Karaimi...

Krásné ráno vám všem..

Protože se mi opět začíná otevírat srdce,dostávají se ke mě lidé,kteří mě velmi inspirují..
Jedním z těchto nádherných lidí je i Kateřina Karaimi Motyčková..
Znám ji mnoho let..Potkávala jsem ji v bio jídelně Spirála,kterou vlastnila s manželem..
Má kamarádka Simonka pro ně pracovala v jejich bio prodejně vedle..
Tato žena mě vždy provokovala svou přirozenou krásou a neskutečným klidem,který z ní sálal:-)
Jak to jen dělá?:-)
Dlouho jsem o ní neslyšela,ani na ni nemyslala..Pak se ke mě začínalo dostávat její jméno přes nejrůznější lidi,ale stále jsem o ní nic nevyhledávala,až do chvíle,kdy mi má přítelkyně poslala odkazy na její přednášky..
Viděla jsem jich spousty..
Vím určitě,že ji chci poznat osobně a navštívit ji v jejím domě,kde s manželem pracují na zkvalitnění lidského života..
Její poselství, energie ,kterou vydává, její zjev,  to všechno hluboce zasáhlo mou Duši..
Ráda bych se s vámi podělila..
Až budete mít chvíli sami pro sebe,pohodlně se usaďte,nebo si zalezte do postele a nechejte na sebe působit slova,která pro mě opět znamenají velkou naději,že život je krásný, láska je všude a netřeba se trápit:-)

Mějte se nádherně a prožívejte svou přítomnost v lásce..

Bi

Knihy duše-malá připomínka:-)

Zavírám knihu s názvem Muži,
Při pohledu na ni,zrak se mi zůží,
srdce zabolí a hruď se vzedme..
Nechápu,nevím nic..
Četla jsem ji po nocích i ve dne..
Mnohokrát v ní listovala,
pak slzí svých litovala..

Koupím si nové knihy..
Knihu Žena ve mě a Láska k sobě..
Ty budu číst snad v každičké době,
abych své srdce uzdravila,
knihu Muži opustila
a životem plným smíchu potom žila...

Ještě jednu knihu musím mít..
Tu se jménem Láska..
Ta už se ale nemá číst..
Je tady totiž přímo k žití
a žije se tak,jak to člověk cítí..


Ps..Krásný den moji milí čtenáři...
Vím,vím dobře,že se Vám teď nevěnuji..
Omlouvám se za to..Hledám teď sebe samu,lásku a pochopení,tam kde už třeba není,ale já věřím na dobré konce:-)
 V básničce nahoře jsou snad všechny mé momentální pocity..Držte mi prosím palce..
Myslím na vás..

Nádherné láskyplné dny vám přeji
Bi

"Časování"

Krásné prvomájové ráno vám všem..
Dnes nám začíná měsíc lásky a já ,protože se právě rozvádím,hledám lásku všude,kde se dá,ale hlavně v sobě:-)
Proto jsem se rozhodla napsat vám něco o metodě "časování",která úzce souvisí s našimi hodnotami a sebeláskou..
Jak dobře víte,navštěvuji zrovna kurz zaměřený na podnikání..
Mimo jiné za námi dochází skvělá paní lektorka ŠÁRKA,kterou všichni milujeme a řeší s námi psychologické peripetie našeho ženského osamostatňování..
Je to energická a milá žena,která nás dokáže neskutečně namotivovat..
Tentokráte jsme měli na programu Timemeneging (vůbec nevím ,jestli jsem to napsala správně)..
Protože toto slovo sotva napíšu,tak jsem se rozhodla si ho počeštit:-) Je to pro mě prostě časování..
O co se vlastně jedná?
Napíšu vám to zcela jednoduše,tak ,jak jsem si to přizpůsobila já..
Jde o to,abychom si dokázali uvědomit kolik času,kterými činnostmi trávíme,kde povolit a kde naopak přidat,kde jsou naše časové a hodnotové rezervy a co vlastně můžeme a chceme změnit..
Jak na to?
Pro začátek vám bude stačit,když si vezmete papír a budete si poctivě zapisovat všechny činnosti,které za týden děláte a kolik vám zaberou času..Včetně chvil,které trávíte zavření na záchodě nad knihou:-) (platí většinou pro pány),nebo kolik času trávíte uspáváním dětí a pobíhání s hadrem od ničeho k ničemu,protože doma musí být pořádek..
Když si na konci týdne sednete a sečtete časy,tak třeba zjistíte,že nechcete 6hodin týdně vytírat podlahy,nechcete 7 hodin problkat s kamarádkami na kávičce,nebo nehodláte 3hodiny týdně umývat nádobí..
Co se stane pak?
Uvědomíte si,které činnosti jsou opravdu důležité a nezbytné,které naopak nepotřebujete a se kterými vám může pomoci někdo jiný z vaší rodiny..
A proč to všechno?
Třeba proto,abychom dětem mohly přečíst pohádku,na kterou nezbýval čas,nebo si zacvičit,nebo si něco přečíst,nebo si zajít s milým na večeři nebo,nebo,nebo...
Každý si určitě najdete to své..
Stačí se jen rozhodnout a uvědomit si,že to chci jinak a prostě to začít dělat:-)
Zatím jsem ve svém seznamu nešla do hloubky.
Začínám v pondělí,ať to mám ucelené:-),ale už teď vím,že na hřiště si budu brát knihu,protože dětem dělám jen dohled a mohu čas využít pro vzdělávání sebe samotné,že nebudeme s dětmi koukat na "Prostřeno",protože lépe využijeme hodinu času čtením pohádek a koupáním spojeným s hrou na piráty..
Kdo ví kolik času pro sebe ještě ušetřím?
Moc se těším na tento experiment..Jestli chcete,můžete se přidat a pak mi o tom napsat..
Pro mě bude letošní květen měsícem upřímnosti sama k sobě,měsícem změn v hodnotách a o lásce to bude určitě taky:-)
Přeji krásný prvomájový den..

Bi

Smích..

Krásné ráno moji drazí čtenáři..

Ráda bych se svámi dnes podělila o neopakovatelný zážitek (i když nikdy neříkej nikdy:-))
V pátek se mi stalo něco fantastického..Od rána jsem se pořád jen smála..
Zpočátku to byl jen takový malý lišácký úsměv,protože jsem si pohrávala s jednou veselou myšlenkou,pak když jsem přišla mezi mé skvělé kolegyně na kurz o podnikání,tak už byl smích hlasitější a když jsem nastoupila do auta se svými spolužačkami a odfičela do dalšího kurzu,už jsem se smála velmi nahlas..
Při zpáteční cestě,už se ze smíchu stal neřízený řehot,který šel až do slz a já měla problémy zaparkovat..

Přemýšlela jsem nad tím,jestli se mi to někdy stalo..Celý den prosmát..
Opravdu jsem si nevzpomněla..
To,že má smích blahodárné účinky víme všichni,dokonce se provádějí "smací " meditace a snad i semináře..
Ale smát se sama od sebe z té největší hloubky byl opravdu překrásný zážitek..
Dokonce jsem zapomněla,že se s mužem rozvádíme a když mi volal,naskočila mi okamžitá láskyplná reakce,která vyplynula z podvědomí..
Vrkala jsem na něho do telefonu,jako dřív a ta "hrůza" mi došla,až když jsem položila telefon a mé kamarádky se zpytovaly s kým že jsem to tak přesladce hovořila:-):-)
Ale...Jaká hrůza?!Byla jsem šťastná a šířila jsem své štěstí dál..
Uvědomila jsem si,že pokud se dokážu takto smát,tak to se mnou nebude tak zlé:-)
Každý den máme důvod se něčemu zasmát..Třeba i sami sobě..Jen to někdy zkuste..
Opravdu moc to pomáhá..

A vůbec jak to máte se smíchem vy?Co vás rozesměje?Nebo kdo?

Aby jste si to mohli trošku natrénovat,můžete se podívat na toto krásné video:-)

Mějte krásné dny a hodně smíchu vám všem:-)

Bi

Jak jsem psala fejeton - Česko hledá spisovatelky

Krásný den vám všem moji milí čtenáři..

Jak je známo zoufalé ženy dělají zoufalé věci:-),proto jsem se přihlásila do soutěže,o které mi "náhodou"řekla moje maminka..
"Náhodou" jsem postoupila do druhého kola a v tomto kole je rozhodující,kolik čtenářů můj fejeton ohodnotí a pošle mi hlas..Pokud si ho budete chtít přečíst a popřípadě mi dát hlas,tak vám budu opravdu velmi vděčná,neboť jako výhra je roční spisovatelská smlouva,ale také jakýsi stabilní příjem,což by mi v mé zapeklité situaci dosti výrazně pomohlo:-)
Pokud by se chtěl někdo soutěže zúčastnit,tak se na stránkách dozvíte více o podmínkách soutěže(co ty na to Barunko:-):-)?

Přeji vám všem krásné dny a předem děkuji za případnou podporu..

Vaše Bi
 Ps:Dostala jsem docela nešťastný Kod...Je to JOD,ale mezi písmenkem J a D je číslo NULA,nikoliv písmenko O,kdyby jste mě chtěli podpořit,tak si na to dejte pozor prosím...Děkuji moc..
Hlasovat můžete,když kliknete na odkaz dole:-)

Jak jsem psala fejeton - Česko hledá spisovatelky

Něco málo o sebevědomí..

Krásný víkend milí čtenáři..

Také vám slovo sebevědomí rozhýbe žaludek,rozběhne spoustu otazníků v hlavě a nevíte si s ním rady?
Člověk sebevědomý,v mém překladu znamená,člověk,který si je sám sebe vědomý..
Ale jak se to dělá?
Nejlepším nácvikovým polem jsou ženské kolektivy:-)
Právě jsem zahájila kurz na manikérku a pedikérku..
Je nás tam 12..Školitelé příjemní,prostředí útulné,určitě se mi tam bude líbit:-)
Víkendový kurz trvá od pátku do ne každý týden až do 16.června,kdy budou zkoušky..
Docela se nasmějeme a také se na sobě lecos můžeme naučit..
Mezi holkama máme pár,které nehty už dělají,jen potřebují "papír" a tak nám,nepolíbeným občas předvádí co "dovedou":-)
Říkame jim "hujerky":-)
Máme tam i mladinkou slečnu ze Slovenska,která je mi svým temperamentem velmi blízká,ale svými rýpavými poznámkami si velice škodí..Zrovna včera pár holek,které jsou s námi na kurzu myslím docela dost podráždila..Jedna z nich mi potom řekla"ta má teda přehnané sebevědomí"..
Nene milí moji..
Tak to není..
Právě lidé,kteří nejvíce křičí,chodí výstředně oblékáni a kolem sebe šíří rádoby veselé,ale v celku urýpané poznámky,kterými napadají jiné,tak právě tito lidé mají velké problémy se sebevědomím..
Mají potřebu se neustále zviditelňovat..
Znám to dobře..Když jsem byla v jejím věku a dělala jsem si kosmetický kurz,tak jsem na sebe taky pořád upozorňovala..Nevěřila jsem si a potřebovala jsem si svou hodnotu získavat skrze pozornost jiných..
Měla jsem to tak i ve vztazích..Pokud mě dotyčný miloval,tak jsem se cítila dobře,pak mě začal podvádět a já místo abych se na něho vykašlala,tak jsem uváděla sama sebe do hrozných stavů,protože jsem tiše trpěla a doufala,že nejsem tak hrozná a on se mnou zůstane..Nebylo to pěkné období..
Sebevědomí je mým velkým tématem..Také sebehodnota..Sebehodnotu jsem si řešila v mém nepovedeném manželství..
Dlouho jsem nikde mezi lidmi ve větším kolektivu nebyla a pokud ano,tak jsem měla štěstí na spoustu stejně naladěných a příjemných žen,ale myslím,že v tomto kurzu se hodně naučím:-)
Včera jsem si s radostí uvědomila,že některé složky mého sebevědomí mám uzdravené a jsem spokojená..
Rýpaní mladinké holčiny se mě nedotýkalo,hrdě jsem se promenádovala v bílém oblečení,protože jsem si myslela,že když máme mít oblečení na převlečení má být bílé ,jako v salonu:-)Dokonce jsem zvládla v některé chvíli říci paní školitelce hezké NE,když mě přemlouvala,abych si nechala udělat gelové nehtíky...
Nakonec jsme se domluvily na jednom,jenom na ukázku :-)s tím vám zrovna ťukám do klávesnice písmenka:-)
Dřív bych tohle nikdy nedokázala..Buď jsem byla ustrašená,nebo jsem přehrávala a byla afektovaná..
Ve styku s jinými mi to sebevědomí docele jde,ale jakmile příjde někdo z mých nejbližších,často se stávalo,že jsem se poznámkami nechala zraňovat a ubližovaly mi..

Pořád je na čem pracovat..Odhalte svoje slabé místečko a vzhůru do toho.
A jak praví dvě ze čtyř dohod,NEVYTVÁŘEJTE SI DOMNĚNKY A NEBERTE SI VĚCI OSOBNĚ...

Jak to máte se sebevědomím vy?Jak moc se máte rádi a jste si sami sebe vědomí?

Krásný víkend a nezpomeňte se každý den za něco pochválit:-)

Bi

Terapie psaním..

Krásný večer všem..

Tento týden jsem pro sebe i pro vás znovuobjevila úžasnou léčebnou metodu na uzdravování Duše.
Před časem mi moje maminka dala kontakt na stránky,kde probíhá literární soutěž..
Né že bych byla nějak soutěživý tip,ale okolnosti mě trošku vyprovokovaly k akci a já se rozhodla zůčastnit.
Jednou z podmínek bylo napsat povídku..Docela dlouhou..
Mám teď hlavu nahuštěnou jediným tématem a tím je můj rozvod..vůbec jsem netušila o čem mám psát..Po pár dnech urpurného přemýšlení,kdy mi do hlavy lezly stejně pořád dokola jen  a jen slova a věty týkající se mého neslavně končícího manželství,jsem se rozhodla,že povídka bude právě o tom..
Začala jsem naší seznámením,kdy jsem se po dlouhých měsících rozněžnila a dala průchod emocím,pokračovala prvními starostmi a psala dál a dál..Nešlo to zastavit..Trvalo to několik dní..Po první polovině ,kdy jsem napsala asi 10 stran jsem potřebovala odpočinek..Dát to takzvaně k ledu..
Včera a dnes jsem svůj příběh o mém nepovedeném s manželství dopisovala.
Když jsem psala finále,cítila jsem ,že mám stažený žaludek a není mi dobře..
Chvíli,kdy si to budu muset přečíst celé a udělat úpravy ,jsem odkládala do nekonečna,ale nakonec jsem to udělala..
Stala se velmi zvláští věc..Při úpravách jsem některé pasáže musela pročítat vícekrát..
Nejdříve jsem cítila silné emoce spojené s tou kterou situací, ale čím víc jsem si celou věc pročítala,začala jsem si uvědomovat,jak napětí povoluje,že už nepláču a dokonce začínám mít pocity úlevy a klidu..
Když jsem si přečetla celý náš příběh,tak mi došla absurdnost mnoha situací,ten tlak,který jsme neustále prožívali..
Došlo mi jaké zkoušky a okolnosti jsme neustále museli zvládat a zvládali.
Že vlastně to,jak to skončilo bylo nezbytné a v podstatě jediné řešení..
Přestala jsem si vyčítat,že jsem neudělala vše,přestala jsem se zlobit na manžela za to jaký je..
Naopat jsem nás oba obdivovala,jak jsme všechno dokázali přežít a nezbláznit se,i když některé scény a naše stavy byly na pokraji únosnosti..
Dodělala jsem korekrury  a odeslala do soutěže..
Pak mě čekal střet s realitou..Dnes totiž přišli na návštěvu k nám domů mí dva nevlastní synové spolu s manželem a mými syny,aby se podívali kde teď bydlíme a taky ,aby mě "vyšmigrustovali"..
Moc příjemné setkání..
Dívala jsem se na muže úplně jinýma očima..Byli jsme schopni spolu mluvit alespoň chvíli jako dřív..

Pokud máte trápení,něco vás bolí,někdo vám ublížil,vezměte pero a pište..Moc to pomáhá..
Je možné,že u toho budete plakat ,zuřit, bát se, nebo prožívat nejrůznější jiné emoce,ale když si své řádky po sobě budete pročítat dál a dál dokolečka,tak uvidíte věci jiným pohledem,uleví se vám, pochopíte ,možná i odpustíte a svou Duši tím zbavíte velké zátěže..
Všichni v sobě něco řešíme..Pište a bude vám fajn..slibuju..Mě se to povedlo..
Mějte krásné dny..

S láskou vaše Bi