Dualita

Dnes něco osobního..
Hlavou se mi honí slůvka RŮŽOVÉ BRÝLE A NEPŘIJETÍ.
Dlouhá léta jsem rozdělovala svět na dobrý a špatný.
Tak byly řazeny a třízeny v mé hlavě i povahové vlastnosti a způsoby lidí.
Pořád jsem nedokázala žít DUÁLNĚ.
Nechápala jsem a tím pádem i nepřijímala, jak můžu schvalovat, nebo tolerovat to, že někdo někomu ublíží, krade, podvádí a manipuluje.
Čím více jsem tyto vlastosti nechtěla vidět, tím více se mi v okolním světě ukazovaly a přicházela nejrůznější prozkoušení.
A já dlouho bojovala, vztekala se, plakala a trápila se.
Náš vnitřní Bůh je velmi trpělivý.
Nechal mě prožít si všechny možné emoce, spousty nocí beze spánku, protože jsem neustále přemýšlela nad tím proč zrovna já tohle musím prožívat.
Protože mě můj Bůh velmi miluje posílal mi "anděly" v podobě zkoušejících lidí.
Pořád dokolečka mi ukazovali, jak vypadá lež, intriky, pomluvy a tak dále.
Můj vnitřní vzdor pomalu slábl a jednoho dne, kdy mi v telefonu kamarádka začala vyprávět příběh, který já jsem právě žila, najednou se to stalo.
Bylo to absolutně nečekané, nádherné, samovolné a v pravý čas.
Jako bych otevřela dveře do další třídy, kde se vyučuje náročnější učivo.
Uviděla jsem svůj program úplně odosobněně a v jasných barvách.
Viděla jsem najednou všechna svá nepřijetí a odsudky, které jsem sama před sebou schovávala za růžové brýle zabalené do krásného barevného papíru, který byl popsaný nápisy DOBRÝ ČLOVĚK, SPRÁVNÉ JEDNÁNÍ A ČISTOTA.
Pochopila jsem konečně podstatu slova DUALITA, o kterém se všude píše.
Neskutečně se mi ulevilo, že mohu do života přijímat úplně vše, včetně těch "špatných" věcí.
Prostoupil mě velký klid při uvědomění, že přijetím nedávám souhlas k tomu, že se tak chci nebo budu chovat.
Jen akceptuji a přijímám, že takový je svět, tak se lidé chovají a každému se děje opravdu to, co si sám přeje prožívat.
VŠECHNO, OPRAVDU VŠECHNO, ČÍM V ŽIVOTĚ PROCHÁZÍME, JSME SI SAMI SVÝM DŘÍVĚJŠÍM ŽIVOTEM, SVÝMI PROGRAMY A REAKCEMI PŘIPRAVILI.
A JE JEN NA NÁS, JAK S TÍM NALOŽÍME.
Přijetím duality do mého života se změnilo mnoho věcí.
Stal se ještě jednodušším, hravějším a veselejším.
Najednou mám plno energie a nápadů, které jsem dříve nevědomky věnovala svému vnitřnímu kritikovi a posuzovači rozdělujícímu věci na dobré a špatné.

Moc mě baví ty prožitky skutečně žít, ne jen si o nich číst a povídat. Je velmi úlevné.
Přijetím duality se mi otevřela další nová témata na prozkoumání. O těch, ale až příště:-)
A co vy?
Umíte příjímat i ty "špatné" věci bez odsudků?

S láskou Bi