pátek 1. července 2016

Příběh o ženě,která se stala stromem

Zdroj Pinterst
Uprostřed louky, na krásném kopečku, poblíž nádherné kapličky stál strom.Stál tady přes sto let.
Zažil mnohé a na mnohé se stále těšil. Byl překrásný, košatý, pevný a stále zelený.Měl skvělý výhled na kraj a rád poslouchal poutníky,kteří přicházeli ke kapli, aby se pomodlili, nebo vyzpovídali. Někteří jen obdivovali jejich společnou krásu. Kaplička i strom měli velmi rádi lidi.Všechny bez rozdílu. Nesoudili je, nehodnotili, ani jim neudíleli rady, jak už to v našem lidském světě bývá.
Stáli v tichosti na svých místech, jako věční pozorovatelé a jen přijímali a vnímali věci kolem.

Často se stávalo, že lidé přišli jen ke kapličce, položili k ní spoustu květin, vyzpovídali se ze svých trápení a stromu, který stál opodál si vůbec nevšímali.Ke kapličce přicházeli milenci, aby posvětili svou lásku a usedali na lavičku, která byla hned vedle ní. Strom jim sloužil pouze jako slunečník, který je schoval před sluncem.Kapličku lidé opečovávali, zdobili a uctívali. Blízkého stromu si nikdo z lidí moc nevšímal. Brali ho, jako samozřejmost.
I přes to všechno, strom lidi miloval. Necítil smutek, že si ho nevšímají. Nežárlil na kapli, že mu krade jejich přízeň.  Byl to moudrý stoletý strom, který zažil války, pohromy, sucha, potopy, velké bouře,ale i krásná období radosti a štěstí.
Za ta dlouhá léta viděl spoustu utrpení a žalu, ale také mnoho odpouštění a lásky.
Viděl čeho jsou lidé schopni.Jak si dokážou ubližovat a navzájem se zraňovat.také byl ale mnohokrát svědkem nádherných příběhů plných lásky a odpuštění.Již dobře věděl,že každá válka jednou skončí, tak jako každý spor. Byl si jist, že po každé bouři opět vyjde slunce. A tak tu stál ve své moudrosti a velikosti již přes sto let. Stále v plné síle a připravený pomáhat každému, kdo o pomoc požádá.

Jednoho krásného slunečného dne přiběhla na louku žena.Utíkala celou cestu, v ruce kytici a poklekla před kapli.Dlouho před ní plakala a modlila se.Prosila o pomoc.Měla mnoho trápení s lidmi. Hledala útěchu v modlitbách, ale to mnohdy nepomáhalo.Chtěla žít šťastný život a nevěděla jak.Cesta se jí zdála příliš složitá.
Vyčerpaná pláčem a horkým sluncem, ulehla do trávy pod strom.Bylo jí tam tak dobře.Ve stínu těch nádherných bohatých větví. Na chvíli usnula v trávě. Byl to jen kratičký spánek. Zdálo se jí,že její paže objímají strom. Ten sen byl tak živý, až leknutím procitla a štípala se do ruky, aby si uvědomila, co je vlastně realita. Na louce nikdo nebyl. Jen ona, kaple a velký strom, který byl připraven pomoci.Vstala a rozhodla se to zkusit.Vyzkoušela už všechno možné, aby byla šťastná a zatím bez úspěchu, tak proč ne tohle. Přistoupila ke stromu a opatrně začala prsty zkoumat jeho kůru.Byla drsná,ale i tak příjemná.Přitiskla pomalu tvář k obrovskému kmenu.Nádherně voněl a chladil její rozpálené tváře a opuchlé oči. Roztáhla své ruce a strom objala,jako v kratičkém snu,který se jí zdál.Kmen byl tak široký,že nedosáhla na jeho konec.Stála u stromu, objímala ho celou svou bytostí, vnímala jeho vůni a velikost. Strom věděl,že teď přišla ta pravá chvíle pomoci.Žena si svým objetím o ni požádala. Vyslal do svých větví a listů prostý vzkaz, který zaševelil:"staň se stromem".Žena otevřela leknutím oči.Uskočila a rozhlédla se kolem.Nikoho tam neviděla.Pomalu se znovu přiblížila ke stromu a objala ho.Zavřela oči a ucítila obrovskou pevnost ve svých nohou a pažích.Cítila obrovskou sílu a zároveň úlevu.Začínala chápat, co se jí strom snažil říct.Dlouho tam stáli a objímali se.Za to nádherné letní odpoledne plné smutku, žena pochopila mnohé.

Když večer odcházela, vyčerpaná a šťastná ,věděla, že kdykoli jí bude úzko,uvědomí si své kořeny,ze kterých vzešla a těmi pro ni jsou rodina a přátelé.Svůj krásný a pevný kmen,který zvládne jakoukoli bouři a nepohodu s vědomím toho ,že ví odkud vzešel a kam roste,což jsou pro ni její tělo, mysl a Duše. A také si uvědomí své nádherné a košaté větve, své paže, které dokáží chránit  a pomáhat,objímat i chlácholit, bez hodnocení a posuzování.
I nadále žena s vděčností chodí ke kapli a často jí můžete vidět objímat stromy.
Kdykoli Vám bude úzko,vzpomeňte na ně a STAŇTE SE STROMEM.


Krásné dny v lásce
Bi

2 komentáře:

  1. Hmmh, nikdo nekomentuje, i když tak hezky píšeš? 😯

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá doktorko. Komentíky mívám spíše na FB, ale lidé moc pocitové a abstraktní věci rozebírat nechtějí..tedy má zkušenost. Děkuji za návštěvy.

      Vymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..