pondělí 26. března 2012

"Ať Tě mají všichni rádi"

Krásné ráno vám všem..

Opět jsem to slyšela!
 Větu,která tak moc ovlivnila můj život na velmi dlohou dobu..

Když jsem byla malá holčička,tak mi jednou někdo dospělý,mě velice blízký,už ani nevím,jestli to byla babička,tatínek ,nebo maminka,či nějaká má milá tetička řekl,jako přání k narozeninám větu:
"Ať Tě mají všichni rádi a máš spoustu kamarádů"..
Následovně se k tomu přidala další" a když budeš zlobit,tak s Tebou nikdo nebude kamarádit"

Protože jsem byla od mala poslušné děvče,tak jsem se tuto věty snažila naplňovat co to šlo..
Na základce mi to šlo dobře..Byla jsem takový ten studijní tvor,předsedkyně třídy,vyhrávala jsem soutěže ve zpěvu a recitaci,pak jsem s kamarádem v sedmé třídě založila školní rádio,no byla to krásná léta..
Kamarádů bylo dosti a v mé bezstarostnosti jsem si vůbec neuvědomila,že by to mohlo být jinak..

Pak jsem se dostala na výběrovou školu a začala studovat herectví..
Byla jsem vzhledově i názorově jiná,než většina mých spolužaček" modelek"..
Pocítila jsem poprvé v životě co je to odmítnutí,nepřijetí a neláska..
Byla jsem ale ta poslušná holka a chtěla jsem stále napňovat větu,která mi jako malé byla dána do vínku...
Trápila se,mé tělo se začalo obalovat tukem,aby ochránilo zraňovanou Duši a byla jsem často nemocná..
Překonala jsem i to a školu dodělala,pak se mi věty začala promítat v práci a ve vztazích..
Ale protože jsem byla "hodná "holka,tak jsem se snažila plnit co mi bylo přáno..
Dělala jsem spoustu věcí,jen abych se zavděčila,aby mě více lidí mělo rádo a o partnerech nemluvím..
Odpouštěla jsem nevěry ,alkohol,jen aby mě můj milý měl raději a zůstal se mnou..
Má hodnota byla nulová..
Nechala jsem si ubližovat,hranice jsem žádné neměla a slůvko Ne nepatřilo do mého slovníku..
Zdá se vám to přehnané?
Přátelé věřte,že není,já to prožila a myslím,že spousta z vás to žije dodnes,jen jste si to třeba neměli odvahu přiznat,že v některých chvílích myslíte více na to,jak se jiným zavděčit a na sebe zapomínáte:-)
Určitě vás zajímá,kdy a jak se to změnilo...
Jednoduché.
Narozením mého prvního syna jsem dospěla v matku a po mém svobodném rozhodnutí zůstat s ním sama se začaly věci dávat do pohybu..
Bylo to těžké, bolelo to,jako správný porod:-)
Knihy,semináře,kurzy hledání sebe sama zkrze jiné...
Zdaleka nemám vyhráno..Jsem na cestě..Hledající..
Půjdete se mnou?Ráda vám řeknu,co už vím a pochopila jsem...

Obyčejné dvě věty a jak mě ovlivnily..
Už vím ,že není nutné,aby mě měli všichni rádi a umím dosti hlasitě říkat Ne:-)
A víte co?jsem za to opravdu ráda..
Dávejte si pozor na věty ,které říkáte.
Můžou vypadat růžově a sladce,jako ty ,které mi byly dány do vínku,ale jejich naplňování nás může provést pěkně černým tunelem,dokud nepochopíme..

Mám vás moc ráda..
Přeji spoustu krásných dní,upřímnosti a láskaplných vět k nalňování..:-)

12 komentářů:

  1. nádherný článek. Já jsem se teprve ve 35 letech naučila říkat NE. Přesně vím, o čem píšeš. teprve po 5 dnech na JIPce jsem pochopila, že nechci umřít, ale žít.Ale ne pod manipulací ostatních, ale tak, jak to cítím já.

    OdpovědětVymazat
  2. Amelko milá,
    velice ti děkuji,za pochvaliu mých písmenek,a také že si napsala svůj zážitek..spousta lidí ,speciálně žen se takto trápíme..
    Děkuji ,že si ke mě zavítala a přeji Ti svobodný život,jak si ho přeješ:-)
    Bi

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Brigit, v příspěvku jsem se také našla (-:
    Skutečně až rány života mi otevřeli oči a já jsem tu sama za sebe a pravdou je, že růžový kabát pro mne není vůbec IN!
    Je jen maličko lidí, kteří unesou pravdu a velké množství těch co ten cukrový nádech vyloženě vyhledávají a zakrývají tím sebe....

    Přeji krásné dny, Marta

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Martičko.
    vítám Tě na svých stránkách..velice Ti děkuji za zpětnou vazbu v podobě Tvého komentáře..moc hezky jsi to napsala..Růžové kabáty nosí většina kolem,ještě že máme svobodnou vůli rozhodování..:-)
    Měj se hezky a děkuji,děkuji,děkuji
    Bi

    OdpovědětVymazat
  5. Krásne si to napísala. Aj ja som konečne po rokoch dospela k rozhodnutiu, že nemôžem sa všetkým zapáčiť. V prvom rade sa snažím zostať verná sama sebe a robiť a hovoriť to čo chcem, nebyť stále len tá dobrá. Možno som dosť priateľov stratila , ale tí ozajstní čo ma poznajú , zostali...

    pozývam ťa na svoj nový blog
    http://biba-mylittleworld.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Biba..
    Velmi Ti děkuji za Tvé řádky..
    Tak to je,jak jsi to napsala..pořád se snažíme zalíbit...
    Držím Ti palce na cestě do svého nitra a jdu mrknout na Tvůj blog:-)
    těším se.
    Krásné dny plné upřímnosti samé k sobě Ti přeji..
    Brigit

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Brigitko, Ty tak krásně a pravdivě píšeš:o))). Děkuji Ti za milý komentík na mém blogu. Ráda si Tvé řádky čtu. Přeji Ti kouzelný víkend. Páčko Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Miško..
      Děkuji Ti,že si zavítala..
      Měj se moc krásně a těším se na další výtvory Tvých šikovných rukou..
      Měj se sluncově

      Vymazat
  8. Zase krásné čtení!
    Dobrou noc Žaneta.

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za návštěvu a přeji krásný den..