktuální to stále je,protože se k vám snažím dostat už 5 let a práci mám takovou,že bych zvládala obojí"..
Hlas:"dobře,přijďte tedy na výběrové řízení,které se koná....."

A tím to všechno začalo..
Tento telefon proběhl,když jsem byla zavalena spoustou úkolů,ale ta euforie z toho,že se mi sami ozvali z mé vysněné práce byla natolik silná,že jsem si naprosto jasně dokázala představit,jak všechno zvládám..
Každopádně telefon byl první krok..
Následoval pohovor,který byl velmi příjemný,v přátelském a veselém duchu..
Na konci výběrového řízení jsem se dozvěděla,že by mě vzali hned,ale bohužel nemám potřebný kurz..
Milá paní mi dala odkazy na agentury,kde kurzy dělají s tím,že se mi ozve během příštího týdne po výběrovém řízení a domluvíme se co dál..

Když jsem odjížděla z pohovoru,vzpomněla jsem si na všechno to úsilí,které jsem věnovala tomu,abych mohla dělat asistenční službu,právě u této agentury,vzpomněla jsem si,jak jsem jezdila na přípravná školení zdravotních klaunů (nezapomenutelné zážitky),i na to,jak mě právě do této agentury před pěti lety přijali i bez kurzu,protože nutně potřebovali a já to měla dodělávat za provozu a v den kdy jsem měla nastoupit jsem zjistila,že jsem těhotná..
Nenastoupila jsem..
Následovalo náročné manželství-opravdu velký životní kurz..

Právě z této agentury mi volali a právě tam mi řekli,že nemohu nastoupit,protože nemám potřebné vzdělání..
Netrápila jsem se,nechala jsem to tak..
Ve výběrovém řízení jsem byla první a následovalo dalších cca 30 uchazečů,kteří potřebné kurzy měli..
Dělala jsem si dál svou práci a moc nedoufala,že by to tentokrát klaplo..

Další týden následoval opět telefon od milé paní,která mi oznamovala,že by mě moc chtěla a jestli už jsem koukala na ty kurzy..
Kolečko se roztočilo..
Kurz začal v tom týdnu,ale volala jsem a přijali mě o den později,protože měli místo,hlídání dětí domluveno během pár hodin,můj šéf,který byl v Moskvě mi jedno větě odpověděl,abych okamžitě nastoupila studium,když jsem mu popsala svou situaci..
Všechno do sebe krásně zapadlo,bez komplikací a překážek..

Čekala jsem 5 let,aby se mi mohlo začít plnit jedno z mých přání..
Jezdím na kurz sociálního pracovníka a pokaždé,když poslouchám příběhy našich milých vyučujících si více a více uvědomuji,že všechna přání se nám splní v pravý čas..
Za těch pět let jsem prošla spoustou situací,které mě v mé nastávající práci posílí..
Musela jsem si je projít,abych pochopila,musela jsem si počkat 5 let,abych si prošla čím jsem měla..

Plní se mi další sen,který na mě čekal v růžovém kufru,až budu dost velká na to,abych  si ho mohla vyzvednout..
Přejte si cokoliv chcete a věřte,že každé přání se vám splní v pravý čas..

Držte mi palce, prosím vás a  já budu myslet na vás a vaše přání ,které na vás zatím čekají v řadě,aby jste si je v pravou chvíli mohli vyzvednout..
Krásné dny...

S láskou a vděčností
Bi

sobota 31. května 2014

Vkladači myšlenek..

Zdroj Pinterest

Krásné nedělní ráno..

Dnes bych se ráda opět zabývala tématem lidských slov..
Tento pátek jsem shlédla velmi zajímavý a působivý film -Počátek..
Hlavní hrdina filmu se zabývá nabouráváním do mysli jiných lidí, pomocí snů a jeho poslední úkol v tomto příběhu má být vložení myšlenky..
Spočívalo to v tom,aby on a jeho kolegové vykonstruovali ve snu tak uvěřitelný příběh,aby osoba,u které mělo dojít ke změně,jakoby na "vloženou" myšlenku přišla sama..
Hloupost řeknete si třeba..
V posledních týdnech jsem se setkala s pár lidmi, kteří se mi snažili "vkládat" myšlenky a to za bdělého stavu..
Až po shlédnutí tohoto filmu jsem si opět vše dala do souvislostí..
Slova a myšlenky mají opravdu obrovskou moc..
Někdy v nás vyvolávají klid, jako nádherná mořská hladina po dešti a jindy nás popudí a rozbouří v nás emoce..
"Vkládání" myšlenek za bdělého stavu je pro mě každý názor či informace,kterou se rozhodnu přijmout od jiného člověka..
Pokud uvěřím tomu, že gel na celulitidu stačí jen mazat a vše se zázračně ztratí,tak se nemůže stát nic horšího,že budu třeba časem zklamaná,že se tak nestalo..
Pokud vám ale někdo řekne,že váš přítel, přítelkyně vás podvádí,že vaše kamarádka o vás mluví zle, že vaši rodiče vás nemají rádi, že jste vážně nemocní,tak jsou to "vkládání" hodně nebezpečná je velmi důležité,jak s nimi naložíme..
Pokud těmto"vložením" uvěříme,tak mohou mít pro nás až fatální dopady..
Rozpady vztahů,velké sváry v rodině,ukončená přátelství a nemoci..
Takovou obrovskou moc má lidské slovo..
A proč?
Protože mu lidé tuto moc přisoudili a hlavně se ho naučili zneužívat..
Pokud se mi snaží někdo "vložit" myšlenky,které se mi nelíbí,snažím se nevytvářet si domněnky a hlavně chci za každou cenu poznat pravdu,ať je jakákoliv..
Jdu i do konfrontace a konfliktu,abych pochopila..
V minulých týdnech jsem se tedy zdokonalovala odmítat myšlenky "vkladačů" a s tím se snoubí dovednost,umět přijímat kritiku a respektovat názor jiného,i když s ním nesouhlasíme a o jeho "vložení"nestojíme..

Stále musím myslet na Čtyři dohody,kdy pan Jaroslav Dušek ve svém divadelním pojetí velmi komicky předváděl první dohodu-nehřešte slovem a další dohodu-nevytvářejte si domněnky..
Spoustu lidí se smálo a někteří,včetně mě plakali,protože si začali uvědomovat tu sílu a zodpovědnost za každé písmenko,které z našich úst vychází..
Slovo je obrovský dar,ale také velmi nebezpečný nástroj..
Moc vás tedy prosím,dávejte si dobrý pozor s jakým záměrem svá slova používáte a také si dejte pozor na "vkladače"..
Dobře si vybírejte čemu uvěříte a jak budete reagovat na myšlenky a slova,která se vám zrovna nelíbí..

To co vydáváme,tak se nám vrací zpět,ať už jsou to naše  myšlenky či slova,která říkáme..
Chcete li mít ve svém životě lásku-zkuste láskyplně přemýšlet a hovořit..
Sama pak zaplaví váš život..
Zkouším to dnes a denně..Jsem s vámi na cestě..

Krásnou neděli..
Bi

čtvrtek 22. května 2014

Sama za sebe..


Krásné ráno moji milí čtenáři..

K napsání dnešního příspěvku mě vyprovokoval  ranní článek,který jsem si přečetla na fb..
Pokud budete mít zájem čtěte zde.
Jedná se o to,že článek vcelku trefně vystihuje uvažování většiny lidí..
Jak jsou manipulovatelní a ovlivnitelní..
Teprve dnes jsem opravdu pochopila,proč se můj přítel občas vzteká,když mu sděluji názory jiných lidí,které mě třeba zaujaly..
Bojí se,abych nepropadla nějakému klamu, návodu, názoru, který nebude až tak v souladu se mnou samotnou..
Podle tohoto článku,bych měla zjišťovat kolikrát za měsíc se milují mí přátelé a snažit se je trumfnout,abych jim nezáviděla,cítila se atraktivnější a pozor teď to přijde- Šťastnější!!!!!
Rozumějte,vůbec nekritizuji autora článku,ani jeho postoje,už dávno lidi nesoudím,jen jsem si uvědomila,že spousta lidí opravdu čte tyto články a snaží se podle nich řídit v dobré víře,že jim bude lépe a udělá je to spokojenějšími..
Každý hledáme svou cestu,jak být šťastný,ale neměli bychom zapomínat na to,že jsme originály,tudíž všichni potřebujeme individuální přístup..
Kdo nám tento přístup dá?
Jedině my sami..Jen my sami přece víme nejlépe,co je pro nás přijatelné a co už ne..
Jen my sami nejlépe víme co nám dělá radost a navozuje pocity štěstí a pohody..
Je dobré číst,vzdělávat se,absolvovat kurzy osobního rozvoje,ale vybírejte si z přijatých informací jen to,co má význam pro váš další vývoj..
Ostatní nechejte odplynout..
Minulou neděli jsem měla vzácnou příležitost vidět na živo představení Čtyři dohody v podání fenomenálního Jarouška Duška..
Představení trvá skoro tři hodiny..Moudrostí indiánů se díky panu Duškovi zabývám už dlouhý čas..
Vždy mě však něčím překvapí a šokuje..
Nemá cenu popisovat toto nepopsatelné představení..to se musí zažít..
Každopádně jsem vám tím chtěla sdělit to,že i když představení bylo opravdu dlouhé,tak ve mě ulpěla velká spousta myšlenek,které jsem měla spojené i s nějakou emocí  a spoustu jiných se mě ani nedotklo..
"vytáhla"jsem si,co jsem potřebovala já pro svůj další posun a vývoj..
Každý jsme tady sám za sebe..
Přijměte prosím konečně zodpovědnost za svoje životy a přestaňte poslouchat všechny návody světa ,jak být šťastný,jak být víc sexy,víc usměvavý,víc komunikativní....
Vzdělávejte se,zajímejte se,radujte se z toho procesu,ale vybírejte si to co je pro vás přijatelné a v čem je vám dobře a ne slepě následujte pokyny "učitelů"..
Každý potřebujeme svůj návod,své myšlenky,své zážitky a prožitky,ať je nám krásně..

Mě osobně se dotýkají myšlenky pana Duška..
Některé ulpí a pracují,některé odplynou nepovšimnuty..
Pro malou inspiraci můžete shlédnout Jarouškův "návod",jak být sám sebou..



Přeji vám krásný den a buďte prosím sami za sebe..
S láskou Bi

neděle 18. května 2014

Spolu-práce...Coworking..

Zdroj Pinterest

Krásné nedělní ráno milí čtenáři..

Dnes bych vám ráda trochu blíže přiblížila jeden z projektů,ke kterému jsem byla shodou šťastných "náhod"přizvána a kterým jsem docela nadšená..
Takže pěkně od začátku..
Začala jsem před pár měsíci pracovat v nové práci pro mého kamaráda Davida..
Jednoho dne mi zatelefonoval a požádal mě,ať si najdu odkazy na slovo coworking ,že by ho zajímalo co na to říkám..
Nemám moc ráda anglická slova..byla jsem docela skeptická,ovšem pouze do chvíle,než jsem zjistila ,co vlastně coworking znamená a co všechno tento kostrbatý anglický pojem skrývá..
Co to je vlastně coworking?
Mým pohledem nadčasová myšlenka,kdy lidé sdílí jeden prostor,mohou si zde pronajmout stůl,kancelář,zasedací místnost,pracovat,zvát si klienty,pořádat kurzy osobního rozvoje a workshopy..
Na každém správném coworkingovém místě je také prostor pro děti a jejich potřeby,tudíž tento skvělý projekt umožňuje pracovat i maminkám,které mají menší děti a nechtějí je ještě dávat do školek..
Coworkingová centra a prostory mají velké výhody i jakési komunity,kde docházejí lidé nejrůznějších profesí a podle potřeby si mohou pracovně i osobně vypomáhat..
Také se mi velmi líbí sociální rozměr těchto center..
Setkávání lidí,kteří jinak třeba pracují doma,nebo po kavárnách..
V běžném životě by se třeba nikdy nedali do řeči,ale v kavárně či  kuchyňce takového centra jistě pár slov prohodíte a můžete potkat nové spolupracovníky a nebo nové přátele:-)
Myšlenka  a zhmotňování její podoby má neomezené možnosti ..Tedy pro mě:-)

Jak to vypadá v realitě?
David mě seznámil se dvěma úžasnými Markétami,které začaly tuto myšlenku propagovat a realizovat v našem městě,kde žijeme..
Myslím ,že jsme si s holkama docela sedly a začaly jsme malý coworking-spolu-práci pomaličku oblékat do barevných hadříků,aby se u nás ve městě líbil a mohl začít pomaličku růst..
Minulý týden jsme my čtyři zorganizovali první coworkingové setkání,abychom zjistili,jaký je o toto téma u nás v regionu zájem,dali prostor novým nápadům a případným spolupracovníkům..
Hledáme vhodné prostory,také webaře a grafika..
Jsme v procesu tvorby a ten je vždy jeden z  nejinspirativnějších momentů na každé akci..
Právě tvorba,proces,vymýšlení,to mě vždycky baví nejvíc..
Hledat nové podoby,jiné rozměry..Stále je kam jít..Obzvláště,když se naše snažení týká spolu-práce..
Pokud Vás toto téma zaujalo, přidávám pár odkazů z našeho regionu,aby jste se mohli podívat..

Viva-Ostrava
Naše místo-Havířov..

A co vy?
Zaujalo vás toto téma?
Máte zkušenosti s coworkingem?
Navštívili jste,nebo navštěvujete takové místo?
Jaké jsou vaše dojmy?
Chcete se přidat?

Přeji Vám krásný den a spoustu tvořivé a inspirativní spolu-práce s kýmkoliv a na čemkoliv..
S láskou Bi


úterý 13. května 2014

Pár šťastných chvilek..

zdroj Pinterest

Krásný den vám všem..

K napsání tohoto příspěvku mě inspirovala vůně...
Jaká?
Vůně aviváže...
Když jsem před pár dny na slunci věšela prádlo a ucítila tu nádhernou vůni aviváže,vzpomněla jsem si na krásné příspěvky u Vivi na Vintage blogu,kde prezentuje čas od času svých 5 šťastných věcí.-)
Můžete číst zde..

Uvědomila jsem si,že já své štěstí necítím momentálně přes věci,ale přes prožitky..
ta vůně čerstvě vypraného prádla mísící se sluncem a zpěvem ptáků,byl pro mě takový zážitek ,že jsem opravdu byla nucena zavřít oči a vnímat ten komplet okamžitě,tady a teď,protože za pár minut už nebude..

Takže vám napíšu svých pár momentálních šťastných prožitků.
Ještě není konec dne,ale i tak jsem stačila prožít hodně pěkného..

Ranní loučení s mými syny plné pusinek a objímání,
věšení voňavého prádla,
povídání s mým tatínkem,
oběd s mou sestřenicí,
květináč za oknem plný macešek od mojí maminky
slunečná vůně mého parfému

Každý den se můžeme radovat z tolika věcí,jen někdy to jde pěkně ztuha..
Jak jste na tom s radostí vy?
Co vás činí šťastnými?
Umíte si všimnout toho pocitu radosti,když vás zašimrá v břiše?

Mějte krásný den a radujte se stále máme proč..
Bi

neděle 11. května 2014

Vzpomínání..

Krásné dopoledne..
Dnes ráno jsem pocítila velkou potřebu si k vaření pustit nějakou hudbu..
Nic zvláštního řeknete si..Má to asi každý..
Chtěla jsem ale něco ne jen tak halabala pracovního,ale něco krásného co mě pohladí a povzbudí, rozproudí ve mě lásku a pohodu..
Vyslala jsem přání,abych takovou hudbu k sobě přitáhla a okamžitě jsem si vzpomněla na Javory,které jsem neslyšela už opravdu hodně dlouho,možná snad i několik let..
Hned po vyslechnutí první písně jsem pocítila přesně to,po čem jsem toužila:-)
Na koncertě této skupiny jsem byla několikrát a vždy to pro měl byl neskutečný emotivní,nezapomenutelný zážitek..
Dodnes si pamatuji náladu toho dne,vůni kolem mě a ty nádherné pocity ve mě,které jejich hudba ve mě vyvolává..
Má duše si vše uložila do buněčné paměti a mám to v sobě archivováno, jako v knihovně..
Stačí přijít a podle potřeby vytáhnout uloženou nádheru..

Pro vás kdo neznají vkládám malou ochutnávku..
Pro vás kdo znáte,zkuste si vzpomenout ,jak jste si cítili u jejich hudby a na jejich koncertech..
Určitě vám bude příjemně..

Píseň Eržika

                                                     Píseň-Až jednou červánky

Máte i vy,nějaké podobné spojení?
Máte i vy hudbu,která vám udělá tak dobře,že se naprosto rozplynete v prostoru samým blahem?:-)

Posílám velký ,spokojený a blažený úsměv vám všem ..
Přeji klidnou a pohodovou neděli..
S láskou Bi