Síla rozhodování

Zdroj Pinterest

Před nedávnem jsem měla zajímavý zážitek. byla u mě přítelkyně,kterou znám již 15 let.Sdílely jsem spolu jednu dobu společnou domácnost.Znám ji velmi dobře. Jsme jako sestry.

 Avšak tentokrát jsem uviděla věc,kterou jsem dříve nechtěla, nebo neuměla vidět. Má milá přítelkyně má veliký problém s rozhodováním.

Nejedná se o malé věci, jako třeba jakou zubní pastu si koupit, ale má problém se rozhodnout kam a s kým jet, kde a kdy a dokáže si svou nerozhodností "zavařit" a zkazit doslova půl dne, protože stále vymýšlí tu "nejlepší " variantu a ještě potřebuje názory okolí,v tomto případě mě.

Díky této nerozhodnosti si velmi často komplikuje život,protože se dostává do velkého tlaku,chodí často pozdě, ujíždí jí spoje a propadávají již zaplacené jízdenky, protože často pochybuje o správnosti svého rozhodnutí.Tak dlouho přemýšlí,až spoustu situací prošvihne a pak má opět důvod mít špatnou náladu,protože to vlastně nedopadlo podle očekávání.

Začaly jsme se spolu tomuto tématu intenzivně věnovat  a zjistily jsme následující.

Naše nerozhodnost často pramení z mládí, kdy za nás neustále rozhodovali jiní a nemuseli jsme přebírat zodpovědnost za svůj život a svá rozhodnutí.

Rozhodovali rodiče.Někdy je to pěkně štvalo a my převzali model, že rozhodování je nepříjemné a těžké.Vyčerpávající a zdlouhavé.

Pokud jsme plynule a příkladem nepřešli k žití vlastního života (což je nás většina), pak ke svému rozhodování potřebujeme stále názory jiných. V tomto momentě však nabíhá začarovaný kruh, protože čím více názorů vyslechneme, tak se stáváme ještě více nerozhodnými.

Dalším důvodem nerozhodnosti může být touha po dokonalosti, tzv perfekcionismus.

Máme několik možností a žádná nám není dost dobrá.

Když už se konečně rozhodneme, stejně pak pochybujeme, jestli naše volba byla správná a ta nejlepší.

Dnešní doba je plná možností.

Zadáte si do vyhledávače název zboží,vyjede Vám X stránek,kde ho najdete, stovky recenzí a Vy si máte vybrat. Máte se rozhodnout.

Přijdete do bankomatu, zadáte výběr 2000kč a vyjedou Vám 3 možnosti, jaké bankovky můžete dostat.Pokud jste nerozhodní,začnete zmatkovat a tvoří se řada, která za Vámi nespokojeně pomlaskává. Dostáváte se do tlaku, aby byl klid na něco rychle kliknete, zvolíte možnost bez přemýšlení a další dvě hodiny přemýšlíte nad tím, že ta jiná možnost byla lepší, protože tu velkou bankovku Vám nikde nechtějí rozměnit.

Měla jsem to dřív stejně.

Nedokázala jsem nést následky svých činů a rozhodnutí,byla jsem oběť a proto jsem se neustále dostávala do tlaku a byla nespokojená.

Nechávala jsem jiné lidi,aby mi radili, manipulovali mnou a rozhodovali za mě. 

Neustále mi přicházely zkoušky tohoto typu, než jsem pochopila,že jediný kdo nejlépe ví co má udělat jak se rozhodnout jsem já sama, protože se přece znám nejlépe.

Přestala jsem se bát následků špatných rozhodnutí, protože pro mě se stala všechna rozhodnutí dost dobrými a věřila jsem,že je to  to nejlepší pro mě a mé okolí.

Nejsou špatná rozhodnutí! Každé nás někam dovede a naučí něco ,co v dané chvíli potřebujeme vědět.

Zkuste uvěřit sami sobě a svému úsudku.

Jak se to dělá?

Trénujete!

Když dlouho nechodím na hodiny yogy, pak v žádném případě nejsem schopna udělat ásány s takovou lehkostí jako dřív.Až po několika lekcích se to povede a já konečně cítím pocit uvolnění a klidu.

Tak je to i s rozhodováním.Začínejte na malých,jako je třeba druh chleba,  který koupíte k večeři, pokračujte přes náročnější, jestli máte danému člověku napsat, nebo říct své pocity, až dojdete do stadia absolutní důvěry v sama sebe a už jen zavřete oči zeptáte, jak se rozhodnout?

Co Vás první napadne uděláte.

Zdá se Vám to moc jednoduché, na to aby to mohlo fungovat?

V jednoduchosti je krása, jak říká klasik.

To my lidé máme stále tendence si vše komplikovat a moc nad vším přemýšlet a laborovat.

Nehledejte důvody své nerozhodnosti.

Prostě začněte trénovat a pomalu se rozhodovat.Sami za sebe.Bez nikoho.

Je to fakt  super pocit.

Velká svoboda.Prostě Freeeee.

S láskou rozhodná Bi 

Odhozené berličky aneb pozor na duchovní pastičky

Zdroj Pinterest

Když jsem nastoupila cestu alternativy a duchovna, to je už dobrých 20 let, měla jsem stále tendence hledat víru, bod, myšlenku,knihu, nebo spolek či terapeuta, který bude přímo pro mě.

Stále dokola jsem četla stohy knih, ze kterých mi v hlavě ulpělo pár vět, dokola jsem trénovala nejrůznější afirmace a pozitivní myšlení.

Vzývala anděly při každé příležitosti.Naučila se chápat čísla a jejich souvislosti.

Také jsem často hledala výmluvy svého občas pěkně zpackaného života. Mohla za to karma, špatný číselný rok a také to, že jsem v minulých životech dozajista hodně ubližovala.A nejvíc za všechno mé trápení mohli všichni kolem.

Hledala jsem celou dobu víru, která by mi pomohla pochopit,proč vlastně tak hrozný život mám.

Chvíli to byl Budhismus, potom Bůh  a také třeba Osho, ke kterým jsem se upínala a lpěla na každé jejich myšlence.

Velice mě iritovaly věty typu: Nechej věci plynout.Užívej si přítomnost.Vše je, jak má být.

Došla jsem do bodu, kdy nejsem schopna číst žádné duchovní knihy a ani návody jak žít.

Pochopila jsem,že všechny věci kolem  duchovna jsou skvělým výukovým materiálem, pokud vše bereme, jako proces vzdělávání a sebezdokonalování.

Jako v každé škole  přijdou ale závěrečné zkoušky, maturita a nebo doktorát.

V běžném životě následuje v ideálním případě pracovní poměr, který odpovídá našemu dosavadnímu studijnímu zaměření.

Po studijní prací se v tomto případě stává život sám.Obyčejný, každodenní život, ve kterém jsem nyní nucena praktikovat své dovednosti a naučenou látku.

Reparátů jsem dělala spousty a určitě mě ještě mnoho čeká, každopádně berle v podobě moudrých knih plných moudrých rad,terapií a terapeutů zatím leží v koutě.

Jsem neskutečně šťastná,že jsem se po dlouhých dvaceti letech, naučila chodit sama za sebe.

Každý správný učitel, terapeut a léčitel směřuje své žáky a následovníky k tomu, aby složili zkoušky a byli rádci a pomocníky sami  sobě.

Bohužel je i v duchovní a alternativní oblasti spousta lidí, kteří zneužívají lidské slabosti a vytváří závislostní vztahy, kdy klient nabývá dojmu,že bez této terapie, nebo určitého duchovního vůdce nezvládne cestu ke šťastnému životu.

Buďte prosím opatrní.

Slyším a vidím tyto příběhy den co den.Stále jsou lidé,kteří jsou ochotni investovat tisíce, aby je někdo jiný "zachránil", protože se bojí vlastní zodpovědnosti za vlastní život.A na druhé straně pak stojí spousta "duchovních vůdců", kteří této zkušenosti rádi využívají.

Vím,že každý máme svůj čas, který potřebujeme k odhození berliček.

Jen si moc přeji,aby jste věděli a uvěřili, že to opravdu jde a funguje.

Pokud se stanete "terapeutem"sami sobě a uvěříte ve své schopnosti,které všichni máme a také v to, že jediný kdo Vás dokáže zachránit ,jste jedině Vy sami, pocítíte obrovskou sílu a svobodu, protože se ocitnete v absolutním klidu a bezpečí, který se rozprostře ve Vašem srdci a nezničí ho žádná bouře,která kolem Vás bude probíhat.

Moc nám všem přeji,aby naše berličky zůstaly stát pěkně v koutě, jako němá vzpomínka na naši výuku, bez toho abychom se museli často opírat.

 Krásné dny v lásce

Bi

Happy:-)

Poslední hodiny,dny a troufám si napsat,že i týdny opravdu stojí za to.

Ta krása, pohoda a radost, kterou denně prožívám se nedá popsat.

Po dlouhých letech hledání a usilovného "duchovního a alternativního" studia,jsem se konečně dostala do fáze prožívání a absolutního zjednodušení.

Všichni chceme stále prožívat velké věci, psát knihy,řídit velké podniky, létat ke hvězdám a naprosto zapomeneme na malé zázraky,které se nám dějí každý den, každou vteřinu a právě teď.

Právě teď mě olizuje kočka a uraženě odchází,protože se jí nevěnuji:-).

Ráda bych se toto léto a možná ne jen léto, věnovala těm každodenním maličkostem, které  nás všechny můžou činit šťastnými.Pokud si myslíte, že radostný život je jen pro vyvolené,tak se hodně pletete.

Netvrdím,že to někdy není fuška uvidět aspoň ty malé pidi radůstky,ale zkuste to.

Radost je cesta a stačí jen vykročit.

A co dělá momentálně radost mě?

Krásně strávená noc vedle mého maličkého synka, který se mi včera propašoval do postele,

Pobíhající kočka Timea, která mi neustále sundává z oken záclony, nové šaty za 50 kč,které jsem včera "ulovila", nebo ranní káva s kamarádkou, která k nám přijela na dovolenou.

Štěstí a radost nejsou výsadou léta a krásných dní.

Je to nastavení mysli a chuť věci prožívat úplně a zcela.Zkuste na to myslet, když vám v hlavě poběží ty staré smutné programy typu  "venku prší, to je ale škaredě, to je zase den"

Moc mě zajímá, jak se umíte radovat vy a jaké maličkosti všedního dne těšívás?

Přeji vám všem krásný den a zkuste to dnes nově a jinak.

Změna je život a jakákoli změna je začátkem něčeho nového a úžasného.

Dnes jsem se rozhodla svůj den prožít s radostí a to stejné přeji i vám.

Bi

Příběh o ženě, která se stala stromem

Zdroj Pinterst

Uprostřed louky, na krásném kopečku, poblíž nádherné kapličky stál strom.Stál tady přes sto let.

Zažil mnohé a na mnohé se stále těšil. Byl překrásný, košatý, pevný a stále zelený.Měl skvělý výhled na kraj a rád poslouchal poutníky,kteří přicházeli ke kapli, aby se pomodlili, nebo vyzpovídali. Někteří jen obdivovali jejich společnou krásu. Kaplička i strom měli velmi rádi lidi.Všechny bez rozdílu. Nesoudili je, nehodnotili, ani jim neudíleli rady, jak už to v našem lidském světě bývá.

Stáli v tichosti na svých místech, jako věční pozorovatelé a jen přijímali a vnímali věci kolem.

Často se stávalo, že lidé přišli jen ke kapličce, položili k ní spoustu květin, vyzpovídali se ze svých trápení a stromu, který stál opodál si vůbec nevšímali.Ke kapličce přicházeli milenci, aby posvětili svou lásku a usedali na lavičku, která byla hned vedle ní. Strom jim sloužil pouze jako slunečník, který je schoval před sluncem.Kapličku lidé opečovávali, zdobili a uctívali. Blízkého stromu si nikdo z lidí moc nevšímal. Brali ho, jako samozřejmost.

I přes to všechno, strom lidi miloval. Necítil smutek, že si ho nevšímají. Nežárlil na kapli, že mu krade jejich přízeň.  Byl to moudrý stoletý strom, který zažil války, pohromy, sucha, potopy, velké bouře, ale i krásná období radosti a štěstí.

Za ta dlouhá léta viděl spoustu utrpení a žalu, ale také mnoho odpouštění a lásky.

Viděl čeho jsou lidé schopni. Jak si dokážou ubližovat a navzájem se zraňovat, také byl ale mnohokrát svědkem nádherných příběhů plných lásky a odpuštění. Již dobře věděl, že každá válka jednou skončí, tak jako každý spor. Byl si jist, že po každé bouři opět vyjde slunce. A tak tu stál ve své moudrosti a velikosti již přes sto let. Stále v plné síle a připravený pomáhat každému, kdo o pomoc požádá.

Jednoho krásného slunečného dne přiběhla na louku žena.Utíkala celou cestu, v ruce kytici a poklekla před kapli.Dlouho před ní plakala a modlila se.Prosila o pomoc.Měla mnoho trápení s lidmi. Hledala útěchu v modlitbách, ale to mnohdy nepomáhalo.Chtěla žít šťastný život a nevěděla jak. Cesta se jí zdála příliš složitá.

Vyčerpaná pláčem a horkým sluncem, ulehla do trávy pod strom. Bylo jí tam tak dobře.Ve stínu těch nádherných bohatých větví. Na chvíli usnula v trávě. Byl to jen kratičký spánek. Zdálo se jí, že její paže objímají strom. Ten sen byl tak živý, až leknutím procitla a štípala se do ruky, aby si uvědomila, co je vlastně realita. Na louce nikdo nebyl. Jen ona, kaple a velký strom, který byl připraven pomoci.Vstala a rozhodla se to zkusit.Vyzkoušela už všechno možné, aby byla šťastná a zatím bez úspěchu, tak proč ne tohle. Přistoupila ke stromu a opatrně začala prsty zkoumat jeho kůru.Byla drsná,ale i tak příjemná.Přitiskla pomalu tvář k obrovskému kmenu.Nádherně voněl a chladil její rozpálené tváře a opuchlé oči. Roztáhla své ruce a strom objala,jako v kratičkém snu,který se jí zdál.Kmen byl tak široký,že nedosáhla na jeho konec.Stála u stromu, objímala ho celou svou bytostí, vnímala jeho vůni a velikost. Strom věděl,že teď přišla ta pravá chvíle pomoci.Žena si svým objetím o ni požádala. Vyslal do svých větví a listů prostý vzkaz, který zaševelil:"staň se stromem".Žena otevřela leknutím oči.Uskočila a rozhlédla se kolem.Nikoho tam neviděla.Pomalu se znovu přiblížila ke stromu a objala ho.Zavřela oči a ucítila obrovskou pevnost ve svých nohou a pažích.Cítila obrovskou sílu a zároveň úlevu.Začínala chápat, co se jí strom snažil říct.Dlouho tam stáli a objímali se.Za to nádherné letní odpoledne plné smutku, žena pochopila mnohé.

Když večer odcházela, vyčerpaná a šťastná,věděla, že kdykoli jí bude úzko, uvědomí si své kořeny, ze kterých vzešla a těmi pro ni jsou rodina a přátelé.Svůj krásný a pevný kmen, který zvládne jakoukoli bouři a nepohodu s vědomím toho, že ví odkud vzešel a kam roste, což jsou pro ni její tělo, mysl a Duše. A také si uvědomí své nádherné a košaté větve, své paže, které dokáží chránit  a pomáhat, objímat i chlácholit, bez hodnocení a posuzování.

I nadále žena s vděčností chodí ke kapli a často jí můžete vidět objímat stromy.

Kdykoli Vám bude úzko,vzpomeňte na ně a STAŇTE SE STROMEM.

Krásné dny v lásce

Bi