Rovnováha

Krásné ráno všem moji milí..

Je velmi brzské ráno a mé tělo nechce spát.
Rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj víkendový zážitek.
Byla jsem totiž poprvé v životě ,ve svých 36 letech s kamarádkou na víkend v lázních:-)
Říkala jsem si,jak vám tady dám spousty fotek,napíšu co jsme jedly, viděly, prožily ,ale když jsem na ty fotky koukala,uvědomila jsem si ,že pocity blaženosti a nádherých vzpomínek budu mít pokaždé při pohledu na ně jen já s mou kamarádkou,protože jsme to prožily..
Určitě to znáte taky,když zažijete nádhernou nezapomenutelnou atmosféru nějaké dovolené a chcete se podělit s ostatními při prohlížení fotek..
Většina lidí řekne "hezké fotky" ,ale nikdy nikdo nepochopí,proč ta dovolená byla pro vás tak jedinečná..
Nikdo neucítí vůni lázeňských oplatků,kterou jsem cítila přímo při výstupu z autobusu,nebo to šimrání v břiše plné těšení a očekávání,co hezkého prožiju,ani nikdo neuslyší krásnou francouzskou hudbu,která byla v kavárně,kde voněla káva a vládla pohoda,ze které jsem se moc radovala..
Prostě některé věci jsou nesdělitelné,neuchopitelné,jsou jen naše a musí se prožít..
Jako třeba regresní terapie,kterou mi má milá pozemská andělka Maruška provedla přímo na pokoji a já prožila návrat hned do několika svých minulých životů..
Kdybych vám to vyprávěla,tak si myslíte,že jsem buď blázen a nebo se moc dívám na horory:-)
Já si to prošla, prožila a odplakala...

Uvědomila jsem si ale jinou věc..
Viděla jsem tam ženské páry, takové ,jako jsme byly my s Maruškou,které si přišly odpočinout a nabrat sil..
Cítila jsem se opravdu skvěle a ty ostatní ženy myslím taktéž..
Nemusíte vařit,chodíte si na kávičky v podpadcích a krásných šatech,všichni jsou na vás milí a opečovávají vás..
Jdete si spát kdy chcete,nebudí vás křik dětí,ale slunce:-)no prostě...neopakovatelné..
Říkala jsem si,jak je možné,že jsem si tohle dopřála až tak pozdě?
Představila jsem si všechny ty další "maminky obecné"které jsou jako já a jsou stále s dětmi a na sebe často zapomínají..
Jejich muži jezdí na lyže a "pánské jízdy" a ony trpětivě čekají,až děti povyrostou,až tohle,až tamto a jsou častou vyčerpané  a pak jsou šťastné,když jim na pár hodin někdo pohlídá děti , můžou si zajít sednout do kavárny , tupě zírají do časopisu a stále nervozně koukají na hodiny,aby náhodou nepřišly pozdě...
Všechno to znám a moc vám všem rozumím a přesně tohle jsem dělala,jako vy:-)
Milé,krásné,jedinečné a úžasné ženy, přestaňme se už vymlouvat a myslet si,že bez naší péče se zastaví náš domácí vesmír:-)
Požádejte s láskou své milé muže,babičky či tchyňky,aby pohlídaly dětičky,zavolejte kamarádkám a vyražte!!!
Nechejte se hýčkat , rozmazlovat a uvidíte,jak si odpočinete,naberete sil a budete doma zase všem rozdávat srdíčka lásky..
Naši skvělí manželé,podpořte své ženy popostrčte k činu.Nám to totiž někdy dlouho trvá:-)
Můžete pak pro nás přijet a odměnou pro vás třeba bude,že strávíte krásné odpoledne u oběda ve francouzské restauraci s usměvavou,sebevědomou,voňavou,nádhernou a smějící se ženou...
Už vás všechny slyším.."kde na to mám vzít peníze?kdo pohlídá děti?ten můj chlap mě nepustí..."

To jsou jenom výmluvy!!!Nemusíme jezdit do lázní,stačí víkend u kamarádky v jiném městě,nemusíme jít do drahých restaurací,stačí párek v rohlíku u řeky a že vás muž nepustí  a nepohlídá děti?
Zkuste to..Když ho pěkně požádáte o pomoc s hlídáním a přidáte k tomu vekou pusu,tak snad neodolá žádný..:-)
Vždyť nás přece milují!!!:-)
Mějte krásné dny a napište mi své zážitky z cest..
Těším se..