Intuice a bdělost

zdroj Pinterest

Dnes se mi v hlavě honí slovíčka INTUICE a BDĚLOST.

Každý den čteme mnoho nápisů, knih, motivačních citátů, či doporučení na cokoliv. 

Jak se správně stravovat, jak cvičit, jak žít, jak milovat. No a co, řeknete si. 

Je v pořádku, vzdělávat se.

To určitě ano, ALE...

Často se stává, že uvázneme v nějakých univerzálních poučkách o tom, jak bychom se měli nebo neměli chovat, či dokonce, co je a není normální prožívat, až přestaneme poslouchat sami sebe a své pocity. 

Stává se, že v životních situacích hledáme rady všude venku a je jich opravdu hodně, protože "duchovno" a "koučování lidských životů" teď fičí a ve chvíli rozhodování přestáváme jednat za sebe.

V hlavě nám vyskakují podvědomě uložené informace, které ale nesouzní s naší podstatou a hlavně s naším cítěním.

Přichází vnitřní rozpor, protože my cítíme něco jiného, než co by se "správně" mělo udělat.

Bojujeme sami se sebou, protože to, co chceme doopravdy udělat přece není "normální" ani běžné a mnoho lidí by to mohlo vnímat dokonce i jako špatné.

Bojujeme podvědomě a často si to ani nepřiznáme.

Ve většině případů pak uděláme co je "správné" , když to všichni "moudří" tvrdí.

Na chvíli se dostaví pocit úlevy, avšak jen do momentu, než si uvědomíme, že takhle jsme to vlastně vůbec nechtěli, protože to cítíme jinak. 

Udělali jsme co se má, protože jsme chtěli opět vyhovět, být hodní, slušní moudří, úžasní a mnoho dalšího, ale opět jsme to nebyli MY. Často sami sebe ještě potrestáme svými destruktivními myšlenkami o své "domnělé "neschopnosti a hlouposti.

Když už dojdeme ve své sebe reflexi tak daleko, že jsme schopni si tuto skutečnost vůbec přiznat a uvědomit, máme vykročeno k tomu, abychom opět pomalu začali hledat cestu k sobě samému, skrze opouštění dogmat, klišé a doporučení od jiných.

Stáváme se BDĚLÝMI ve svém vnitřním světě a pouštíme k sobě situace, které cítíme podobně.

Přestáváme řešit, jak má vypadat ten opravdový vztah, co je a není "normální", nebo vhodné.

Prostě začneme jednat zcela intuitivně a spontánně, podle svých pocitů a tužeb. 

Beze strachu z chyby, která ve skutečnosti neexistuje.

Přestáváme se bát kritiky z venčí, protože víme, že názory jiných nás mohou mnohému naučit a ukázat nám další možnosti, jak pracovat na sobě.

Bez interakce s okolím se stáváme jen teoretickými vědeckými pracovníky, kteří hledí celý život do skript a doporučení, strachujícími se žít svá vlastní přesvědčení a rozhodnutí. 

Vše, čemu uvěříme, se stává součástí našeho života.

Je velmi dobré uvědomit si, jestli vše čemu jsme uvěřili vychází opravdu z nás samotných, anebo je to jen iluzorní mlha, která nám právě halí naše vlastní JÁ do nečinnosti a pohodlnosti.

Práce na sobě je podle mého cítění, každodenní vnitřní rozhovor, ve kterém nacházím odpovědi na své každodenní otázky a prožitky v běžném životě. 

Sebe analýza je chvíle , kdy si mohu přiznat i své nejbolestivější prohry, bez toho, abych to musela přiznávat komukoliv jinému. 

Přestat lhát sám sobě, je prvním vykročením, jak odhodit masku v běžném životě a postavit se před ostatní obnažený a bdělý. 

Děkuji za tu možnost........

Bi