pátek 7. března 2014

Ženám...

autor pan Petr Noščák
Krásné ráno vám všem..
Sedím v posteli,jím čokoládu a přemýšlím,jak své emoce zaobalit do slov,aby byly pochopeny..
Dnešní den se slavíval ,jako den žen..
Vždycky,když mi někdo v poslední době řekne slovo žena,tak se mi objeví ,porod,slzy,trápení,mateřství,ale také velká síla,láska a pochopení..

Včera se mi stalo něco velmi bolestného..Dostala jsem striktní zákaz vidět a dokonce i slyšet své nevlastní syny..Jejich rodiče si to nepřejí..Bez udání důvodů,bez toho,aby o tom informovali své děti,kterých se to týká se oni "dospělí"rozhodli,že to tak bude..
Přišlo mi naprosto absurdní,že rok po rozvodu budu muset řešit ještě tohle..
S klukama jsem se viděla jen párkrát venku,nebo jsme šli do čajovny.
Vždy jsem si to pěkně užili a nasmáli se..Nikdy jsem je k setkání nenutila..Pokud nechtěli nešli s námi..
Najednou je všemu konec a já byla potrestána pro mě tím nejhorším možným trestem,za něco co ani nevím,že jsem provedla..prostě jen tak z pozice moci..
Probíhala ve mě neskutečná spousta emocí..Zbytečné popisovat..
Nakonec jsem se rozhodla situaci přijmout..Boj není ta správná cesta..Plodil by opět jen boj..
Nechci bojem o ně ubližovat dětem,které si zažily už dva rozvody a ponesou si své zážitky už po celý život..
Velká lekce zbavit se lpění na tom,aby to bylo podle mě,velká lekce odpouštění a smíření..

Moc jsem včera plakala,abych své srdce očistila od té bolesti..
Už se hojí a já pokaždé,když prožívám něco těžkého,tak myslím na vás všechny a říkám si jak vy zvládáte své smutky..
V těchto chvílích pocítím velkou radost z toho ,že jsem žena a mohu s vámi sdílet..
Ženy si navzájem pomáhají,podporují,utěšují se a dávají si sílu a víru..
Mám velkou spoustu přítelkyň,se kterými sdílím jejich životy stále se od nich učím a obdivuji je za jejich postoje a sílu..
Jsou pro mě majáky,kde si na chvíli mohu odpočinout v rozbouřeném moři a hledat cestu poznání..

Drahé ženy..
děkuji vám za svoje příběhy a přeji vám i sobě,abychom vždy s lehkostí,trpělivostí,tolerancí a sílou, dokázaly zvládat vše co nám život přináší,abychom z těchto situací pochopili,že jediným smyslem lidského bytí,je žít šťastný a spokojený život,ve kterém jsme majákem a sluncem samy sobě,v nezávislosti na okolním světě a okolních vlivech..
Zasloužíme si všechny to nejlepší..

Děkuji všem mým drahým přítelkyním,které se mnou včera sdílely mou bolest..

Krásný a veselý den žen

Bi

7 komentářů:

  1. Moje Brigit,
    před měsícem jsem si koupila knihu ,,CHCI ZMĚNIT SVŮJ ŽIVOT, ALE NEMÁM NA TO ČAS,, a mimo jiných pro mě potřebných informací, jsem pochopila, že musím dělat , co mě baví a nelpět na něčem o čem si myslím, že potřebuji.
    Tento týden jsem měla rozhovor přes telefon s otcem Jonáše o tom, že chce s ním jít k psycholožce proto, že se Jonáš chová jinak, než všichni okolo něj a on není schopný respektovat nadřízené, dospělé, pravidla, povinnosti, které by měl plnit. Jeho otec je bezradný a myslí si , že návštěva lékařky pomůže....
    O tomto tématu jsme se bavili někdy na podzim loňského roku a já byla proti, protože si nemyslím, že to pomůže.
    Vím totiž, že můj...náš...syn má dobré jádro a to, že to má s okolím jinak, než standartní populace jeho věku.....no a co....byl takový vždycky, má to tak a upřímně....JE MI TO JEDNO...
    Nebudu už plýtvat svou drahocenou energií na to, abych svého syna zlomila, je to jeho cesta a buď sám najde cestu, nebo mu to tak vyhovuje a to, že to jeho otec nerespektuje....
    Vím, že mě můj syn miluje a já miluji jeho.
    Bavíme se spolu o věcech, které se svým otcem nemůže.
    Né vždycky se mi daří nechat věcem volný průběh, ale když to jde, je to pro mě velmi osvobozující.
    Možná bych se měla k dané situaci chovat jinak, ale necítím to tak a je mi tím pádem dobře.
    Toto je můj malý příběh :)
    S láskou Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko..
      Děkuji Ti za Tvůj příběh..Každý máme své trápení a sdílení moc pomáhá..Děti jsou dar a pokud je s nimi nakládáno jako s majetkem tak ztrácí hodnotu..sebehodnoutu..snažím se,aby mé děti byly štastné..Nejsou vlastně mé:-)doslala jsem jen možnost nějakou dobu s nimi pobýt..je to někdy těžké nechat věci plynout a nic nedělat..dát jim tu důvěru..přitom děti ví nejlépe co a jak..
      Měj krásný den drahá přítelkyně..
      Bi

      Vymazat
  2. Má milá Brigitko

    Myslím si ,že tohle nepotrvá věčně, jednou přijde den kdy se tvoji nevlastní synové budou moci svobodně rozhodnout jestli tě chtějí vidět a kdy a už jim nikdo nebude moci nic diktovat. Asi to potrvá a jestli tě mají rádi, věř že oni si sami cestou zpět jednou najdou , když to nejde teď, zkus se těšit na to jednou.. posílám ti objetí a věř že nikdy se nakonec nejí nic tak horkého jak se navaří.. jen smrt je konečná a s ní člověk nic nenadělá a musí jí přijmout i dkyž to je myslím si to nejtěžší.. uvidíš bude líp pa posílám ti hubana a určitě už nebreč.. je přece MDŽ a dneska :-)) Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dituško milá..
      Děkuji za slova útěchy..Vím,že máš pravdu..Cítím to stejně..dokud žijeme,jde spravit všechno na světě..když je vůle a chtění překoná se vše..uvidíme,kam nás víra v dobrý konec přivede:-)
      Děkuji za hubana,s láskou vracím..Dííííííky..B.

      Vymazat
  3. Zřejmě ti dospělí neunesli fakt že s vámi bylo chlapcům dobře. Závist a žárlivost je to pouze a pouze jejich problém a tím se shazují před svými dětmi sami.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivetko je to možné..
      Důvody mi nebyly sděleny,tak jako dětem..Tím spíše to nasvědčuje tomu co píšete..čas ukáže..nechávám situaci plynout tak jak má..někam nás to všechny dovede..
      Děkuji za podporu a názor..
      Přeji Vám krásný den..
      Bi

      Vymazat
  4. Bi, má milá, to je mi moc líto, vím jak máš kluky ráda .... ale neboj, v jejich srdcích budeš mít pořád místo ... to zaslepení rodiče neovlivní .... a co ty víš ..... třebas bude po čase všechno zase úplně jinak a kluky zase uvidíš ..... hlavní je neztratit víru !!!! Marki

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..