Srdíčko na dlani

Krásné poledne milí moji..

Včera jsem měla telefom s jednou milou ženou,která má momentálně velmi mnoho problémů, dost složitý a komplikovaný život..
Chvilku jsme si povídaly a rozebíraly moje a hlavně její životní zkoušky a pak jsme narazily na můj blog,kde pro vás píšu své postřehy..
Peťka mi řekla něco,nad čím jsem pak dumala celé odpoledne..
"Brigi,Ty to tam máš takové všechno ideální,až jsem uvažovala,že Ti napíšu nějaký negativní komentář"..
Myslela to tak,že mé příspěvky,které tady píšu působí,že život je procházka růžovým sadem a nikde žádný problém..
Tedy aspoň tak jsem to z našeho rozhovoru pochopila..:-)

Jak už jsem napsala,hluboce jsem se nad tím zamyslela a ráda bych vám k tomu něco napsala..
Když jsem začala psát všechny své řádky pro vás,tak jsem zrovna prožívala zdravotně a vztahově velmi těžké období..
Pokaždé,když jsem procházela vašimi stránkami a koukala na ty krásné věci ,které vyrábíte,nebo fotíte či píšete,tak jsem přemýšlela nad tím,jaké problémy musíte zvládat vy,co právě ve svém životě řešíte a prožíváte..
Určitě u mnoha z vás mnohokráte štěstí na chvíli uteče za kopečky a vy stejně dokážete rozdávat radost a potěšení jiným..

K čemu by vám i mě bylo,kdybych vám tady popisovala své deprese,smutky,nářky,trápení a zkoušky,kterými procházím?
Někteří by mě zřejmě politovali,ale dobře by vám asi nebylo..

Takže milí moji,tady máte mé srdíčko na dlani:
Nejsem žádná princezna,která žije na obláčku..prožívám spoustu zkoušek a trápení,které si odžívám,jako vy všichni..
Jen jsem si řekla,že pro mě a hlavně pro vás bude lepší,když vám i sobě ukážu to světýlko,které když uvidíme i v té nejtěžší situaci,tak máme vyhráno..
Všichni jsme hledající, na cestě za poznáním sebe,života a kdyby nebylo zlého a špatného,tak si krásných jednoduchých a obyčejných věcí nedokážeme vážit..
To je cílem mého psaní,aby si každý hledající a trápící se človíček našel na mé Srdcové cestě plné srdíček,aspoň jedno pro sebe,takové, které ho pohladí a potěší...

Snad si ho u mě najdeš i Ty Peťulko a doufám,že se Ti aspoň na chvilku uleví ve Tvém trápení..
Děkuji Ti za Tvou větu,která mě přiměla přemýšlet..

A jak to vidíte vy,moji milí čtenáři?

 Přeji vám krásný slunečný den a srdce ven:-)
S láskou Brigit

Velikonoce na Srdcové cestě..

Milí moji.
Blíží se velikonoce a na všech vašich krásných stránkách,které navštěvuji je plno vajíček a nádherných výrobků..

Přispěju tedy i já s troškou do mlýna:-)
Tuto velikonoční dekoraci jsem si ušila a v noci pro vás vyfotila,neboť přes den u nás nezůstává kámen na
kameni:-)
Tak to jen tak,abych vás pabavila:-)
Buďte prosím shovívaví k mé"tvorbě"jsem začátečník...

Uvědomila jsem si jednu věc..
Když jsem se s vámi vydala na Cestu Srdcovou,tak vám na velikonoce můžu nadělit místo vajíček,ptáčků a slepiček,trochu mých domácích srdíček:-)
Tady je máte a snad se pokocháte,jsou titiž od mých nejmilejších zlatíček.

Toto jsou srdíčka od osmiletého syna Kubíčka..

Tohle je srdíčko od našeho sedmiletého Kryštůfka.

 Tuhle nádheru srdcovou a láskovou vytvořil náš dvanáctiletý Gabrielek

Toto srdce křišťálové mám od svého manžela..

Za tu spoustu srdíček jsem jim upekla velký plech tvarohových buchtiček:-)

Přeji vám všem krásné,láskyplné a veselé velikonoce...

Neviditelné dary

Krásné ráno moji milí.

Ráda bych se s vámi podělila o můj včerejší zážitek..
Před časem mi volala jedna milá žena,která měla problémy s láskou a chtěla po mě radu s náhledem do kartiček..
Byla smutná a zoufalá,ustrašená a zmatená ze spousty jiných názorů,které se na svého vyvoleného dovídala..
Cítila jsem to a viděla v kartách,jako obrovský strach u obou , křivdy a obavy z předešlých vztahů,které jim teď bránily poddat se lásce beze strachu a naplno..
Přišlo mi,že podle toho co mi říkala,viděla jsem v kartách a cítila,by byla velká škoda o tento vztah nebojovat a nepokusit se překonat své i partnerovy strachy..
Dlouho jsme si povídaly,pak proběhlo ještě pár telefonů a včera zničehonic mi ta milá žena volala..
Celá rozradostněná mi ze sebe o překot chrlila,že se odvážila a beze strachu začala jednat.
Výsledek byl okamžitý a pro ni velmi pozitivní a krásný..
Strach je blokoval několik měsíců,ne-li let...
Odvážila se a všechno zrůžovělo a jejich láska je přivedla na cestu srdcovou,plnou srdíček:-)
Moc se těším,jak tento příběh bude pokračovat dále...
Opravdu jsem včera byla šťastná s ní..
Dala jsem jí nevědomky dárek v podobě podpory:-)

Když jsem tak nad tím přemýšlela,uvědomila jsem si,že stejný dárek dala ona mě,když mi před pár měsíci poslala odkaz na svůj blog,kde píše krásné věci ze svého nitra..
Velmi mi to tehdy pomohlo v mé nemoci a také jsem našla konečně odvahu,překonala své absolutně netechnické antinadání :-) a výsledkem je tento blog,který vy milí sledujete a moc mě podporujete,za což vám opravdu moc děkuji a ze srdce se raduji,že vám mé řádky snad někdy dělají dobře na Duši...

Dnes ráno mi naběhly další podobné zážitky,jako třeba tento:
Když jsem byla svobodná maminka,občas jsem se s někým seznámila a šla na nějaké randíčko naslepo:-)
Jednou jsem se seznámila se skvělým mužem,ale už při prvním setkání jsem věděla,že zůstaneme přáteli,protože jsem cítila,že by neustál mou živelnost:-)
Od první chvilky mi v hlavě při pohledu na něho,běhalo jméno mé kolekyně z práce,která byla v té době také bez partnera a už chtěla zase začít kamarádit s láskou:-)
Nebudu to prodlužovat:-)
Usoudila jsem,že by se k sobě hodili,domluvila jim rande a dnes jsou z nich manželé:-)

Nevím,jestli tomu uvěříte,ale přibližně za devět měcíců  od této události,kdy jsem si po jednom srdečním zranění žila v poklidu v celibátu se svým synkem,mi najednou na mobilu zablikala zpráva a já četla..
"ahoj brigi,dala jsem na tebe číslo jednomu moc fajn chlápkovi,je dlouho sám..myslím,že by jste se k sobě hodili..Z"
Tuto zprávu mi poslala úplně jiná kamarádka,která pracovala v té době jako masérka a ten muž k ní chodil na masáže:-)
Byla jsem tehdy na snídani u jedné přítelkyně a tahle zpráva mě naprosto ochromila..
Dostala jsem strach.
Za pár chvil muž volal:-)
Holky mě podpořily a já to zvedla:-)
Od té doby jsme spolu každý den,protože je z něho můj manžel:-)

Můj dar,který jsem dala své kamarádce toužící po lásce,se mi takto krásně vrátil v době kdy jsem to absolutně nečekala..
A už vůbec ne v téhle podobě...

Někteří z vás si řeknou"náhoda"..
Není těch"náhod"nějak moc?:-)
Nevěřím na náhodu..
Jsem přesdvědčená o tom,že to co děláme,jak přemýšlíme,velmi ovlivňuje co vyzařujeme ven a tím přitahujeme své lekce,které se nám v životě dějí a podle toho náš život vypadá..
Prostě  a jednoduše,jak se chováme  k sobě a ostatním,takový máme život:-)
Nevím všechno,dělám také spoustu chyb,jsem hledající na cestě,jako většina z nás,ale snažím se nad tím vědomě přemýšlet,tak jako nad těmi nádhernými neviditelnými dary,které dostáváme každý den v nejrůznějších podobách..
Určitě jste i vy dostali,nebo darovali neviditelný dar..
Všímejte si,koukajte a mějte rádi..:-)


Jen to jsem vám dnes chtěla říct:-)
Mějte krásné dny

Aprílová říkačka

Když se mě má Duše večer zeptá:
"jakpak si se měla milá paní?"
Odpovím jí bez váhání:
"prožila jsem den splněných přání":-).
Potkala pár skvělých lidí,
které člověk vždy rád vidí,
dostala pár dárků hmotných,
voňavých a k tomu chutných,
vyhřála se na slunci,
poslouchala slepici,:-)
pak viděla koně,
který běhal volně,:-)
s dětmi jsem si pohrála
a pár mouder od neznámé babičky pak k tomu ještě dostala..
Navrh čokoládu co mám ráda,takže jaký byl můj den?
No paráda!!!!

Krásné aprílopvé dny plné slunné nálady!!!
A nemyslete si ,já nejsem opilá:-),
jen jsem se trošku rozradostnila:-)
S láskou BI

Andy

Krásné poledne všem..
Ráda bych Vám dnes napsala o mém včerejším setkání..
Potkala jsem se "náhodou"po několika měsících se svou milou sestřenicí Andrejkou,které říkám Andy..
Měla chvíli času,tak jsme nakoupily koláčky a pozvala jsem ji k nám na návštěvu..
Povídaly jsme si o nejrůznějších zážitcích,o mém pobytu v lázních, alternativních praktikách,které provozuji  a také o jejím synovi..
Filípek je autista..
Když odešla,začala jsem vzpomínat,jaké nelehké děctví si prodělala,kdy ji dával obrovské lekce její vlastní otec,chodila do"zvláštní"školy,protože byla" jiná" než většina dětí..
Pak se naše cesty na dlouho rozdělily,protože já jsem se odstěhovala do Brna.
Slýchávala jsem jak se má a co dělá za práci..
Vždycky pracovala velmi těžce v nějakých barech a nostopech,neuvěřitelně dlouhé směny  a absolutně jsem nechápala,jak to zvládá..
Pak se dostala ke společnosti,která dělala předváděčky po supermarketech.
V tomto období se už delší dobu snažila otěhotnět a nedařilo se.
Tehdy přijela pracovně do Brna a bydlela u mě..
Poprvé jsem k ní začala vzhlížet,když po 12hod směně přišla večer ke mě a ještě se pustila s velkou chutí do cvičení na podporu otěhotnění,které cvičila každý den.
Velice jsem ji obdivovala co všechno pro svůj sen mít dítě podstupuje a to ani nepočítám spousty gynekologických zákroků,které absolvovala..
Přání se jí po velikém snažení splnilo..
Po těžkém těhotenství,kdy nemohla pořádně chodit a měla problémy s nohama se narodil chlapeček Filípek..
Byl "jiný",ale jeho odlišnost a porucha se ukázaly později..
Andy stihla ještě otěhotnět,porodit holčičku,postavili s partnerem dům a teď se velice aktivně věnuje svému autistickému synovi..
Začala se vzdělávat a studovat,aby pochopila..
Včera mi řekla,že by velice ráda založila s kamarádkou školku a chtěla by se věnovat a pomáhat postiženým dětem..
Absolutně nepochybuji,že si i tento sen splní...
Večer jsem přemýšlela,jak náročné úkoly si  některé naše Duše vybírají k plnění,kolik zkoušek si naložíme abychom pochopili,třeba tak jako Andy..
Pochopila,že posláním jejího života budou postižené"jiné"děti..
Moc Tě obdivuji a přeji Ti hodně štěstí na Tvé cestě milá Andrejko..

Víte, miluji příběhy silných žen..Velice mě inspirují a posilují..
S obdivem,láskou a úctou se před vámi všemi podobnými úžasnými,vyjímečnými ženami skláním..

A nám všem chci jen říct,že žádný cíl,poslání a žádné přání není tak veliké,abychom si ho nesplnili!!
Přeji vám plno odvážných,láskypných a splněných přání.
Hodně síly všem..
Bi

Krásné poledne všem..
Dnes mám pro vás ještě jedno malé potěšení:-)
Milá Vivi Vintagová,mnou velmi oblíbená ,vyhlásila na svém blogu soutěž o krásné ženské ceny..
Jdu do toho,třeba budu mít štěstí..:-)
Pravidla soutěže najdete na  http://www.vintageblog.cz/..
Mějte se sluncově
Bi

Rovnováha

Krásné ráno všem moji milí..

Je velmi brzské ráno a mé tělo nechce spát.
Rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj víkendový zážitek.
Byla jsem totiž poprvé v životě ,ve svých 36 letech s kamarádkou na víkend v lázních:-)
Říkala jsem si,jak vám tady dám spousty fotek,napíšu co jsme jedly, viděly, prožily ,ale když jsem na ty fotky koukala,uvědomila jsem si ,že pocity blaženosti a nádherých vzpomínek budu mít pokaždé při pohledu na ně jen já s mou kamarádkou,protože jsme to prožily..
Určitě to znáte taky,když zažijete nádhernou nezapomenutelnou atmosféru nějaké dovolené a chcete se podělit s ostatními při prohlížení fotek..
Většina lidí řekne "hezké fotky" ,ale nikdy nikdo nepochopí,proč ta dovolená byla pro vás tak jedinečná..
Nikdo neucítí vůni lázeňských oplatků,kterou jsem cítila přímo při výstupu z autobusu,nebo to šimrání v břiše plné těšení a očekávání,co hezkého prožiju,ani nikdo neuslyší krásnou francouzskou hudbu,která byla v kavárně,kde voněla káva a vládla pohoda,ze které jsem se moc radovala..
Prostě některé věci jsou nesdělitelné,neuchopitelné,jsou jen naše a musí se prožít..
Jako třeba regresní terapie,kterou mi má milá pozemská andělka Maruška provedla přímo na pokoji a já prožila návrat hned do několika svých minulých životů..
Kdybych vám to vyprávěla,tak si myslíte,že jsem buď blázen a nebo se moc dívám na horory:-)
Já si to prošla, prožila a odplakala...

Uvědomila jsem si ale jinou věc..
Viděla jsem tam ženské páry, takové ,jako jsme byly my s Maruškou,které si přišly odpočinout a nabrat sil..
Cítila jsem se opravdu skvěle a ty ostatní ženy myslím taktéž..
Nemusíte vařit,chodíte si na kávičky v podpadcích a krásných šatech,všichni jsou na vás milí a opečovávají vás..
Jdete si spát kdy chcete,nebudí vás křik dětí,ale slunce:-)no prostě...neopakovatelné..
Říkala jsem si,jak je možné,že jsem si tohle dopřála až tak pozdě?
Představila jsem si všechny ty další "maminky obecné"které jsou jako já a jsou stále s dětmi a na sebe často zapomínají..
Jejich muži jezdí na lyže a "pánské jízdy" a ony trpětivě čekají,až děti povyrostou,až tohle,až tamto a jsou častou vyčerpané  a pak jsou šťastné,když jim na pár hodin někdo pohlídá děti , můžou si zajít sednout do kavárny , tupě zírají do časopisu a stále nervozně koukají na hodiny,aby náhodou nepřišly pozdě...
Všechno to znám a moc vám všem rozumím a přesně tohle jsem dělala,jako vy:-)
Milé,krásné,jedinečné a úžasné ženy, přestaňme se už vymlouvat a myslet si,že bez naší péče se zastaví náš domácí vesmír:-)
Požádejte s láskou své milé muže,babičky či tchyňky,aby pohlídaly dětičky,zavolejte kamarádkám a vyražte!!!
Nechejte se hýčkat , rozmazlovat a uvidíte,jak si odpočinete,naberete sil a budete doma zase všem rozdávat srdíčka lásky..
Naši skvělí manželé,podpořte své ženy popostrčte k činu.Nám to totiž někdy dlouho trvá:-)
Můžete pak pro nás přijet a odměnou pro vás třeba bude,že strávíte krásné odpoledne u oběda ve francouzské restauraci s usměvavou,sebevědomou,voňavou,nádhernou a smějící se ženou...
Už vás všechny slyším.."kde na to mám vzít peníze?kdo pohlídá děti?ten můj chlap mě nepustí..."

To jsou jenom výmluvy!!!Nemusíme jezdit do lázní,stačí víkend u kamarádky v jiném městě,nemusíme jít do drahých restaurací,stačí párek v rohlíku u řeky a že vás muž nepustí  a nepohlídá děti?
Zkuste to..Když ho pěkně požádáte o pomoc s hlídáním a přidáte k tomu vekou pusu,tak snad neodolá žádný..:-)
Vždyť nás přece milují!!!:-)
Mějte krásné dny a napište mi své zážitky z cest..
Těším se..