úterý 28. ledna 2014

Všednodennosti..




Krásné ráno..

Už jsem to nevydržela..moc my všichni chybíte..Nestíhám se dívat na Vaše krásné věci a číst vaše úžasné myšlenky..
Nacházím se ve stavu totální vyčerpanosti a potácím se mezi spoustou rolí..
Vzornou matkou počínaje,pracovnicí,která se nevejde do té správné bodové tabulky,přísným otcomámou,který má udržet respekt pubertálního syna a zamilované ženy,která si vyloženě krade chvilky pro svou lásku..
Nemůžu spát a budím se často už kolem čtvrté..Urputně se snažím ještě zahmouřit oka,abych nebyla chodící zombice..
Dneska jsem to všechno vzdala..
Rozhodla jsem se ,že si na chvilku zajdu za vámi ,ať zjistím jak se máte vy a přestanu si stěžovat..
Mám všechno co jsem chtěla a teď si jen přát dál a dál..
Rozhodla jsem se hledat každý den aspoň jednu věc,která mě potěší a povzbudí..

Moc mě zajímá,jak se máte vy,co prožíváte,z čeho se radujete,nebo co vás naopak trápí?
Dříve byly deníky a dneska máme blogy..
Jsou tady pro potěšení a radost..
Moc ráda u vás čtu co jste prožili,nebo co vám udělalo radost..

Nějak z mého života vymizelo to opravdové hluboké sdílení..
Nevěřím,že to tak teď bude napořád..
Ráno v rychlosti rozvezu děti,pak úprk do práce a odpoledne jsem naprosto nepoužitelná..
Když mám odpolední směnu,tak své syny vidím hodinu ráno a deset minut večer..
Nějak se nedokážu a nechci smířit s tím,že se svými přáteli a s vámi prohodím jen občas pár vět..

Pojďte prosím hledat se mnou,ty krásné malé všednodennosti,které nám můžou udělat radost,ty skryté pocity,které nesdělujeme,protože se bojíme,stydíme,nebo si je radši ani nepřiznáme..
Pojďte prosím se mnou hledat cestu ,jak dělat věci jinak,ať se zase umíme radovat z přítomnosti..

Začínám tedy z otevíráním já..
Cítím se prázdná,jako chodící obal bez citů,jako robot plnící své povinnosti..

První radost a krásný zážitek mi přineslo ranní psaní s vámi a zprávy od mého milujícího přítele..

Přejí vám všem krásný den a těším se na vaše všednodennosti,které potěšily..

Vaše Bi

8 komentářů:

  1. Milá Brigit, děkuji za tvé psaníčko. I mně to hluboké sdílení chybí. V posledních týdnech jsem byla nevyspaná a unavená, a řekla jsem si, že je čas myslet i na sebe - denně pár řádků v knize...a hned je mi líp:-) Život je nějaký uspěchaný, povrchní, lidé na sebe nemají čas, ale snažím se to změnit, napsala jsem pár dopisů, poslala kamarádkám přečtené knihy, aby dělaly radost dál, občas se zastavím a dívám se z okna - takové malé okamžiky plné klidu a lásky. Držím palce tobě, tvé rodině a tvé lásce. Myslím na vás. Amy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Amelinko..
      Zrovna na Tebe myslím opravdu často,jak to všechno zvládáš?
      Děkuji Ti za Tvé řádky..máš pravdu..stačí okamžiky,stačí pár řádků v knize..taky jsem ted jednu konečně po dlouhé době vytáhla a donutila se číst..opět v pravý čas,opět ty pravé věci..včera jsme s dětmi skládali dřevěné kolejky a puzzle..bylo to fajn..momenty..štěstí a naplnění,že to má smysl..děkuji..myslím na Tebe,na vás..

      Vymazat
  2. Ahoj milá Brigitko:-) Plně souhlasím s tím, že dnešní doba je neuvěřitelně uspěchaná. Do práce odcházím ráno za tmy, za tmy se odpoledne domů vracím. Když se mnou bydlel přítel, bylo mi líto, že na sebe máme málo času a vídáme se jen večer, teď ho práce odvála jinam, vídáme se pouze o víkendech a já si uvědomila, jak byly i ty "malé" chvilky "velké". No a tak abych přes týden nesmutnila, snažím se hledat radosti ve všem, co mi den nachystá. No a protože mám práci, která mě opravdu baví (učím ve škole a odpoledne chodím zase jiné děti doučovat), není to tak složité:-) Není den, kdy bych se v práci nebo na "doučku" s dětmi nebo s kolegyněmi nezasmála a toho si moc vážím:-) Přeji Ti, aby Ti s přibívajícím sluníčkem přibývalo i radostí :)!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoooj Verunko..
      Máš pravdu..děti jsou naprosto čisté zdroje radosti,když je nemáš u sebe s otevřenou pusinkou od 6 od rána do noci u sebe:-)nene..souhlasím s Tebou..smích a práce s dětmi musí být naplňující..také svou lásku vidím jen o víkendech a mám někdy pocit,že žiji dva oddělené životy..děkuji Ti za Tvé řádky milá bloggová kamarádko..potěšily..spoustu radosti i Tobě milá..

      Vymazat
  3. Milá Brigitko ráda tě v tu vidím.. nad zombicí jsem se usmála fakt :-)), mám to ale podobně jako ty hodně podobný model dne a když se dostanu domů po práci udělám vše co musím okolo dětí a domu , jsem úplně vyfluslá a nic se mi nechce.. na víkendy se těším ale pak doháním co jsem přes týden nestihla doma udělat.. je to furt dokola.. tahle doba mi přijde fakt hektická , zrovna nedávno jsem přemýšlala nad tím, že moji rodiče mě nikdy do školky a do školy nevodili ani z ní, obstarala to za ně má o 7 let starší sestra, do školy jsem ale chodila už sama, ani na klavír večer po tmě kam jsme se bála chodit přes park mě nikdo nevodil, neučili se se mnou ale vyžadovali krásné známky, oni ani neví co je to lítat a starat se o děti učit se s nimi , hrát si s nimi , vozit je na kroužky a tréninky, nemít čas na nic co je baví.. nic takového nezažili a hezky si sobecky žijí i dnes léta v důchodu .. jako babička a děda fungují pouze ústy.. a všechny nás tááááák strašně milují... škoda , že nikdy opravdu nepomůžou , možná by pak zbylo i trochu času na věci co člověka baví a nebo čas jen pro mě a mého manžela., který nikdy nemáme.. člověk musí občas myslet i sám na sebe ale někdy je těžké se z toho koloběhu alespoň na chvilku vymanit.. měj méně hektické dny , klidný spánek pa Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dituško drahá..když jsem četla tvé řádky,tak jsem si uvědomila,jakou pravdu máš v popisu dnešní doby..je to tak .tolik povinností navíc.včera jsem na chvíli vyskočila,i když ne úplně,byla jsem s dětmi,šli jsme na meníčko,nevařila jsem,odpoledne jsme si hráli a večer promítání pohádky s brambůrkami jako v kině:-)stihla jsem i uklidit:-)trochu lepší pocit..myslím,že je to i o mém pocitu,že když jsem s nimi sama,tak musí být všechno perfektní,abych obstála sama před sebou a před tím světem co mě neustále hodnotí..vím,je to absurdní..pracuji na tom..má láhev se začne brzy plnit novými přáními:-)nějak si to musím jinak uspořádat..mám tě ráda..děkuji..

      Vymazat
  4. Vydrž, Brgit, bude líp. Všechno zlé se jednou přežene. Jen čas, toho nikdy nebude víc než dřív :-(

    OdpovědětVymazat
  5. Oli...Vítej..Díky za podporu a ještě více za Tvé fotky Francie..bože to je nádhera..Díky moc..Krásné dny..Bi

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..