neděle 22. února 2015
Příběh o žebrákovi..
Byl chladný večer a ona dost unavená,ospalá a zmrzlá..
Rozhodla se využít čas a zajet nakoupit pár potřebných věcí,než se jí vrátí starší syn z cest..
Na zadním sedadla auta štěbetal mladší synek..Moc nevnímala co říká..Jen si prozpěvoval..
Usmívala se..
Byla ráda,že je mu dobře a je šťastný..
Nákup zvládli rychle,dokonce stihli i jízdu na dětské lokomotivě,protože její malý miláček si to moc přál..
Když vyšli a parkoviště,bylo sychravo a studeno..opravdu moc se těšila do teplé postele..
Maličký se usadil do auta a zrovna,když usedala ona,přistoupil k jejím dveřím žebrák..
Špinavý,na dálku čpěl..
Velmi vlídným a nečekaně příjemným hlasem ji pozdravil a požádal o pár drobných..
Slyšela sama sebe,jak mu říká"nezlobte se,ale žádné peníze Vám nedám,nechci,aby jste si za ně koupil alkohol"..spěchala..neměla čas ani chuť to řešit..
Zavřela dveře a viděla muže,který byl ve věku její tatínka,jeho smutný pohled při jejím odjezdu a to jak bezradně se začal rozhlížet kolem,aby oslovil někoho dalšího..
Seděla se svým dítětem v teplém vyhřátém autě,byla čistá voňavá,měla hezké šaty,mají s dětmi co jíst a bydlí v krásném bytě..
Cítila se velice špatně a po tvářích jí začaly stékat slzy..samovolně..
Tyhle pocity už dobře znala i to co nastalo za chvíli..
Pokaždé,když jí není z něčeho dobře zeptá se sama sebe proč?
To co se dozvěděla ji překvapilo..
Její vnitřní hlas jí nikdy nešetřil..
"Jak si dovoluješ soudit člověka,jak si dovoluješ nařizovat mu,za co má Tvé peníze utratit?
Nic o něm nevíš..Nepomohla si mu..I kdyby si za peníze koupil alkohol a byl na chvíli šťastný ve svém smutku,je to jen a jen jeho volba a Ty nemáš právo řídit jeho život..
Buď mu pomoct chceš a nebo ne..Bez podmínek prosím.."
Poděkovala..Věděla jakou chybu udělala..
Vyzvedla staršího syna a rozjela se zpátky k obchodu,aby našla žebráka a dala mu pár peněz bez podmínek,jen protože chtěla..
Její starší syn měl strach,aby jí nic neudělal..
Řekl "mami,jestli Ti něco udělá,tak si za to můžeš sama"
Usmála se..Následky její výchovy ke zodpovědnosti..
Nebála se..
Byl tam stále..vystoupila a přinesla mu pár drobných..
Koukal na ni,nemohl tomu uvěřit,že se vrátila..
Dala mu peníze a řekla.."můžete si za to koupit co chcete,ale moc by mě potěšilo,kdyby jste alespoň část utratil za jídlo"..
Usmál se na ni..Měl v očích slzy..
"slibuji Vám to,"řekl..a hned nato dodal "můžu si koupit k tomu jídlu aspoň jedno pivo?"
Rozesmáli se a objali..
Doprovodil ji k autu..
stačil jí říct o tom,že má dvě děti,ale nechce je obtěžovat,dokud nezíská peníze zpět..
Všimla si,že na špinavých rukou měl snubní prsten..
Velmi ji to dojalo..Ani ve chvílích největší nouze ho neprodal..
Její synové ho také pozdravili,on jim požehnal a odjeli..
Po cestě domů chlapci začali přemýšlet nad tím,jaký osud pána potkal,co se mu všechno v životě mohlo stát a proč je na ulici..
Začali ho vidět jako člověka,ne jako žebráka a bezdomovce..
Její Duše pocítila velký klid a vděčnost a v jejím nitru se opět rozprostřelo ticho...
s láskou vaše Bi
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Krásně napsané, dojemné... Bi, jsi hotová spisovatelka, přeji Ti ať se Ti psaní daří a i v Tvém životě ať jsi šťastná a vidíš svět růžově i bez růžových brýlí. Držím Ti palce. Přeji Ti radostné jaro. Renata H.
OdpovědětVymazatAhoooooj Renatko..moc děkuji za Tvůj komentář i přání..Teď mi mé růžové brýle padají často,pod tíhou reality,ale zatím se nerozbily:-)
OdpovědětVymazatKrásné dny i Tobě..
Bi