Víkendová pohoda

Krásné poledne vám všem.

Ještě jednu věc mám moc ráda..Pečení s dětmi:-)
To mě vždycky rozveselí..

Tuhle buchtu jsme pekli o víkendu s Adámkem,naši ostatní 3 kluci byli s tátou sportovat,proto se neúčastnili,jinak je to také jejich oblíbená aktivita a při pečení této buchty se rádi zapojují všichni..
Akorád mi dalo trochu přemýšlení vymyslet zodpovědné funkce pro všechny 4 naše kluky:-)
Esteticky nevypadá nic moc,uznávám,ale ta chuť stojí za to a děti jí milují:-)
Recept jsem si upravila do hrnkové podoby ,protože my váhu nevlastníme a vždy si bez ní poradíme:-) Černé puntíky nejsou kozí bobky,ale čokoládové čočky ,které tam chtěl přidat můj manžel.
Jsou z hořké čokolády a bylo to obravdu mňamkozní:-)
Neváhejte ochutnejte..
Recept:
4 celá vejce
1 hrnek cukru moučky
půlka másla(roztopeného)
4 vanilkové cukry
půl hrnku dětské krupice
2 tvarohy
půl prášku do pečiva
půl hrnku mléka
a cokliv vám chutná...hrozinky,brusinky,čokoládové kousky..ale i bez ničeho je výborná.

Všechno smícháte,trošku rozmixujete a nalijete na plech vystlaný pečícím papírem..
Peče se na 180 C,35-45 minut.-)

Dobrou chuť..

Recept od je od naší Renátky..Děkujeme,děkujeme,děkujeme..
Jestli někdo upečete,dejte vědět,jak vám chutnalo:-)

Mějte krásné dny

Maličkosti

Krásný den milí moji..

Dnes jsem na delší dobu osaměla s dětmi,tak jsem se hned od rána rozhodla,že si budu dělat samé radosti:-)
Vzala jsem mého malého synka na výlet naším"novým"půjčeným autem:-)
To byl zážitek ho řídit..Nádhera.
Máme velké auto pro osm lidí,protože je nás hodně a dnes s ním manžel odcestoval..
Vzal si s sebou i kamarády a jeden z nich byl tak hodný,že mi tady nechal svého miláčka na ježdění..
Malé,milé,pohodlné autíčko..
Trošku jsme se projeli a potom následoval nákup..
Mému Adámkovi je něco přes dva roky,takže velmi rád sedává v košíku s volantem..
Bohužel všechny volanty byly vyrvány,takže jsem synkovi musela slíbit koupit nový:-)ufuf..
Jak jsem tak pospíchala mezi regály a nehodlala se zbavit svého pohodového naladění,uviděl maličký kolo a velmi si ho chtěl vyzkoušet...Ustáli jsme i toto..trochu jsem spěchala,protože se blížila hodina jeho spánku..
Když jsem pochopila,že plné kasy bohužel neovlivním a neuspěla u malého ani s balíčkem bombonů,tak jsem začala trošku potit,protože dítě mírně vyvádělo a dožadovalo se vyskočení z "autového košíku bez volantu"
Najednou jsem uviděla lavorek,který opravdu nutně potřebujeme a vedle něho mě čekala veliká nádhera..
Skleněné dozičky,jako od babičky za pouhých 30kč..to jsem tam nemohla nechat,no uznejte..
Spravila se mi nálada a vzhůru zpátky do pohody:-)
Vytáhla jsem dítě,zaměstnala tím,že si jezdil s košíkem,co na tom,že jsem já i on přejeli mladíkovi obě nohy,co na tom,že řada by mohla být menší..
Přistihla jsem se,jak se zubím a usmívám,protože přede mnou bylo nové vydání mého oblíbeného časopisu,který je za pár kaček,se spoustou dárků a vžycky mě potěší a inspiruje..
No chápete, člověk nemůže mít špatnou náladu:-)
Zvládli jsme zbytek placení bez úhony,ještě jsme zašli pohladit pejska plyšáka,do kterého se dávají příspěvky pro nevidomé a už jsme svištěli naším"novým"autíčkem k domovu..
Dítě u prsu usnulo a já se jdu začíst do"časáku"..
Máte taky nějaké takové maličkosti co vám udělají radost a zlepší náladu?
Moc vám to přeju

Ranní potěšení

Krásné odpoledne..

Je krátce po obědě,4 moji kluci odjeli za sportem,ten nejmenší spinká a já pořád myslím na dnešní ranní maličkou příhodu,která mě moc potěšila..
Díky ní jsem si zase ujasnila,jak mi to v životě někdy krásně funguje:-)
Když jsem si dnes po probuzení uvařila svou oblíbenou kávu,užívala chvilky klidu a pohody,kdy se naše robátka soustředila na pohádky a nikoliv na zaměstnávání mé osoby:-),v této úžasné chvilce si pročítám poštu a zajímavé příspěvky a najednou jsem objevila komentář,který mi na blog poslala osůbka Vivi..

Nebylo by na tom nic divného..komentář hladivý a krásný,velmi mě potěšil a povzbudil v mém psaní..
Ještě jednou moc děkuji Vivi..
Čekalo na mě však další překvapení,když jsem zjistila,že milá Vivi má nádherný Vintage blog..
Několik měsíců se zajímám o tento styl.
Moc mě zaujal a líbí se mi..
Před dvěma dny jsem si díky jednomu foto programu,který taktéž zveřejnil jeden z mých oblíbených blogů,vytvořila pár vintage foto.
Najednou mi napíše "Vivi vintagová"!
To je ale náhodička,řeknete si:-)Kdepak..žádná náhodička..Nevěřím na náhodu..
To co si v životě přejeme roste,to co si přejeme opravdu moc,to se nám splní..

Pokud vás něco zajímá,chcete studovat,hledáte to pravé,tak vám vesmír,nebo,jakkoliv tomu budete říkat, ukáže cestu a potkáte lidi,kteří mají podobné zájmy,nebo přesvědčení..

Opravdu to funguje,mám to na sobě vyzkoušené.
Nebojte se a vzhůru do toho!!!
A Vám Vivi vintagová děkuji,děkuji,děkuji

Krásnou neděli všem

"Alternativní oduševnělost"

Krásnou neděli vám všem moji milí..

Už několik dní myslím na slovní spojení,kterým mou osobu, v jedné zprávě počastovala žena,které mě opravdu hodně nemá ráda..
Napsala mi,že se nacházím ve stavu "alternativní oduševnělosti",kterou vyznávám:-)
Výraz mě od této paní nepřekvapil,ani neurazil,protože si velmi zakládá na tom,aby působila inteligentně a tímto způsobem to ráda prezentuje :-).
Akorát jsem nějak nemohla přijít na to,v čem,že se to vlastně nacházím a co to vlastně vyznávám:-)
Nicméně výraz se mi zalíbil,neboť z něho čiší určitá špetka "šílenství" a "nenormálnosti" a to já ráda..

Víte je pravda,že některé situace řeším občas nestandartně a jinak než většina,třeba nemoci,nebo znamení a životní souvislosti,ale takových "postižených lidí" mám kolem sebe dosti, takže se cítím,jako ryba ve vodě..
Když mám čas pro sebe,nebo řeším něco zásadního,vytáhnu knihy, kterých se ptám a vykládám karty..
Mám jich několik a každé na něco jiného:-)
Někdy to pěkně bolí přiznávat si,co mi vyšlo a zapracovat na změně.
Ale ta pohoda,která pak následuje stojí za to..
Nemám ani jedny katry na výklad budoucnosti,protože jsem přesvědčena,že tu si tvoříme sami svými myšlenkami a skutky ..
Také si myslím,že jakkoliv se v životě rozhodnu,nikdy to není špatně..
Pokaždé je to cesta a dovede mě k cíli,tak jako tak:-)
Milé ,krásné,inteligentní ženy,nenechte se zlákat vizí jasné budoucnosti,kterou vám někdo řekne.
Vytvořte si ji samy..stojí to za to..
Nemám vůbec nic proti kartářkám,naopak těch kvalitních si velmi vážím,ale i ony vás často upozorní na to,že vám ukazují jen možnost,jak by to mohlo dopadnout,jako jednu z milionu:-)

Nebojme se rozhodovat sami za sebe..Strach je velmi špatná emoce,pro většinu znás..Bere nám velké množství energie a ničemu nepomáhá..Vím o tom své:-)
Tohle ,co jsem vám teď napsala je vlastně,kousek té "mojí alternativní oduševnělosti",kterou vyznávám..

Někteří racionálně založení lidé si představují "oduševnělé alternativce"jako osoby ,stále meditující s přiblbým výrazem v obličeji..
Vyvedu vás z omylu milí moji..I mniši mají své emoce a hranice,za které vás nepustí..
Mám ráda čitelné a upřímné lidi..
Snažím se podle toho žít..Když se zlobím,tak je to slyšet daleko,když jsem smutná,všichni vidí mé slzy a když jsem šťastná,tak můj zpěv a smích zní na konci ulice..
Neumím se dlouho zlobit a nemám ráda spory..Pokud je tohle ta "aletrnativní oduševnělost",pak tento výraz s láskou přijímám do svého života a děkuji Vám za něj milá paní..

Mějte se moc krásně..

Svátek ženství

Krásné ráno milé ženy ,dívky, kamarádky, babičky, maminky a skvělé tchyňky.

Ať si říká kdo chce co chce,já mám MDŽ ráda!!
Je pro mě,od té doby,co jsem porodila své první dítě,oslavavou ženské jemnosti,něžnosti ,síly a....
Spousty úžasných vlastností máme my ženy a za to bychom měly být oslaveny:-)
Pokud nemáte momentálně partnera,nebo tak pozorného muže jako já,který mi nosí květiny často a doufám,že i rád.-),nebuďte smutné...
Udělejte si skvělý den podle sebe,sejděte se s jinými ženami a kupte si kytičku pro radost a za odměnu..
Pořádně velkou a barevnou,tak jako jsou naše velká ženská srdce a naše komplikované povahy:-)

Mám vás všechmy moc ráda..
Posílám objetí, ať k vám po větru přiletí a pohladí nejen vaši tvář,ale i vaši krásnou ženskou duši.

Andělská znamení

Krásný večer vám všem moji milí..

Již několikátý den v pořadí a už nevím,ani kolikátý týden,jsem opět v izolaci se svými dvěma dětmi,protože starší z nich je opět nachlazený..Mám pocit,že letošní rok začal průzkumem mých dětí,který bacil maminka silou vůle a pozitivními myšlenkami vyléčí ,a který bude delší dobu bydlet v našem domově:-)
Zatím se nám to u dětí daří vyřešit povídáním,čajíčky,sirupy a hlazením,bez nějkých zásadních lékařských zákroků..
Domácí léčení však trvá déle a občas zanechává na nás matkách své černé otisky ,v podobě stavů začínajícího šílenství a pokročilé deprese:-)

Ne milí čtenáři...O tomto se nehodlám rozepisovat..
Pod tíhou domácí situace,jsem ve své duši dolovala krásné zážitky,které pohladí a navodí tu správnou růžovou náladu:-)

Vzpomněla jsem si na dovolenou v Řecku..Byli jsme tam se všemi našimi dětmi,na jednom krásném osamoceném místě,mimo ruch turistů..
Nebylo to pro mě a moji rodinu zrovna šťastné období,když jsme sem přijeli..
Měli jsme zrovna s manželem spoustu starostí..
Jeli jsme si odpočinout,ale mě  to opravdu nešlo..velmi jsem se trápila a nevěděla co s tím..jak "to pustit"..

Našemu malému Adamovi nebyly v té době ani dva roky a vstával o dost dříve než ostatní kluci..
Proto jsem se rozhodla,že s ním budu po probuzení chodit na ranní meditace na pláž,abychom nechali ostatní vyspat..
Prvích pár dní se mi moc nechtělo,protože jsem byla uondaná těmi svými "nevyřešitelnými"problémy.
Ale jednoho rána se stalo něco úžasného..
Když jsem zase,jako obvykle seděla v písku na pláži,kolem mě pobíhal Adámek a já s pláčem bědovala,jaký že to mám "strašný život",prosila jsem už po několikáté o znamení,abych věděla co mám udělat pro zlepšení situace,proto,aby mé trápení ustalo a mé srdce nebolelo,
najednou jsem v dálce uviděla psa,který se k nám blížil..
Byl to toulavý pes a pár už jsme jich potkali..
Bylo ráno, na pláži ani živáčka,jen já,mé malé dítě a hladový pes,který se blížil přímo k nám..
Okamžitě jsem se zpřítomnila a dostala strach,aby neublížil malému..
Vstala jsem a k nohám jsem si položila pár kamenů,kdyby bylo potřeba..
Pes přiběhl k nám..Adama jsem měla na rukou..
Vypadal dost agresivně,jako kříženec boxera a nějakého bojového plemena..Měl krvavě rudé oči..
Když přiběhl k nám, zůstal stát a koukal na mě..Všimla jsem si,že je to fenka..
Poprosila jsem ji,aby odešla..Stála a koukala..Poprosila jsem ji,ať nám neubližuje..
Lehla si do písku kousek ode mě a nespustila ze mě zrak.
Najednou mi nepřipadala tak hrozivá,dokonce se mi zdálo,že se na mě usmívá..Chvíli jsme se jedna druhé dívaly do očí a najednou mi to všechno došlo..
Došlo mi ,že ona je ta,která je sama, opuštěná,že ona je ta,která nemá kde bydlet,ona je ta,která nemá rodinu,ona je tou která má hlad a přesto neublíží,ona je tou,kterou bych já měla litovat a pohladit a přes všechna svá trápení dokáže svůj osud přijmout a dokonce se i radovat z naší společnosti a z pár sušenek,které jsem jí dala..
Velmi jsem se před ní a celým tím obrovským a nekonečným mořem styděla,že pořád pláču,běduju a stěžuji si a vlastně nemám proč...Mám vše co jsem si v životě přála a ještě mnohem více..
To vše jsem si uvědomila na té krásné prázdné pláži,při pohledu na tu úžasnou a statečnou fenku,která svůj osud přijala a žila..
Omluvila jsem se jí za svůj strach,své pochybnosti,své malicherné lpění na nicotnostech,poděkovala jsem,že s námi zůstala a ona po chvíli radostně vyběhla dál na svou pouť po písku..
Už žádné ráno a žádný den nebyl,jako před tímto setkáním..
Pochopila jsem..
Ještě jsme se jednou ráno s "mojí "fenkou potkaly..
S naším rozloučením a mořskými vlnami zmizely i mé malicherné smutky a trápení..
Děkuji vám andělé za vaše znamení a za trpělivost,kterou s námi máte..

Milí moji,všímejte si znamení..Příjdou vždy v pravý čas..Stačí jen poprosit..
Krásnou noc..

Přítomný okamžik

Krásný den vám všem.
Včera jsem byla na chvíli na procházce s malým Adámkem,byl krásný slunečný den a mě se povedla vyfotit fotka,kde jsou vidět i naše stíny..Určitě jste takových viděli už spousty..
Přišlo mi to moc krásné a symbolické..
Ty stíny byly za námi..Tak,jako je za námi naše minulost,bolest,radost a strasti dní, let a dokonce i životů minulých..
Pamatuji si den,kdy jsem si v nějaké knize,tuším to byla kniha "Miluj svůj život",tak když jsem si přečetla,že všechno, co se mi děje v životě, si tvořím sama a pokud mám nějaké problémy a starosti,tak jsem si je také sama vytvořila..
Byla jsem tehdy hodně mladá a nebyla jsem ochotna a myslím ani schopná pochopit hloubku a pravdivost těchto slov..
Postupem času,když jsem prošla spousty dramatickými zkušenostmi u divadla, žažila spousty problémových vztahů s muži a procestovala kus"světa",začala jsem chápat , řešit a učit se..
Třeba teprve minulý rok jsem se naučila správně odpouštět:-)
Řeknu vám pěkně to někdy bolí..Absolvovala jsem několik alternativních sebepoznávacích kurzů,meditačních seminářů,prošla jsem konstelacemi rodiny a také jsem absolvovala hlubinnou regresi,což bylo pro mě opravdu nevšedním zážitkem a doufám,že mi bude dáno se jí věnovat..
Byly to způsoby,jak pochopit..
Všechny tyto mé zážitky a zkušenosti mě dovedly k jedinému poznání,na které si myslím spousta lidí i já často zapomínáme..
Jediné,na čem v tomo životě záleží ,abychom byli šťastní,jsme my sami a naše vnímání,prožívání a řešení přítomnosti..
Určitě si každý vzpomene,jak se natrápil kvůli věcem,které už se staly,nebo teprve nastanou,nebo ani nenastanou,jen si to tak hrůzně představujeme:-)
Dokážeme ve své duši a mysli vykreslit úplně neskutečné věci..
Občas se chvilku zastavme a přemýšlejme,na co myslíme,pokud je to něco krásného co se nám právě děje a dokážeme takto svůj život vnímat často,tak máme vyhráno..
Prožívanou přítomností můžeme vždy najít něco krásného co vytvoří pozitivní a láskyplné myšlenky a tvoříme si nádhernou budoucnost:-)
Tak jednoduché to je,tolikrát přečtené a někdy tak neuchopitelné a pomíjivé..
Přítomnost..
Už před sekundou skončila:-)Na co jste mysleli?Co viděli?
Přítomnost je křehká,tak jako ta rosa na pavučině,která za pár chvil opadne,ale tak významná,jako skála,o kterou se můžeme opřít,abychom skrze její velikost a pevnost pochopili..

Přeji vám krásné dny v přítomnosti moji milí..