Rozchod,jako cesta k sobě..

Krásné ráno vám všem..

Včerejší den jsem proležela..Trápily mě křeče a střevní problémy.
Vy,kteří ke mě chodíváte a už mě trochu znáte,tak víte,jak to mám s nemocemi..
Mé tělo si žádalo velkého pročištění..Čistila jsem i své myšlenky a také počítač:-)
Ne náhodou jsem našla článek,který jsem posílala do jedné soutěže a uvědomila jsem si,že konečně žiju to,co jsem si v tom článku předsevzala :-)
Spoustu lidí se rozchází,spousta žen a mužů je nešťastných, že jim jejich vztah nevyšel..
Tolik trápení kvůli lásce.
Ale jak zpívá má drahá Radúza:"není na světě nic,co nepřebolí"...
Takže 8 měsíců po rozpadu mého manželství mám tady pro vás všechny,kdo se trápí malý návod:-)

Byli jsme spolu jen pár let..Stále dokola jsem přemýšlela,kde se stala chyba,kdo za to může a hlavně jsem se zabývala tím,jestli jsem udělala všechno co jsem mohla,abych vztah zachránila..

Když jsem se ve všem dostatečně“vyplácala“,dostala jsem nabídku na nové bydlení..Okamžitě jsem se  svými dvěma syny přestěhovala a po pár dnech vybalování krabic a zabydlování mi začalo docházet,jak krásnou etapu života mám právě před sebou..

Přestěhovala jsem se na vesnici,kde je úplně jiný život,než jsme doposud žili.

Mé děti si budou moci užívat přírody,lezení po stromech a cákání v řece..

Začalo mi docházet,jak se ve mně všechno zklidňuje..

Najedenou si organizuji čas podle sebe ,nemusím hystericky pobíhat po bytě s hadrem v ruce a poklízet uťapkané vzkazy od mých dětí,aby se „pán domu nezlobil“,když se vrátí domů..

Večer,když děti usnou ,můžu si číst  ,psát,cvičit ,tančit,prostě cokoliv mě napadne a to vše bez jakýchkoliv výčitek,že“ miláčka „připravuji o jeho výhradní právo na mou osobu..

Další nespornou výhodu našeho rozchodu začínám spatřovat i ve svém věku a zkušenostech..

Mám dva skvělé syny,takže už nehledám žádného tatínka,mám splněno..

Můj mateřský pud byl naplněn..Prožila jsem si dva zásadní vztahy a soužití s muži..Mám zažito a už také nemusím..

Už nemusím nikomu vysvětlovat,proč jsem nepotrestala syna za něco co neudělal,nebo proč jsem nereagovala tak ,jak se očekávalo,,nebo,že nebyly vyprány trenýrky v pravý čas,nebo,nebo….

Není to nádhera nemuset?

Začala jsem si uvědomovat kolik volného času mám pro děti a také pro sebe..

Daleko více se stýkám se svými přáteli,protože neustále neřeším domácí trable..

Tím,že jsem opět začala nalézat cestu sama k sobě a ke své podstatě,vstupují mi do života noví lidé,kteří mě inspirují a poskytují mi spoustu skvělých nápadů..

Tím,že jsem opět sama se sebou,začínám vnímat své pocity a také se jimi konečně řídím..Dělám věci,které jsou mi příjemné..

Když se stane,že připlují emoce smutku,nebo ublížení,mohu se svobodně vybrečet,bez toho abych musela snášet poznámky o labilním jedinci..

Mohu vychovávat své syny ve svobodě a beze strachu..

Tolik výhod mi přinesl rozchod..

Mé děti jsou klidnější,já se dokážu opět smát a věřím,že návratem k sobě jednou potkám i partnera,který se mnou bude zacházet s úctou a láskou..

I tohle mi přinesl náš rozchod..

Naučil mě vážit si sebe samotné..Teprve když sami sebe milujeme,pak dokážeme lásku beze strachu dávat ostatním..

Nebojte se rozchodů..Bolí to..Ale je to cesta..Cesta k něčemu krásnému,co nám přinese spoustu hezkých nových věcí..

Cesta k sobě,ke své podstatě a hlavně ke svému srdci..

Mějte nádherné dny..

Bi

Ps: Děkuji Ti D..:-)

Jen tak si přát..

Zdroj:www.jenprozeny.cz

Krásné ráno vám všem..

Nastala doba zavařování všeho možného a já jsem dostala včera skvělý nápad:-)
Mám doma velikou láhev od medu a rozhodla jsem se,že místo okurek si do ní každý den hodím papírek,na kterém bude přání:-)
Pěkně s datem,na barevném papírku, abych věděla, kdy že jsem to vlastně chtěla..
Ptáte se proč?
Každý den nám prolétne hlavou neskutečné množství myšlenek..To, na co se soustřeďujeme roste..
I to krásné ,ale i to špatné..
V posledních týdnech se mi začaly dít opravdové zázraky a přání, po kterých jsem toužila se začínají naplňovat-zhmotňovat..
Jsem opravdu velmi šťastná..
Toto poznání mě opět přesvědčilo o tom, že jsme absolutními strůjci svých životů a jen na nás je, jaké si je uděláme..
Knih o tom ,jak si správně přát jsem přečetla dost, i o síle přitažlivosti vím své,ale letošní prázdniny,když jsem byla u Mimosky ,tak jsme si s drahou Míšou sdělily skvělou informaci..
Když si přejete, přejte si tak,jako by jste už měli přání splněno..Prostě děkujte..
Když jste nemocní a přejete si uzdravení,tak děkujte,že jste zdraví, když nemáte práci, tak děkujte za skvělé pracovní místo a práci,která se vám líbí..
Zdá se vám to hloupé?Ale není..
Pokud si jen přejeme,tak naše přání zůstávají jen našimi očekáváníme,ale pokud s vděčností děkujeme a žijeme tak,jako by se nám přání již splnilo,tak se nám krásně zhmotní a objeví se v našem životě..
Věřte mi..prožívám to právě teď!!!
Můžete si přát cokoliv!!Můžete začít kávou, kterou vám někdo zaplatí, nebo parkovacím místem, pak třeba skvělou prací a novou láskou:-)
Buďte nároční a chtějte pro sebe to nejlepší..
Pokud si o tom budete chtít přečíst více,tak můžete Zde..
Právě jsem si napsala první tři přání a jdu si je "zavařit",abych si pak na vánoce pod stromečkem mohla rozbalit hromadu těch splněných..
Zkuste to se mnou,pokud budete chtít a dobře se u toho bavte:-)
Budu velmi ráda, když mi pak o svých splněných přáních povíte...
Krásné dny ..

S láskou vaše Bi

Otcové a dcery..

Krásné ráno vám všem..
Byla jsem teď na pár dní s mými syny na "rodinném sletu" ,který pořádáme už druhý rok na Slovensku..
Moc se nám tam líbí, děti si vyhrají,bydlíme v krásné chatě ,mezi kopci a horami..
Alespoň jednou za rok máme příležitost vidět naši vzdálenou slovenskou "odnož" a jsem za to moc ráda..
Po dlouhé době jsem opět měla možnost trávit čas velmi intenzivně i se svým tatínkem, který je pro mě velkým učitelem..
Opět jsem pochopila,proč jsem si vybrala takového manžela , kterého jsem měla..
Nedalo se tomu vyhnout..

Od mala mě můj tatínek hodně kritizoval a k mým aktivitám byl velmi skeptický..
Měla jsem velký zadek,tlusté nohy,ta moje povaha,no prostě hrůza,uštěkaná a strašná a tak podobně..
Tak ,jako pro většinu holčiček,byl můj tatínek pro mě Bůh,takže jsem ho poslouchala a byla přesvědčena,že to co říká je pravda a také jsem tak žila..
Z domu jsem odcházela v 19 letech,jako "velká herečka" a vrátila se ve 29,jako svobodná matka s outěžkem,která odešla od divadla a začala se věnovat jiným,jemu nepochopitelným činnostem..
Muselo to být pro něj velkým zklamáním..
Měla jsem samé  problematické vztahy s muži,protože jsem věřila tomu,co mi tatínek v dětství říkal a byla jsem ráda,že si mě vůbec někdo vybral,když jsem tak "strašná"..Neuměla jsem být náročná,nevážila jsem si sama sebe..
Po  narození prvního syna se to začalo měnit..Jako poslední stupínek ke svému uzdravení jsem potkala svého manžela..Měl ho velmi rád,všude se s ním "chlubil",jak jsem se dobře vdala..
Náš rozchod byl pro něj dalším "mým" selháním..
Na rodiném setkání jsem slyšela neustálé připomínky na mou velmi liberární výchovu mých synů a různé podobné připomínky..Uvědomila jsem si,že můj tatínek i můj bratr se "baví "tím,že kritizují a hodnotí jiné lidi,aby si zvýšili své sebevědomí..Normální komunikace není moc možná,protože kdykoliv oponujete nějakému názoru,tak nastává "bouře"..
Letos jsem to vzdala,učím se přijímat a hodně při tom myslím na dvě první dohody"nebudu hřešit slovem" a "nic si nebrat osobně" :-)
S cizími lidmi mi to jde už skoro samo,ale s nějbližšími je to stále oříšek..
Každý to určitě znáte,každý máte rodiče,který vás "vychovává" i teď v dospělosti..
Co s tím? Přijmout,poučit se,jak to chceme a co nám nevyhovuje a ustát si hranice pro svůj život..
Miluji svého tatínka pro spoustu věcí..
Hodně s námi jezdíval na výlety,naše procházky v pubertě si pamatuji dodnes,nikdy nebyl lakomý a hodně mi pomáhá i finančně..Je spousta věcí,za které si ho vážím..
Vždycky můžeme najít na druhém věci,za které si je můžeme vážit a proč je mít rádi..
Pracuji na tom,aby těch věcí u mého tatínka byla spousta..
Pokud chceme změnit vztahy s jinými,musíme začít u sebe:-)
A jak to máte vy se svými tatínky?

Krásné dny..
Bi

Děti a rozchody..

Krásný večer všem..

Dnes nastal pro mě ten správný večer,abych s vámi, moji drazí čtenáři, probrala další závažné téma ze svého života..
Říká se,že sdělená starost je poloviční,proto tedy pro mě a pro všechny vás,kteří něco podobného prožíváte,nebo máte za sebou,otevírám téma "děti a rozchody-rozvody"..
Spousta našich rodičů a babiček, zůstávala spolu v nefunkčních svazcích a vymlouvali se na děti..
Naopak v dnešní době, mám pocit ,se na děti moc ohledy neberou..
Je přece normální mít děti a také je normální se rozvézt..Tolik rozvodů nikdy nebývalo,tolik smutných dětských duší ,o tom ani nemluvím..
Mám pocit,že spousta mužů bere děti jen jako občasnou zábavu,jako následovníky své genetické výbavy a jaksi zapomínají,že to jsou živé bytosti...
V žádném případě to nejsou jen muži,kdo se tak chovají..Znám i matky,které své děti vůbec neřeší a střídají partnery,jak na běžícím pásu..
O tom ale psát nechci..Nehodnotím  ,nesoudím životy ostatních,protože nežiji v jejich kůži..
Jak to tedy bylo u nás?
Když mi manžel již počtvrté v loňském roce oznámil,že odchází,střídaly se u mě navály nejrůznějších nálad a stavů,procházela jsem spoustou fází nezbytných k uzdravení duše..
Vzhledem k tomu ,že jsme stále bydleli v jedné domácnosti,tak jsme se i dost hádali..
Vůbec to nebylo pro děti dobré..
Jako dar z nebes nám přišla nabídka nového bydlení a já se s dětmi odstěhovala..
Můj starší syn (9let),byl šťastný a vypadal naprosto v pořádku..
Můj mladší synek(3),se po našem odlouční pár týdnů počůrával ve školce,někdy i doma,ale pak to po mnoha rozhovorech a večerních debatách ustalo..
Mí nevlastní synové (8) a (14),kteří tento zážitek prožívali s tatínkem již podruhé,tuto situaci odnesli zdravotně..
Sotva jsme si na sebe zvykli a začali se mít rádi,tak se tatínek rozhodl,že nás vymění...
Ale ne,tak jednoduché to nebylo..
Byly to roky trápení a je dobře že skončily..
Po půl roce se teprve začaly projevovat dopady rozvodu na mém starším synovi ,který začal mít velké kázeňské problémy ve škole..
Do dnešního dne nedokáže a nechce o spoustě věcí mluvit..
Půjde na novou školu,kterou jsme museli kvůli stěhování změnit a nemá zrovna nejleší posudek..
Za posledního půl roku našeho rozvodového řízení se zhorčil dost podstatně..A co teď s tím?
Nemá cenu řešit,kdo za to může či co jsem mohla udělat jinak..
Oplakáno,odzuřeno,přijato a řeší se..
A muži?
Muži,kteří opouští,sedí v klidu večer u svých televizí, či počítačů, brouzdají po seznamkách a hledají nové adeptky na maminky, milenky a posluhovačky, které jim pomohou s tím co si v životě navařili..
Zdám se Vám být skeptická?
Asi momentálně jsem,ale víte co?
Jakmile se opět zamiluji,tak rozkvetu a vznesu se opět do nebeských výšin,začnu věřit na lásku a na spravedlnost:-)

Jak to máte vy?
Co vaše děti?Jak moc a čím se trápily,či trápí?
Děti a rozchody je téma na celou knihu..
Pokud dokážeme vytvořit dětem domov bez partnera,moc jim tím pomůžeme a ukážeme,že lepší je žít v klidu,i když ne kompletní..
Já se teď o to zrovna pokouším..Někdy se mi to daří a někdy pěkně kulhám..
Jak jste na tom vy?

Krásný večer,hodně síly a lásky posílá..
Vaše Bi

Velké odhalení.:-)

Krásný večer drazí moji trpěliví čtenáři.


Velice se vám všem omlouvám za své dlouhé proluky,ale nějak teď hodně žiju a na psaní mi čas nezbývá,i když to budu muset napravit,protože láska se musí hýčkat a pro mě psaní láskou je..:-)
V posledních týdnech jsem hodně cestovala,překonávala nejrůznější překážky a strachy, čistila svou Duši od nefunkčních emocí a svazků,prožila jsem si nádhernou i když těžkou lekci s jedním z mých důvěrných přátel, no prostě jak to tak pročítám,tak jsem toho stihla za těch pár týdnů opravdu dost:-)
Na svém putování,kdy jsem měla nečekaně po 9 letech prázdniny a osobní volno na 14 dní bez svých dětí,kdy si je vzali jejich tatínci , jsem o sobě totiž objevila jednu věc,kterou jsem už delší dobu tušila,ale nepřipouštěla jsem si ji až tak k tělu..
Nicméně poté ,co jsem navštívila Mikulov,jsem nabyla naprostou jistotu...
Jsem "kavárenskou povalečkou"..
Uvědomila jsem si totiž, že mě až tak nelákají pamětihodnosti našich krásných měst,ale uličky a hlavně kavárny..
Neobyčejné,něčím vyjímečné ,s oprýskaným nábytkem a skvělou kávou,místa,kde se zastavil čas a já si mohu opět nasadit své,už tolikrát rozbité růžové brýle a chvíli uvěřit tomu,jak je ten svět vlastně překrásný a lidé úžasní..
Zřejmě to způsobil můj velký stesk po Francii,kam se letos zřejmě kvůli situaci nedostanu,že jsem vyhledala typicky "francouzskou"uličku a vedle ní byla kavárnička.

Tahle ulička mě nalákala..

V bezprostřední blízkosti se nachází kavárna s názvem" Zdravá"..
Jmenuje se tak zřejmě proto,že se zde prodávají zdravé bio produkty:-),podávají se zde zdravé moučníky ,po kterých se prý netloustne,ale ani nehubne:-( a zdravá káva a mošty či šťávy,které jsou opravdu jedinečné..

 Pokud půjdete do této kavárny rozhodně vám doporučuji vzít někoho se sebou,protože i přes krásné,stylové a velmi příjemné prostředí i hudbu,jsem měla bohužel pokaždé smůlu na velmi vlažný personál,se kterým se nedalo moc povídat,což já velmi ráda,takže jsem s povděkem uvítala společnost přátel,protože jinak bych se asi umlčela k smrti:-)

Tyto stavy rozpaků rozhodně nazažijete,pokud se vydáte směrem nahoru k mikulovskému náměstí a po pár metrech vlevo narazíte na kavárnu s názvem "Dobrý ročník"..
Rozhodně zde můžete jít sami,s knihou, perem či diktafonem a hned po příchodu na vás dýchne nejen domácká atmosféra,ale velice příjemně si můžete popovítat,protože personál včetně paní majitelky je opravdu nepřekonatelný..
Kromě úžasné speciálně mixované ledové kávy ,zde můžete obdržet meloun" jen tak",nebo povídání,proč že se vlastně kavárna jmenuje tak jak se jmenuje:-)

Kavárnička "dobrý ročník"

V tomto rožku jsem seděla:-)

"Dobrý ročník" byl pro mě velkým potěšením a vzpruhou..
Byla jsem tam sama a čekala na přátele..
Přítomnost zde je opravdu vhodná k přemýšlení o pěkných věcech a láskyplných myšlenkách..
Vřele doporučuji těm,kteří se cítí sami a opuštění..
Moc pomáhá..
Rozhodně mé putování po kavárnách nekončí..Naopak:-)Tím,že jsem si přiznala svou závislost a založení,cítím se volnější a teším se na další dobrodružné výpravy při objevování netradičních kaváren a hlavně jejich příběhů,protože ty mě zajímají nejvíce..
Pokud vám někdo s radostí povypráví příběh vzniku té které kavárničky,najdenou pochopíte,jak úžasně se plní lidem sny a jak je to posouvá dál..Co jim to dalo,ale také i vzalo..
A to je to,co mě baví..Příběhy vás všech..
Každý člověk žije svůj příběh a pokud se nám někdo svěří a povypráví nám ho,můžeme získat velký dar..
Poučení a pochopení,jak to tady vlastně funguje..
Přeji vám všem spoustu krásných dárků v podobě lidských příběhů a spoustu skvělých kaváren,kde je budeme moci sdílet...

 S láskou vaše Bi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Půlroční zpráva mého srdce..

Krásné ráno moji nejmilejší..

Včera to bylo přesně půl roku od data,kdy mi můj drahý manžel oznámil,že už se mnou nechce být..
Tento půlrok byl pro mě a pro děti velmi náročným obdobím plným změn a slziček..
Jak jsme na tom teď?
Děti si zvykly na nové prostředí,myslím si,že v přírodě jsou šťastné..To ,že tatínka nevidí,jim zasa až tak divné nepřipadá,protože tomu tak bylo i v našem manželství,jen ten menší špatně zvládal,že spolu nebydlíme dohromady..
Občas se povzteká a popláče si,ale myslím,že to určitě časem pomine..
Moc se snažím,aby se ho to nedotýkalo..
Starší synek Kubíček je živel po mamince a kromě toho,že mi začal lumpačit ve škole,tak se ho to snad nijak významěji nedotklo:-)
Manželovi synové to zvládali bohužel trochu hůř,protože to pro ně bylo již podruhé,kdy se jim rozpadla rodina,měli zdravotní problémy,ale myslím,že teď už je všechno lepší i u nich..
Příští víkend je snad konečně po dlouhé době uvidím  a budu s nimi moci strávit čas..
Kvůli víkendové škole ,kterou jsem absolvovala to teď nešlo..

Náš nestarší Gabrielek má dnes narozeniny..
Je mu 14 let..Krásný velký kluk,jen dušičku má občas hodně utrápenou..
Drahý Gabrielku přeji Ti z celého srdce,aby si začal žít život podle svých přání,bez ohledu na to,čím vším jsi si jako dítě prošel,aby si vždycky našel odpovědi v sobě a netrápil se pro věci,které nemůžeš změnit..
Mám Tě moc ráda ..

A jak jsem na tom já?
Za posledního půl roku jsem vyplakala spoustu slzí,poznala mnoho nového,začala opět žít svůj život s dětmi ,ne jen vedle nich,absolvovala jsem dva kurzy.
Poznala zájem jiných mužů,který mi pomohl uvědomit si ,jakého partnera pro život potřebuji a moc si přeji,co naopak už ze svého života musím nechat odejít..
Absolvovala jsem první stání rozvodu u soudu,které jsem celé proplakala..
Odpustila jsem svému muži a jsem mu vděčná,že toto rozhodnutí udělal a dal mi šanci na lepší život..
Já bych k tomu, kvůli našim dětem ,nenašla odvahu..

Když se podívám na svou přítomnost,jakou žiju ,docela se mi líbí:-)
V posteli mi spí mí dva krásní chlapečci,máme nový zahradní nábytek na terásce,který jsem pořídila za opravdu symbolickou cenu a manžel mi ho přivezl,chodíme do přírody,hodně se smějeme a těšíme se na prázdniny..
Jen jedna věc mě trošku trápí..Hledám práci!!Víte o nějaké?

Když jsem se včera před spaním ptala svého srdce,jak je na tom po náročném půl roce odpovědělo:
"Už se uzdravuji,oprašuji křídla a těším se,až vyletím znovu do světa":-)

A proč vám tohle všechno píšu?
Opravdu platí,že čas je nejlepší lékař..Léčí spolehlivě..
Tyhle řádky jsem napsala pro ty,kteří se nyní pro něco,nebo pro někoho trápí..
Nebojte všechno přebolí..Na světě není nic,pro co bychom se měli trápit celý život..
Také jsem toto všechno napsala pro ty z vás,kteří na nás s láskou mysleli a podporovali nás..
Aby věděli,jak moc jejich krásné myšlenky pomohly..
Děkuji vám všem..

Mějte krásné dny a pokud mi budete chtít napsat o sobě,svých radostech,nebo starostech buď tady,nebo na email,tak se s vámi ráda podělím..
Připravuji totiž pro vás malý projekt "terapii sdílení":-)

S láskou vaše Bi

Měsíční fáze..

Přeji vám všem krásné ráno..

Dnes jsem si vybrala téma,které se týká spíše žen,ale myslím,že ani mužům neuškodí dozvědět se něco více o našich prožitcích a více nás pochopit..
Znáte to nejspíše samy..
Týden před menstruací jste otrávené,ubrečené,bolavé,někoho bolí hlava,někoho břicho,někoho všechno a hlavně ty nálady co s nimi?!!
Opět jsem celý týden pociťovala velkou bolest hlavy,tlaky a obrovskou únavu spojenou se zimnicí..
Tématem menstruace se zabývám dlouho..Mívala jsem velké bolesti a opravdu smutné stavy.
V období před menstruací u nás doma probíhaly ty nejhorší hádky..
Věřte nebo nevěřte,od té doby,co žiji s dětmi sama,tak bolesti ustoupily natolik,že mám občas problém poznat,jestli to už přišlo..
To bych nebyla já,abych nezečala pátrat po tom,jak je to možné ?..
Jedno krásné přísloví praví,že chceme-li se učit, učitel se vždy najde:-)
Nejinak tomu bylo i u mě:-)
Dlouho jsem si přála jít na přednášku s touto tématikou a konkrétně k jedné paní lektorce..
Světe div se,zrovna příští týden bude přednášet v mém rodném městě..
Moc se těším co všechno pochopím a dozvím se,jak naše úžasné ženské tělo funguje..
Určitě vám o tom ještě napíšu..
Ráda bych se ale rozepsala o dnešním zážitku,který se mi stal s mým manželem a díky němuž jsem opět sama sebe více pochopila..
Dnes v noci jsem měla velmi ošklivé sny o mém muži..Byla jsem tam s ním..bylo to velmi těžké,čistící a v několika chvílích jsem si ve snu vědomě přála,abych se probudila..Nepovedlo se..Bylo to opravdu velmi živé..
Po procitnutí jsem zjistila,že začínám krvácet.O den dříve,nicméně opět skoro bezbolestně..
Když jsem jela ze školky,kde jsem vezla děti,domů,pocítila jsem velikou touhu svého skoro bývalého muže alespoň na chvíli vidět..
Jela jsem po dálnici kolem benzínky,kde jezdívá snídat..Byl tam..
Viděla jsem jen jeho záda,než jsem projela,ale najdenou se spustila obrovská lavina pláče a plakala jsem až domů..chtěla jsem to jako vždy, svést na menstruaci a v tu chvíli mi došlo,jak jsme my ženy dokonalé..
V období menstruace se čistíme nejen fyzicky s odcházející krví,ale také psychicky..
Otevřou se nevyřešené bolesti a trápení,smutky a křivdy,také zlost a agresivita..
Naše tělo nás tímto způsobem zbavuje napětí..Pokud je něco v nesouladu,cítíme v období menstruace velké bolesti,znehybňujeme se,abychom nemusely psychické záležitosti řešit a svalujeme to na období měsíčků..
Mám sama na sobě vypozorováno,že pokud jsem se třeba na někoho zlobila a svůj hněv potlačovala,neřešila situaci,v tomto cyklu jsem byla podrážděná,jako vzteklý pes..
Pokud jsem zanedbávala sebe,svůj odpočinek a péči o své tělo,stávalo se mi to co teď,že mě provázela velká únava a bolest hlavy..
Dnes jsem si na vlastní kůži zažila,jak potřebné je věnovat pozornost emocím během menstruace..
Byla to pro mě krásná zpráva mého těla,kolik smutnu v sobě ještě mám,jak moc mi můj manžel chybí..
A co s tím ?řeknete si..
Myslím si,že pokaždé,když nechám emoce plynout,když pláču,nebo se vyvztekám,aby to nikomu neublížilo,někde o samotě,nebo se z toho vypíšu,nebo někdo své emoce používá ke tvoření,nic z toho není špatně a pomáhá nám to více,než kdybychom vše sváděly jen na náš cyklus a odsouvaly do ústraní..
Z potlačovaných emocí,jsou velmi často nemoci a někdy i hodně vážné..
Proto děkujme za naše dokonalá ženská těla,která tak pomáhají..
Kdyby vás někoho tato tématika zajímala,můžete se podívat na stránky  cyklická žena,mnohé je už třeba znáte..
Najdete zde i místa,kde probíhají přednášky ..
Pokud jste někdo z Frýdku-Místku a okolí,tak se s vámi moc ráda potkám 31.5.2013 v Berkaně,kde od 18hodin bude seminář Cyklická žena probíhat:-) http://www.centrum-berkana.cz/

Mějte krásné dny ,milujte svá těla a děkujte své menstruaci..Moc pomáhá:-)
S láskou Bi